Dobrý sluha,

ale zlý pán, praví se o ohni, který provází lidstvo od nepaměti. Požáry bývala schvacována mnohá dřevěná venkovská stavení, plná sena i slámy, navíc se střešní krytinou ze slaměných «došků». V Plichticích v roce 1837 z celkových 28 chalup, bylo ještě 5 «spalných», s dřevěnou konstrukcí : č.p. 14 - U Melců, č.p. 15 - U Kolaříků (dnes chata ev.č. 71), č.p. 16 - U Poklopů, č.p. 19 - U Tesárků (dnes chalupa ev.č. 65) a č.p. 23 - U Řeháčků. Mezi «spalné» se řadily ještě stodoly u č.p. 1 - U Hejkalů a u č.p. 2 - U Karlíků.  Od roku 1850 pro novou výstavbu domů platilo císařské nařízení o dodržení požární vzdálenosti 15. metrové mezi nově zakládanými stavbami. Tomu se musela podřídit i nová stavení plichtická s čísly popisnými : 30 "U Kubíčků",  32 "U Truhlářů", 38 "U Hajných",  21 "U Chalupeckých", 33 "U Fučilů", 35 "U Čurandů", 34 "U Bednářů",  31 "U Cundálů", 36 "U Barochů", 37 "U Hůrků", 39 "U Honzů", 40 "U Tesárků a 41 "U Frantů".

Již v roce 1650 podle «Artikulí k soudu - odstavce 31» Vrchnost přikazuje: «V jedný každý vsi rychtář má jistý osoby naříditi, kteří by vždycky ve čtyřech nedělích po sazích k sousedům chodili, komíny a krby spatřovali, obzvláště v mařtalích a chlívech, aby se saze za časté vymetaly a komíny dobře opatřeny byly, aby skrze to voheň, čehož Bože uchovej, uveden nebyl a lidé skrze týž oheň v chudobu a zkázu nepřišli».  

Sbor dobrovolných hasičů

v Plichticích založen byl 14. května 1905, tehdy se péčí učitelstva zavlekovského, obecní zastupitelstvo plichtické usneslo,  aby v obci zdejší ustaven byl sbor dobrovolných hasičů a aby byla nákladem obce zakoupena dvoukolová stříkačka. Tehdejší «politické obci» Plichtice s osadami Hnačov a Skránčice byl za starostu Vojtěch Karlík nar. 4.4.1859 - chalupník z č.p. 7 "U Pulců".  V Zavlekově byl ustaven sbor hasičů již 29.3.1903 řídícím učitelem Františkem Maxmiliánem Mrázem nar. 10.10.1855, spolu se zakládajícími členy farářem Emanuelem Hanzíkem, učitelem Tomášem Vágnerem a obchodníkem židem Leopoldem Öffnerem. V srpnu roku 1906 se v konala první ustavující valná hromada Sboru dobrovolných hasičů v Plichticích, za řízení a «povzbuzující řeči» přítele Františka Mráze, řídícího učitele v Zavlekově (oslovením mezi hasiči je «přítel, bratr»).

Řídící učitel Mráz zavedl ve sboru rozsáhlou a náročnou písemnou agendu stylem krasopisného písma (Matriku členů, založenou v roce 1906, Zápisník o schůzích a valných hromadách, Pamětní knihu, založenou 1. srpna 1909, Zápisník jednací od r. 1909). Řídící učitel Mráz nar. 10.10.1855, stal se čestným členem SDH Plichtice dnem 16.1.1910. Prvořadým úkolem hasičů bylo vždy respektování Stanov  «Zemské ústřední hasičské jednoty v království Českém», jejímž povinným členem byl každý sbor.

