J Z D -  (Jednotné zemědělské družstvo) bylo na československém venkově zakládáno podle nového zákona č. 49/1959 Sb., kdy «přistoupili pracující rolníci za pomoci dělnické třídy a pod vedením Komunistické strany Československa k zakládání jednotných zemědělských družstev, aby dobrovolným sdružením výrobních prostředků vytvořili družstevní podniky socialistické zemědělské velkovýroby». Tehdejším presidentem republiky byl Antonín Zápotocký, ve funkci od 21.3.1953 až do své smrti 13.11.1957 (72r.), který venkovu se zaručoval, že ke kolektivizaci nedojde. Jeho následníkem byl Antonín Novotný, ve funkci od 19.11.1957. Již výsledky prvních poválečných voleb v Plichticích dne 26.5.1946 předurčily, jakým směrem se bude ubírat další vývoj podle počtu hlasů: Komunisté 28%, Lidovci 27%, Sociální demokraté 27 %, Národní socialisté 18%. V roce 1960, na území tehdejšího klatovského okresu, vzniklého sloučením horažďovického a sušického, bylo v období 1948 - 1958 založeno celkem 294 JZD a 2 státní statky a to v každé vesnici, čímž byl proces kolektivizace završen. V té době se oslovovalo «soudruhu», Plichtice byly samostanou obcí a z výsledků  voleb 19.5.1957 byl předsedou MNV Plichtice (místního národního výboru) Václav Tůma (*1910) z Plichtic č.p. 21. Celá obec plichtická šla «jednotně k volbám» do hospody u Bechynských č.p. 9 a veřejně odevzdala hlasovací lístky, aniž by použila k úpravě lístků instalovanou, velice jednoduchou «plentu». Z celé obce plentu využil pouze Karel Běloch (*1900) z č.p. 8 a František Vondryska (*1895) z č.p. 25, ten kandidátku přeškrtal a vepsal «lumpové ven». Celá společnost se v této době dělila na dělnickou třídu, družstevní rolníky a pracující inteligenci. V této době, pro Plichtice obzvlášť, potvrdilo se staré úsloví:

                                    «Časy se mění, ale lidé zůstávají pořád stejní»

Plichtice na cestě k socialismu

Obec Plichtice jako jediná v tehdejším okrese Horažďovice a možná i v celé republice nebyla ještě elektrifikována, přesto i tady bylo založeno JZD. Bylo tedy prvořadým politickým úkolem vyvést Plichtice ze tmy. Všude se svítilo ještě lampami «petrolejkami», až konečně nadešla všemi očekávaná sobota 1. srpna 1959, kdy se v Plichticích rozsvítily první elektrické žárovky.   