 Prvním starostou sboru zvolen byl zároveň starosta obce «přítel br.» Vojtěch Karlík nar. 4.4.1859 z č.p. 7 "U Pulců", jednatelem a pokladníkem přítel Antonín Stupka nar. 12.6.1877 - kameník z č.p. 26 "U Jasanků" a velitelem přítel František Bechynský nar. 2.10.1861 - šenkýř z č.p. 9. Dalšími činnými členy se toho dne staly :  Vojtěch Běloch nar. 9.7.1868 z č.p. 20 "U Vojáků",  Ludvík Karlík nar. 15.11.1881 - sedlák z č.p. 2 "U Karlíků",  Emanuel Karlík nar. 16.12.1886 - tesař z č.p. 7 "U Pulců",  Karel Karlík nar. 6.2.1886 - domkář z č.p. 35 "U Čurandů",  Josef Kudrna nar. 20.2.1874 - domkář z č.p. 10 "U Ševců",  Václav Kudrna nar. 1.5.1869 - sedlák z č.p. 6 "U Adamů", Václav Přerost nar. 31.5.1876 - kameník z č.p. 36 "U Barochů", Josef Šipla nar. 16.3.1882 - sedlák z č.p. 1 "U Hejkalů", Matěj Šipla nar. 9.10.1863 - chalupník z č.p. 5 "U Chalupů". Za členy přispívající  později přijati: Vojtěch Karlík nar. 17.4.1894 z č.p. 7 "U Pulců", od r. 1925 žijící v Brně, Matěj Mertl nar. 6.12.1852 - domkář v č.p. 33 "U Fučilů",  Karel Šipla nar. 5.8.1873 - sedlák v č.p. 4 "U Němců" a hnačovský občan Josef Šulc nar. 24.8.1861 z č.p. 37 "U Sadařů", ten ukončil členství již 8.7.1908 pro nedostatek času. V letech nadcházejících se stal členem dobrovolných hasičů, později požárníků, snad každý mladý muž v obci. V matrice členů SDH Plichtice zaznamenáno je členů 57 činných, 32 přispívajících a 1 čestný.  Začátkem roku 1954 bylo v Plichticích zapojeno v tehdejším ČSPO (Československý svaz požární ochrany) na 30 činných členů a byla utvořena dvě družstva mužů a jedno družstvo žen. 

První stříkačka

Již 12. června roku 1905 byla dovezena zakoupená zápřahová dvoukolová stříkačka sundavací modelu 104, s příslušenstvím 4 metrů savic a 40 m hadic, vyrobená firmou R. A. SMEKAL v Praze na Smíchově.  Po dopravě byla ihned vyzkoušena s výsledkem uspokojivým. Celková cena byla 850,- Korun. Tato stařičká ruční stříkačka sloužila až do roku 1954. Toho roku dne 11. května dostal sbor od Státního požárního dozoru z Horažďovic stříkačku novou, v pořadí tedy druhou, již motorovou PP S - 6 (přívěsná přenosná stříkačka).  Jaká by to byla dnes chlouba hasičů plichtických, nebýt roku 1962, kdy první stříkačka byla zapůjčena zavlekovským rybářům (Kroupa a spol.) k čerpání bahnité vody při výlovu rybníka Kabrdlík. Po výlovu se o její osud nikdo nestaral a smutný byl to pohled, jak tento skost zmizel navždy pod hladinou, voda se jí stala osudnou. V pořadí třetí byla zánovní výkonnější stříkačka DS-16, přidělená sboru v roce 1969. Jako čtvrtá byla přidělená starší, ale zachovalá stříkačka PS-12 v roce 1990. Již v roce 1913 Ústřední hasičská prodejna v Praze nabízí zdejšímu sboru výměnu  jeho dvoukolové stříkačky za čtyřkolovou, k výměně nedošlo neboť sbor nemá finanční prostředky na doplacení stříkačky čtyřkolové.

Hasičské skladiště

V roce 1907 bylo na návsi správou obce dostavěno hasičské skladiště a odevzdáno svému účelu. Stavební materiál dala dílem obec plichtická a dílem «Vysoce urozený Pán pan Jindřich, hrabě z Taafu na Nalžovech». Na výstavbu přispěl částkou 40 korun i «Vysoce urozený Pán Dr. hrabě z Valisů z Plánice». Místní občané pak jako řemeslníci, nádeníci a povozníci vykonali stavební práce úplně zdarma. Stavba byla tehdy rozvážně situována mezi stavení č.p. 6 "U Adamů" a č.p. 7 "U Pulců" tak, aby byl zachován starobylý ráz návsi plichtické a aby tak nové hasičské skladiště nebránilo výhledu zejména z dvora Pulcovského č.p. 7. Stavba částečně zasáhla i do vysoké kamenné ohradní zdi zahrady č.p. 7 "U Pulců" a při jejím ubourání nalezen byl «poklad» starých mincí, dodnes schraňovaných v muzeu klatovském, pár utroušených mincí vzali si na památku i objevitelé. Stalo se tak 8.8.1905, kdy bylo odevzdáno klatovskému muzeu 1375 mincí  převážně Pražských grošů již z let 1378 až 1535.  O nálezu "pokladu" v Plichticích senzačně referují i tehdejší "Klatovské listy" takto: «Správa obce rozbořivše starou ohradí zeď u zahrady, naležející starostovi Vojtěchu Karlíkovi, nalezena byla ve zdi hliněná nádoba o obsahu asi 3 litry, jež naplněna byla starými stříbrnými mincemi». Redaktor listů s povzdechem sděluje, že «škoda jen, že o velikou sbírku tuto rozdělili se dělníci a peníze rozdali svým příbuzným a známým». Hliněná nádoba vzala za své. Redaktor přikrašluje událost o báj, podle níž na místě stával kdysi klášter, o čemž prý svědčí část silného zdiva příbytku. Toto tvrzení je ale naprostý blud, Plichtice od starodávna patřili pod klášter pod Zelenou horou u Nepomuku a někdo tuto doloženou skutečnost obrátil.  Takových hliněných skrýší, většinou ale prázdných, bylo v Plichticích nalezeno více, například v roce 1928 i u Bělochů v č.p. 8. 

V hrobě se musí obracet Karlíkové z Plichtic č.p. 7 "od Pulců", když v pondělí 12.11.2018 firrma Zedník ze Skránčic začala se «stavebními úpravami a rozšířením hasičské zbrojnice Plichtice» z popudu věčně žíznivých «novodobých občanů plichtických, převlečených za hasiče». Nová přístavba doslova zohyzdila starobylou náves plichtickou. Na novostavbu hasičárny byla v pátek 8.5.2020 umístěna  pamětní deska hlásající : SDH PLICHTICE založeno 14.5.1905, Rekonstrukce 2019. To by asi s nevolí nesl i tehdejší češtinář a zakladatel sboru řídící učitel v Zavlekově František Mráz. Vždyť pravidla českého pravopisu ustanovují, že Sbor dobrovolných hasičů je rodu mužského ("ten" sbor založen byl 14.5.1905) a nikoliv SDH Plichtice "založeno" 14.5.1905. Inu novodobá čeština  absolventů zavlekovské 5. třídy obecné, zvaných «Páťáků» má svá nová pravidla. I ten den 8.5.2020, jako mnoho jiných, byl spojen s velkou «chlastačkou» v nové hasičárně a tak bylo možno na návsi spatřit «chcajícího» místního obecního zastupitele a mnoho dalších pijanů i z Hnačova, plichtická náves viděla i bílé mohutné pozadí jedné nestydy se vztahem k Plichticím, vykonávající tutéž činnost. U stanoviště sběrných nádob na odpady naproti hasičárně je umístěna dětská chaloupka, velmi využívaná snad všemi kolemjdoucími dětmi k hrám. Ani tato dětská radovánka není ušetřena hnusné sprchy «hasičů». Novodobá nálevna působí zjevně blahodárně na zdraví  mnohých čiperných mladých invalidů s diagnosou «hovnitis acuta».

 V roce 1908 dne 16. ledna zakoupeno bylo deset výzbrojů osobních v ceně 168,98 Korun a potom 20. ledna obstaráno 10 stejnokrojů cvičebních v ceně 96 korun 35 haléřů. V roce 1949 provedena výměna krytiny a oprava skladiště - účet za pálené tašky 950 Kčs a materiál 390 Kč. Další, ale již celková oprava prováděla se v roce 1968 - výměna starých tašek za eternitové šablony, zhotovení stropu, kovová vrata, siréna, venkovní omítka. U hasičského skladiště stával dřevěný přístřešek, sloužící jako sběrna prodávaného mléka občany z Plichtic. Ten byl 22.7.1980 odstraněn a na jeho místě byla vystavěna autobusová čekárna s malou místností pro obecní rozhlas. Opětovná výměna střešní krytiny požární zbrojnice za plechovou byla spojena se zakrytím čekárny. Požárníci odpracovali tentokráte 459 brigádnických hodin, když práce byly ukončeny 19.5.1981.

Po roce 2015 je hasičárna s  bývalou čekárnou využívána výhradně jen  jako «alkoholická nálevna» pro víkendové chalupáře plichtické, «hrajících» si  jen na «hasiče». Je až neuvěřitelné, že  po 110 letech zanikla úplně v Plichticích památka na tradici  a chloubu tehdejšího Sboru dobrovolných hasičů. V roce 2009 péčí Okresního sdružení hasičů v Klatovech uspořádán byl Almanach všech hasičských sborů okresu Klatovy. Almanach okrsku číslo 3 zaznamenává m.j. nepodložené «bludy» o historii SDH v Plichticích.