Jednotné zemědělské družstvo v Plichticích bylo založeno na ustavující schůzi, konané ve čtvrtek 22. srpna 1957. Na schůzi se tehdy večer sešlo, podle dochované presenční listiny, v  plichtické hospodě č.p. 9 "U Šenkýřů", 38 občanů. Schůze se nezúčastnili pouze Karel Běloch z č.p. 8, Josef Běloch z č.p. 10. V té době bylo v Plichticích 41 domů (z 29 vstoupili do družstva, 4 dále soukromě hospodařili a 8 domů neobydleno nebo bez pozemků). Před ustavující schůzí bylo podáno 40 členských přihlášek z 29 čísel popisných a s výměrou pozemků 185 hektarů, z celkové obhospodařované půdy v obci 203 ha. Do socializace Plichtic té doby se nezapojili č.p. 22 Vondryska Karel (Bartík), č.p. 25 Vondryska František (Krejča), č.p. 26 Stupka Václav (Jasanka) a č.p. 28 Jiříček Emanuel (Kovář). Teprve 23.10.1957 podepsali členskou přihlášku do JZD Plichtice i Běloch Václav (Kolář) a Běloch František (Kalčík) ze samoty Přebořice, když předtím byli již členy JZD Nalžovy; oba na členských přihláškách poznamenávají, že «přestoupení do JZD Plichtice jest ku řádnému hospodaření družstva nutností a nechť si úřady přestup samy provedou». Ustavující schůzi předcházela přesvědčovací akce, kdy «pohůnkové» z okresu obcházeli jednotlivé hospodáře a přesvědčovali ke vstupu do družstva a podepsání členské přihlášky. Nejprve obcházeli chalupníky plichtické, kteří všichni ochotně do družstva vstupovali. Dobrovolně nevstoupili do družstva jen někteří z čtyř sedláků ve vsi (Jan Šipla "Hejkal" č.p. 1, Ludvík Karlík č.p. 2, Václav Kudrna "Adam" č.p. 6 a Karel Běloch č.p. 8),  donuceni nátlakem nakonec podlehli. Vstoupil i Karel Běloch, kterému hrozilo označení za «kulaka» a i možné vystěhování celé rodiny ze vsi, většinou do pohraniční Šumavy. Takové odstrašující případy staly se ve Vlčnovech, kdy byl vystěhován Karel Šíma z č.p. 9 "U Kloudů" do šumavské Javorné, Těchonicích, kde byl 20.9.1958 zlikvidován a vystěhován i s rodinou František Kovářík z č.p. 23 "U Soukupů" do Vranova, okr. Blatná, když likvidace započala již v září roku 1956 zabavením dobytka tehdejším Státním statkem v Neprochovech. Stejný osud potkal 14.10.1953 i zemědělce z Hradešic Karla Ladmana z č.p. 39 a Josefa Lávičku z č.p. 43. V Hradešicích zabavená mlátička obilí Karla Ladmana, byla přidělena v r. 1958 do JZD Plichtice. Naopak ze vzdálené Poleně u Chudenic byl v květnu 1955 i s rodinou vystěhován sedlák Václav Černý z č.p. 13 do hnačovské polorozpadlé chalupy čís. 20 "U Štěpánů". Kronika obce Poleň zmiňuje, že «v prosinci 1949 byla Josefu Černému z Poleně č.p. 13 uložena za trest pokuta pro nesplnění předepsané dodávky brambor a činila 100 tis. Kčs, v případě nedobytnosti trest 4 měsíce vězení».  V té době, prostřednictvím MNV v obci , byl prováděn rozpis dodávek  zemědělských produktů státu pro jednotlivé sedláky. Rozepsané dodávky byly pro někoho neúměrně vysoké a nesplnitelné a to byl i hlavní přesvědčovací argument. «Plnomocníky okresu» v té době byli kameníci z lomu v Tužicích soudruzi František Čermák ze Suché č. 57, Jaroslav Petráň z Mladic č. 12, potom s. Magdalena Karešová z Mladic, m.j. i zakladatelka pionýrské organizace «Pionýr» ve škole v Zavlekově, hlavním byl referent ONV,  jakýsi Zikmund z Nalžov, zvaný «Praštěnka".  