Pamětní kniha

Sboru dobrovolných hasičů v Plichticích založena byla ke dni 1. srpna 1909 a Pamětní list uvádí: 

• Starostou jest přítel: Karlík Vojtěch nar. 4.4.1859 z č.p. 7 "U Pulců", • velitelem: př. Melc Václav nar. 6.1.1875 z č.p. 14 "U Melců" • jednatelem a pokladníkem: př. Stupka Antonín nar. 12.6.1877 z č.p. 26 "U Jasanků" • dozorcem náčiní: př. Šipla Josef nar. 16.3.1882 z č.p. 1 "U Hejkalů", • starostou v obci: Šipla Karel nar. 5.8.1873 z č.p. 4 "U Němců". Sbor náleží k Hasičské župě Plánické čís. 118 s činovníky: • starostou Pláničkou z Plánice, • jednatelem Aug. Schirmerem z Plánice, • pokladníkem Janem Fröhlichem, učitelem z Nicova, • dozorcem Václavem Maškem z Kolince. V Zemské ústřední hasičské jednotě království Českého jest starostou př. Matěj Mayer z Horažďovic. V okresu Plánickém jest starostou pan Josef Kovářík z Číhaně. Nejvyšším maršálkem království Českého jest Bedřich, kníže Lobkovic. Po svém založení sbor stal se r. 1907 členem Hasičské župy Plánické ( Bližanovy, Buršice, Číhaň, Hory Stříbrné, Kolinec, Kvasetice, Letovy, Mířenice, Myslív, Nalžovy, Němčice, Újezd, Ústaleč, Plánice, Plichtice, Stobořice, Struhadlo, Velenovy, Zborovy, t.j. 19 sborů).

Pamětní kniha potom uvádí sled událostí od počátku založení sboru. 20. ledna 1908 pořádán byl první ples hasičský za «hojné účasti a při milé zábavě», s hrubým příjmem 113,64 K a vydáním 53,98 K a čistým výnosem 59,66 Korun. Druhý ples pořádán byl v roce 1909 «při špatném počasí, však veselé zábavě». V roce 1910 třetí ples s příjmem 77,39 K a vydáním 50,88 K vynesl pro sborovou pokladnu 26,59 K.

Dne 16. ledna 1910 konána byla III. valná hromada, kde bylo usneseno, aby řídící učitel ze Zavlekova František Mráz přijat byl pro jeho velké zásluhy za čestného člena SDH Plichtice. Již 23. ledna došel objednaný diplom v ceně 20 Korun 70 hal. a potom 13. března předán přítelem Václavem Melcem - velitelem a př. Emanuelem Kudrnou - jednatelem, diplom Františkovi Mrázovi, přičemž př. velitel promluvil «kratší, avšak dojemný proslov». Dne 27. srpna téhož roku Ctěnému sboru dobrovolných hasičů v Plichticích došel krasopisný děkovný dopis od řídícího učitele Františka Mráze ze Zavlekova, ve zkráceném znění budiž uvedeno « Já po ustavení sboru hasičského v mém rodišti, přispěl jsem málem k ustavení hasičského sboru ve spořádané obci Plichticích. Vy, přátelé hasiči, poctili jste mne za to, jak nejušlechtileji jste mohli, jmenovali jste mne čestným členem svého sboru. Velice mnoho mne potěšilo neočekávané uznání a veliká pocta Vaše, a já lituji jen, že nemohl jsem pro Vás vykonati více. Deputace Vašeho sboru odevzdala mi krásný diplom a Váš př. velitel dojemnou věnovací řečí pohnul mne až k slzám. Nezapomenu milé té chvíle nikdy ! Diplom Váš krášlí moji pracovnu a pohled naň upozorní mne vždy na Vaši přátelskou vděčnost. Ctěné správě sboru a všem Vám, přátelé hasiči, děkuji za vše to z hloubi srdce a ujišťuji Vás, že jsem a zůstanu Vašim věrným přítelem». Následuje ještě ponaučení o užívání stejnokrojů  jen v zájmech hasičských, důstojných. «S tímto poroučím Vás do ochrany Boží - Váš upřimný přítel František Mráz a dovoluji si přiložiti částku 20 K jako náhradu za zakoupení diplomu a 6 K na malé občerstvení».