Před založením družstva dbali na splnění státního plánu v «dodávkách", potom jejich náplní byl politický dohled nad počátky budování socialistického zemědělství. Při nesplnění státního plánu «dodávky» plnomocníci obcházeli jednotlivě sedláky a kontrolovali jejich zásoby brambor, obilí a trvali na bezpodmínečném splnění plánu ve všech položkách. Vůbec je nezajímalo, že ze zásob musí zbýt na osivo a sadbu, na potřebu domácnosti. Výchozím stanovištěm všech soudruhů plnomocníků byla v Plichticích nejen chalupa č. 30 "u Kubíčků". Jinak drobní zemědělci v Plichticích, t.zv. kovorolníci pracující v průmyslu, se vstupu do družstva  nebránili, členy družstva (družstevníky) se stali jen jejich manželky. Ty podepsaly členskou přihlášku s podmínkou, že «manžel zůstane pracovat v průmyslu» a samozřejmě bude za družstevníky rozhodovat a pracovat v družstvu jenom politicky. Snad až tato doba ukázala charaktery všeho lidu plichtického, pokud vůbec někteří charakter vůbec měli.  Plichtice územně v té době náležely  pod ONV Horažďovice (okresní národní výbor), jehož předsedou byl František Voldřich, kovář kdesi od Stachů pocházející. Přesvědčovací akci v Plichticích vedl pověřený úředník tehdejšího ONV v Horažďovicích, «plnomocník» soudruh Černoch, v podstatě slušný člověk, obklopen však byl řadou místních iniciativních a přespříliš horlivých, na mysli ale jednoduchých vykonavatelů státní moci. Pomyslnou jejich galerii představují plichtičtí  J.M., A.B. J.K., V.N., V.M. V.T., J.B., S.B., ze Zavlekova potom F.Č., J.P., K.F., převážně dělnická třída z kamenolomu v Tužicích, «líheň» tehdejších funkcionářů pro celé okolí. Na vratech u Bělochů č.p. 8 v Plichticích se objevil té srpnové noci velký plakát, veřejně odsuzující lidi, kteří nechtěli do družstva vstoupit. Plakát kdosi ze vsi strhl a «vykonal na něm velkou potřebu». Ráno plichtičtí přisluhovači chtěli volat kriminálku, aby nechala udělat rozbor oné věci na plakátu. Malování plakátů «v Bůčku», lese u vsi,  se propůjčil jakýsi Hasman ze Zavlekova, pracující  v propagačním oddělení tehdejších Uranových dolů v Ústalči. Samozřejmě obklopen byl rádci z Plichtic. Vzpomínám si, že jako děti jsme tam ze zvědavosti pobíhali, ale byli jsme odehnáni. Nejprve bylo v Plichticích založeno JZD I. typu, t.j. rostlinnou i živočišnou výrobu bude vykonávat každý družstevník na svých pozemcích, pouze hlavní práce budou společné. Ve II. typu se provedou hospodářsko-technické úpravy pozemků (HTÚP), t.j. rozorání mezí jednotlivých pozemků a scelení ve větší. III. typ se již  vyznačoval společnou  rostlinnou a živočišnou výrobou, s odměňováním částečně v naturální formě, z části podle pracovních jednotek. IV. typ zavádí odměňování pouze v pracovních jednotkách.  JZD Plichtice bylo úředně zavedeno ode dne 1. 12.1957.  V I. typu  JZD hospodařilo v  počátcích založení, II. typ, t.j. rozorání mezí, proběhl v průběhu r. 1958 a od r. 1959 se již hospodařilo podle IV. typu. HTÚP, t.j. rozorávání mezí prováděla STS, t.j. Státní traktorová stanice ze střediska v Nalžovských Horách, kde m.j.  pracoval jako traktorista i Václav Němec (*1931), "od Frantů" z Plichtic č.p. 41, horlivý člen rady MNV Plichtice. Ten jako první v Plichticích měl osobní automobil a byl povinnen dovážet plichtické «aparátčíky» do Zavlekova, kde nabírali rozumy pro svoji politickou činnost. Přítrž tomu ale brzy učinila manželka Václava Němce. Lehla si před plně obsazené auto s komentářem, «ať si všichni svoje "dršky" dopraví do Zavlekova pěšky». Plnomocníci, mezi lidem nazývaní «pohůnkové» jezdili na motocyklu, v té době tento dopravní prostředek byl ještě málo rozšířen. Komicky působily zejména časté příjezdy «plnomocníků»  do vsi, kdy už zvuk jejich motocyklů byl pro jejich přisluhovače impulsem a kvapem utíkali za ním, není známo, zda jejich kalhoty při tom neutrpěly páchnoucí újmu. 

První funkcionáři

Prvním předsedou JZD v Plichticích se stal Emanuel Karlík (*1925) tesař z č.p. 7 "od Pulců", jako účetní byl doporučen Karel Běloch (*1900) sedlák z č.p. 8, ten funkci vůbec nevykonával, když vzápětí se účetním stal  Augustin Bechynský (*1929) hospodský z č.p. 9 "od Šenkýřů", dalším byl zootechnik  Antonín Stupka (*1899) chalupník z č.p. 34 "od Bednářů", skupinářem se stal Václav Melc (*1928) chalupník z č.p. 14, skladníkem  Emanuel Přerost (*1897) kameník z č.p. 17 "od Přibylů". Profese předsedy, účetního a skladníka je z názvů zřejmá, zootechnik měl na starosti zvířata a skupinář zajišťoval práci lidí v rostlinné výrobě. Emanuel Karlík se vzdal předsedování na výroční členské schůzi 19.2.1959, kdy se druhým předsedou JZD stal Ludvík Karlík (*1920) sedlák z č.p. 2, v té době provádějící přestavbu své chalupy, z funkce byl odvolán, ale v zápisu nedatované schůze představenstva stojí, že se «vzdává dobrovolně své funkce». Sám Karlík Ludvík tento zápis dopsal slovy «psáno podfukem». Večerní bouřlivá členská schůze v hospodě č.p. 9 "u Šenkýřů" ve středu 3.8.1960 zvolila jako již třetího předsedu JZD hostinského Augustina Bechynského (*1929) z č.p. 9. Na uvolněné místo účetního nastoupila Růžena Přerostová, provd. Jílková (*1939) z Plichtic č. 24 "od Kupců". Předseda JZD a člen rady MNV v Plichticích Augustin Bechynský po bujaré a probděné noci hned druhý den ve čtvrtek 4.8.1960 dopoledne zahynul v Čejkovech, když narazil s motocyklem do zdi. Jeho bezhlavá aktivita a nerozvážnost stala se jemu osudnou. Toho dne byla z JZD Plichtice na jatky v Sušici odvážena kobyla a nový předseda vezl na jatky dokumentaci koně a na zpáteční cestě se stala tragédie. Čtvrtým a posledním předsedou byl na členské schůzi 8.8.1960 zvolen skupinář Václav Melc (*1928). Ten vedl družstvo v Plichticích až do členské schůze 12.1.1972, která definitivně odsouhlasila sloučení s platností od 1.1.1972 do JZD "Vítězný únor" se sídlem v Zavlekově. 

Budovatelské úsilí

Existenčně závislí na výsledcích družstva byly rodiny sedláků Jana Šiply  z č.p. 1 (Hejkal), Ludvíka Karlíka z č.p. 2 a Karla Bělocha z č.p. 8, z ostatních chalup vždy někdo pracoval v průmyslu a každý měsíc přinesl domů výplatu. Celkově pracovní morálka v plichtickém družstvu byla chabá, ale o všechny požitky z mizerných výsledků se dělili všichni, i rozkrádání bylo běžné. Měřítkem pro měření množství vykonané práce byly pracovní jednotky (PJ), jakési normy, s využitím obtížnostních tříd pro skupiny prací.  Tak za vykonanou práci v I. obtížnostní třídě obdržel člen družstva 0,5 PJ, ve II. obdržel 0,75 PJ, ve III. pak 1 PJ, ve IV. 1,25 PJ, v V. potom 1,50 PJ, v VI. pak 1,75 PJ a v VII.  konečně 2 PJ. Např. norma pro orbu koňmi byla 0,35 ha, práce zařazena do IV. tř.  - za splnění normy družstevník obdržel 1,25 PJ. Tyto výpočty se prováděly logaritmickým pravítkem. Na konci měsíce se odpracované PJ příslušného družstevníka sečetly. V průběhu roku se vyplácela záloha na PJ, která byla zpravidla ve výši 50 % plánované PJ. Výdělky to byly v počátcích družstva mizerné. V roce 1957 měla v Plichticích pracovní jednotka hodnotu 5,- Kčs, v roce 1958 pak 11,- Kčs. Podle nastíněného příkladu si družstevník v roce 1958 na orbě vydělal za den 13,75 Kčs (1,25 PJ x 11,. Kčs = 13,75 Kčs), jako zálohu obdržel za práci  7,- Kčs a zbytek 6,75 Kčs až po účetním uzavření hospodářského roku. Pro srovnání v té době jízdné autobusem ze Zavlekova do Klatov stálo 5,40 Kčs, na cestu zpáteční už nezbývalo. Měsíčně plně zaměstnaný muž nebo žena v kravíně vydělali mezi 30 - 40 PJ, t.j. 300 - 400 Kčs, z toho k výplatě na záloze obdrželi polovinu, druhou polovinu až na konci roku. V roce 1959 měla PJ hodnotu 14,- Kčs, v roce 1960 - 8,20 Kčs, v roce 1961 - 10,50 Kčs,  v roce 1962 - 14,40 Kčs, v roce 1963 - 1966 shodně 16,- Kčs, v roce 1967 - 19,50 Kčs, v roce 1968 - 21,60 Kčs, rok 1969 - 1970 shodně 23,- Kčs a v roce 1971 - 22,- Kčs.