V roce 1911 konána čtvrtá valná hromada, na níž se za nově člena přispívajícího přihlásil Václav Wolhmut, nar. 14.7.1884 ze samoty velenovské. Další každoroční valné hromady sboru konány byly 7.1.1912, 19.1.1913, 11.1.1914, 2.2.1915, 28.1.1916, 28.1.1917, 13.1.1918, 26.1.1919, 18.1.1920, 16.1.1921, 9.1.1922, 6.1.1923, 2.1.1924, 6.1.1926, 9.1.1927 a 12.1.1947 konána byla dvacátá valná hromada.

Činovníci hasičů

v Plichticích od založení sboru do roku 1980, zaslouží si připomenutí starostové, velitelé i jednatelé. Starostové sboru byli od r. 1953 přejmenováni na předsedy. Činovníci zaslouží si napravení zcela vymyšlených údajů v publikaci o Historii hasičstva okresu Klatovy.  

Starostové:

1. Vojtěch Karlík *4.4.1859 z č.p. 7 "U Pulců" v období 8.7.1906 - 13.1.1923,

2. Václav Přerost *31.5.1876 z č.p. 36 "U Barochů" v době 13.1.1923 - 23.1.1938,

3. Antonín Stupka *12.6.1877 z č.p. 26 "U Jasanků" v době 23.1.1938 - 12.1.1941,

4. František Běloch *29.7.1912 z č.p. 10 "U Kalčíků" v době válečné 12.1.1941 - 1.3.1947,

5. Karel Šipla *28.10.1905 z č.p. 4 "U Němců" v době poválečné 1.3.1947 - 18.3.1951,

6. Ludvík Bechynský *14.8.1904 z č.p. 9 "U Šenkýřů" v období 18.3.1951 - 15.2.1953,

7. Václav Tůma *25.9.1910 z č.p. 21 "U Chalupeckých" v době 15.2.1953 - 19.12.1953,

8. Karel Stupka *31.10.1901 z č.p. 29 "U Lojzů" již jako předseda od 19.12.1953 - 15.1.1955,

9. Josef Přerost *17.3.1905 z č.p. 24 "U Kupců" jako předseda od 15.1.1955 - 26.2.1956,

10. Karel Stupka *31.10.1901 z č.p. 29 "U Lojzů", předseda od 26.2.1956 - 2.12.1961,

11. Karel Kudrna *19.5.1918 z č.p. 33 "U Fučilů", předseda od 2.12.1961 - 7.12.1963,

12. Karel Stupka *31.10.1901 z č.p. 29 "U Lojzů, předsedou od 7.12.1963 - 21.11.1964,

13. Josef Bechynský *10.3.1908 z č.p. 32 "U Truhlářů", předsedou od 21.11.1964 - 26.12.1966,

14. Josef Karlík *23.2.1920 z č.p. 35 "U Čurandů", předsedou od 26.12.1966, potom ještě zvolen 26.12.1971,

15. Václav Volmut *14.6.1942 z č.p. 125 Velenovy (samota), předsedou po Josefu Karlíkovi.

Velitelé:

1. František Bechynský *2.10.1861 z č.p. 9  hostinský, v období 8.7.1906 - 18.2.1909,

2. Václav Melc *18.2.1909 z č.p. 14, velitelem od 18.2.1909 (27.7.1914 povolán k vojsku do "Velké války"),

3. Josef Šipla *16.3.1882 z č.p. 1 "U Hejkalů", od 6.2.1916 - 18.1.1920 (za V. Melce, než skončí válka),

4. Jan Strolený *18.5.1895 z č.p. 12 "U Dubanů", od 18.1.1920 - 13.1.1923 (nastoupil službu u četníků),

5. Emanuel Kudrna *10.2.1882 z č.p. 33 "U Fučilů", od 13.1.1923 - 10.1.1928 (do 23.4.1922 jednatel),

6. František Bechynský *2.10.1861 z č.p. 9 šenkýř, od 10.1.1928 - 7.1.1929,

7. Antonín Stupka *9.2.1899 z č.p. 34 "U Bednářů", od 7.1.1929 - 4.1.1930,

8. Josef Přerost *17.3.1905 z č.p. 24 "U Kupců", od 4.1.1930 - 9.11.1946,

9. Josef Karlík *23.2.1920 z č.p. 35 "U Čurandů", od 9.11.1946 - 15.2.1953,

10. Karel Stupka  *31.10.1901 z č.p. 29 "U Lojzů", místopředsdou od 15.2.1953, zároveň velitel

11. Augustin Bechynský *25.8.1929 z č.p. 9 šenkýř, od 19.12.1953 - 4.8.1960 († tragicky na motocyklu),

12. Václav Stupka *22.2.1931 z č.p. 34 "U Bednářů" od 19.11.1960 - 26.12.1971 (do 19.11.1960 bez velitele),

13. Bohuslav Běloch *24.11.1934 z č.p. 42 "Milouš" od 26.12.1971 -

Jednatelé:

1. Emanuel Kudrna *10.2.1882 z č.p. 33 "U Fučilů", od 8.7.1906 - 23.4.1922,

2. Antonín Stupka *12.6.1877 z č.p. 26 "U Jasanků", od 23.4.1922 - 7.1.1929,

3. Karel Běloch *10.6.1900 z č.p. 8 "U Bělochů", od 7.1.1929 - 13.3.1940,

4. Jan Šipla *22.6.1911 z č.p. 1 "U Hejkalů", do 13.3.1940 - 12.1.1941,

5. František Strolený *25.11.1912 z č.p. 12 "U Dubanů", od 17.1.1942 - 9.11.1946,

6. Josef Běloch *25.11.1911 z č.p. 20 "U Vojáků", od 9.11.1946 - 6.1.1958,

7. Váckav Melc *11.3.1928 z č.p. 14 "U Železných", od 6.1.1958 - 2.12.1961,

8. Emanuel Karlík *8.3.1925 z č.p. 7 "U Pulců", od 2.12.1961 - 26.12.1966,

9. Karel Běloch *15.4.1944 z č.p. 8 "U Bělochů", od 26.12.1966 - 9.7.1983,

10. Miroslav Kadlec *20.8.1948 z č.p. 13 "OKAL", od 9.7.1983 -

Ze života SDH

• Na všechny schůze byli hasiči tři dny předem zváni oběžníkem, proti jejich podpisu, přesto jejich účast bývala malá. Tak např. 24.9.1911 «Pan starosta sboru, přivítav přítomné, zahájil schůzi a seznav, že oběžníkem ze dne 21. září pozváni byli k této členské schůzi všichni členové sboru, ačkoliv přítomno bylo pouze 7 členů z celkového počtu 17 členů. Podle matriky členů SDH byli členové  "čestní, činní a přispívající". Čestným hasičem byl jen řídící učitel ze Zavlekova František Mráz. Činných hasičů bývala zhruba polovina z celkového počtu, protože jejich posláním byla jen opravdová práce a pro případ úrazu byli hlášeni u Zemské hasičské jednoty.  «Činovníci», tak se jmenovali v té době, řečeno dnešní mluvou funkcionáři hasičů, z nich nejvyšší byl «přítel bratr» pan starosta sboru (později i jeho náměstek), druhým činovníkem byl «přítel bratr» velitel, následoval nepostradatelný «přítel bratr» jednatel a pokladník, za ním «přítel bratr» dozorce náčiní. Tato čtveřice byla doplněna ještě dvěma «přísedícími» a jedním «náhradníkem». Každoročně na valné hromadě zvoleni byli ještě dva «přehlížitelé účtů» pro kontrolu finančního hospodaření. Zapisovatelem schůze byl jednatel, jeho zápis musel ještě stvrdit svým podpisem, valnou hromadou zvolený «podpisovatel zápisu». Hasičský výcvik SDH spočíval v cvičeních «naučných i praktických». Další činní hasiči byli zařazeni na pozici «stříkačník», z nichž jeden býval i "lezcem", jak z názvu plyne, při požáru lezl po výškách. Způsobilým lezcem býval Václav Přerost nar. 31.5.1876 z č.p. 36 "U Barochů". Valná hromada v roce 1913 schválila novým lezcem Jakuba Stupku nar. 25.7.1877 z čís. 37 "U Hůrků".