Vlastní stanovy

družstva byly poprvé schváleny členskou schůzí 19.2.1958 se zaregistrováním v Knize stanov JZD dne 11.4.1958 odborem zemědělství a lesního hospodářství ONV Horažďovice. Další stanovy z členské schůze 5.12.1961 projednány byly v radě MNV Zavlekov 12.2.1961, na ONV v Klatovech 21.12.1961, třetí a poslední stanovy schváleny byly členskou schůzí 5.2.1965, s projednáním v radě MNV Zavlekov 19.3.1965 (předeseda MNV František Rada, tajemník Karel Frančík) a v radě ONV Klatovy 16.4.1965. Místní národní výbor v Plichticích zaniká dnem 12.6.1960, kdy probíhaly 5. poválečné volby a sloučeny byly původně samostatné obce Plichtice, Skránčice a Tužice pod jediný MNV (místní národní výbor) v Zavlekově. Rovněž byly zrušeny ONV (okresní národní výbor) v Horažďovicích (vznikl v r. 1949) a v Sušici, ustanoven pouze jeden ONV Klatovy. Dne 11.7.1960 byla vyhlášena Československá socialistická republika, když předtím to byla jen Československá republika.

Vlastní stanovy v jednotlivých článcích upravovaly konkrétní podmínky správy a hospodaření družstva a byly vypracovány podle «Vzorových stanov». Např. čl. 9 řešil členství v družstvu «ve vyjímečných jednotlivých případech smí se stát, se souhlasem rady ONV, členem družstva "kulak", u něhož jsou všechny předpoklady, že bude v družstvu řádně a poctivě pracovat. Po dobu 5 let nesmí však v družstvu zastávat žádné funkce». Čl. 17 řešil povinnou pracovní účast v družstvu tak, že povinný počet odpracovaných PJ za rok musí u mužů činit nejméně 300, u žen potom 150 PJ, (vyjímka pro ženy s dětmi byla 120 PJ a ženy starší 50 let rovněž 120 PJ, u mužů se sníženou schopností a starších 60. let 200 PJ). Nejzajímavějším bylo ustanovení o «záhumenkovém hospodářství», kdy rodina člena družstva (2 členové), pokud odpracují celkem 300 PJ za rok, mají nárok na obdělávání 0,5 ha pozemku, mohou chovat jednu krávu, k tomu 1 ovci nebo kozu, chovat 2 prasata ročně, 25 slepic nebo krůt, 45 husí nebo kachen. K zajištění takového záhumenkové hospodářství od družstva každoročně obdrželi podle odpracovaných jednotek příděl slámy, jetele v zeleném stavu, obilí a brambor. I tak se stalo, že někteří záhumenkáři v Plichticích byli «bohatí», ale družstvo zůstávalo «chudé».  

Dříve soukromý, nyní všech

se stal živý a mrtvý inventář jednotlivých hospodářů, povinně vnesený ke společnému hospodaření (koně, ostatní zvířata, secí a žací stroje, mlátičky, vozy, zásoby krmiv a steliv, osiv a sadby). Výpočet vkladu pro jednotlivá čísla popisná vznikl normativem ze stavu připadajícímu na výměru jednotlivých hospodářství podle průměru na 1 ha zemědělské půdy v obci. Ze zvířat si každé bývalé hospodářství ve vsi ponechalo 1 záhumenkovou krávu. Z čísla popisného 8 "od Bělochů" družstvo převzalo do společného hospodaření z budov stáj a stodolu, ze strojů potom sečku, sekačku zn. Melichar, 2 vozy s korbou a žebřinami, vyoravač, voznici na 6 hl. Jako tažná zvířata byly ke společnému hospodaření využity koně: z č.p. 1 "od Hejkalů" - 2 ks, č.p. 2 "od Karlíků" - 2 ks,  č.p. 6 "od Adamů" - 2 ks, č.p. 8 "od Bělochů" - 2 ks (valach Honza s mámou Mindou), z Přebořic "od Kolářů" - 2 ks a "od Kalčíků" - 2 ks, celkem 6 párů koní. Z č.p. 4 "od Němců" byl v počátcích využíván 1 pár tažných volů (Plosík a Šiml).   .....