• Činovníci, zejména jednatel byl zatížen přemírou hlášení a výkazů, odesílaných župě plánické, jejím činovníkům i vyšším institucím. Tak např. v r. 1937 vzdělavatel II. okrsku Josef Kubát z Mířenic upozorňuje, že neobdržel «vzdělávací výkaz», Okresní úřad v Klatovech urguje 22.1.1937 spolkový výkaz a oznámení o konání valné hromady, potom zase ohlášení výsledků valné hromdy. Starosta sboru Václav Přerost z č.p. 36 "U Barochů" dopisem ze dne 23.1.1938 sboru sděluje, že se nezúčastní valné hromady, «jelikož jest nemocen a zároveň, že se vzdává funkce starosty sboru». Zajímavé je, že se v plném zdraví dožil 82. roků, když zemřel 27.2.1958. V roce 1938 župní správa požaduje, aby v Plichticích byl založen «ženský odbor» hasičský, písemná odpověď zněla, nelze založit «pro nedostatek schopných». Ještě počátkem roku 1939 župní vdělavatel Vojtěch Sušanka, řídící učitel z Kozčína u Myslíva urguje «výkaz o vzdělávací činnosti za r. 1938».

• Jak složité bylo obléci si hasičský stejnokroj za císaře Pána (do r. 1918) i za 1. republiky (od r. 1918) dokládám následujícím předepsaným tiskopisem:

Sbor dobrovolných hasičů v  .   .   .   .   .   . súčastní se hasičského sjezdu - vycházky.  Slavné c.k. Okresní hejtmanství !  Oznamujíce, že sbor náš  súčastní se dne .   .   .   .   . t.r. sjezdu hasičské župy plánické  v obci .   .   .   .   .   .   .,  uctivě žádáme, aby bylo nám povoleno korporativně ve stejnokroji  ke sjezdu i nazpět se vydati.  Cestu nastoupíme pochodem - povozem  o .   .   . hodině .   .   . polední obcemi .   .   .   .   .   .   .,  návrat týmž směrem večer. Datum s podpisy starosty sboru a jednatele. Prvorepubliková žádost byla navlas stejná, jen záhlaví znělo: Vážené Okresní správě politické v Klatovech. Pozn. Buď zasláno příslušnému c. k. okresnímu hejtmanství. Koná-li se sjezd v jiném politickém okresu, jest druhé vyhotovení zaslati též c. k. okresnímu hejtmanství tamnímu.  

Dalším předepsaným tiskopisem byla Náhrada za přípřež požární. Obecní úřad v Plichticích dne  .   .   .   . žádá Okresní výbor v Plánici o Náhradu za přípřež požární. Zdejší sbor dobrovolných hasičů dostavil se  s  dvoukolovou stříkačkou dne  .   .   .   .   . t. m. k hasení požáru v obci  .   .   .   .   .   ., a proto obecní úřad žádá slušně, by témuž vyplacena byla příslušná náhrada za přípřež. Vzdálenost místa požáru činí  .   .   . km. Otisk razítka a podpis obecního starosty s prohlášením Obecní úřad v Plichticích potvrzuje, že svrchu jmenovaný sbor při vytčeném požáru uvedl stříkačku v činnost !

• Hasičskou povinností a samozřejmostí po všechny časy bývalo doprovázení zemřelých hasičů na jejich poslední cestě na 4 km vzdálený hřbitov při kostele Narození P. Marie v Nicově. Za tím účelem bývala svolána schůze, na níž projednány byly věci k organizaci pohřbu a na níž všichni přítomní vyslechli vzpomínku na bývalého člena  «vstoje». Navíc jednatel zajišťoval zveřejnění úmrtí v celostátních «Hasičských rozhledech».

• 19.2.1917  (43 r.) zemřel činný člen SDH Josef Kudrna nar. 20.12.1874 v čís. 10 "U Ševců", pohřeb bude 21.2. v 8 hodin ráno.

• Jan Stupka nar. 1.11.1895 v Plichticích, zemřel jako 22letý na tuberkulosu dne 22.10.1917 v čís. 37 "U Hůrků" a pohřben byl 24.10.

• 29.12.1922 zdejší sbor s přátelskými sbory Hnačovem a Zborovy zúčastnily se v Nicově pohřbu činného hasičského člena řídícího učitele Jana Fröhlicha z Nicova a doprovodily jej až ke hrobu, kdež mu všichni přáli lehké odpočinutí a sbory se rozešly každý do svého domova.

• 26.5.1933  o půl hodině 11. dopoledne účast 11 členů na pohřbu čestného člena SDH Plichtice, 78letého řídícího učitele Františka Mráze na hřbitově zavlekovském (†23.5.1933 v Praze).

• Člen hasičů v Plichticích František Stupka z č.p. 34 "U Bednářů" požádal sbor o účast na pohřbu jeho manželky Anny Stupkové nar. 7.5.1876 ve Vlčnovech a zemřelé 24.9.1932 (56 r. jako choromyslná na otravu po vypití kyseliny octové).

• Václav Kudrna nar. 1.5.1881, sedlák z Plichtic č.p. 6 "U Adamů", zemřel 16.4.1934, pohřeb 18.4., přihlásilo se 10 členů.

• Jakub Stupka nar. 25.7.1888, zemřel jako 46letý dne 29.4.1934 na celkový revmatismus v čís. 37 "U Hůrků", pohřeb bude 1.5. v 8 hodin ráno z Plichtic. Sbor se usnesl, že sjedná na pohřeb hudbu.

• Pohřeb dlouholetého činovníka hasičstva «bratra» Jana Baštáře, lesního ve výslužbě z Plánice, bude se konati 28.6.1934 ve 4 hodiny odpoledne v Plánici. Každý sbor má vyslati «deputaci», bližší sbory v plném počtu, z Plichtic se přihlásili 4 členové, budou v kroji hasičském slavnostním s přilbami a sekyrkami, cestovné jim musí postačit jen 5 Korun na člena.

• Celý sbor se zúčastní pohřbu činného člena Václava Karlíka nar. 27.9.1908 z č.p. 2 v Nicově 3. srpna dopoledne, jenž zemřel 1.8.1936, stár 28 roků. Br. Štětka dojde pro stuhu do Plánice a jednatel opatří kytici. • Další hasičský pohřeb konal se v Plánici ve středu 2. září 1936 o 4 hodině odpolední a to župního náčelníka br. Emanuela Pohanky, z Plichtic půjdou 3 členové.

• 13.2. 1942 zemřel státní obvodní lékař v Plánici a župní samaritánský instruktor MUDr. Jan Mára, sbor se nemohl pohřbu zúčastnit, protože přišla zpráva opožděně a bylo špatné počasí.

• 12 členů doprovodilo na poslední cestě na hřbitov nicovský dllouhotrvajícího přispívajícího člena Františka Stupku nar. 5.4.1869 a zemřelého 31.10.1942 (73 r.) v č.p. 34 "U Bednářů".

• 21.11.1942 sbor doprovodil na poslední cestě do Nicova člena sboru a účastníka 1. světové války i vzpoury «rumburské» Karla Karlíka nar. 6.2.1886 v č.p. 35 "U Čurandů" a zemřelého 19.11.1942 (56 roků).

• 17.12.1947 o 2. hod. odpoledne se sbor zúčastnil v Nicově pohřbu člena br. Antonína Stupky nar. 12.6.1877 z č.p. 26 "U Jasanků", zemřelého 14.12.1947 (70 r.), s nímž se rozloučil velitel br. Josef Karlík.

• V pozdějších letech vyprovázeli hasiči z Plichtic na poslední cestě na hřbitov nicovský všechny zemřelé hasiče. Snad posledním zemřelým hasičem, kterého doprovodili na rozloučení do kostela nicovského, byl obětavý Antonín Jílek  nar. 12.12.1930 a zemřelý 30.8.2009 ze samoty velenovské u Plichtic «V Šiplíku». Rozloučení v kostele v Nicově v pátek 4.9. bylo zvláštní tím, že všichni členové čestné stráže hasičů z Plichtic u rakve stáli zády k oltáři, což nicovský kostel nepamatuje ! Asi po vzoru pohřbů v krematoriu, kde čestná stráž stojí čelem k smutečním hostům. V Plichticích bývalo i zvykem na památku zemřelého vyvěšení smutečního praporu na hasičárně. Tuto tradici už místní, «hrající» si jen na hasiče, neznají.

Župní sjezd v Zavlekově bude se konati 5. června 1910, účast všech 19 sborů, včetně Plichtic. «Přítel» velitel nařizuje, aby «členové, kteří zúčastniti se chtějí sjezdu, sešli se u hasičského skladiště o 9 hodině dopolední dne 5. června, načež bude nastoupení "Vřad" a pak pochod do Zamlekova, přičemž napomínám členstvo, aby důstojně se chovalo po cestě pochodu i na místě sjezdu, což ode všech s ochotou slíbeno». Podobně napomínáni byli hasiči i k účasti na Župním sjezdu ve Stříbrných Horách 8.6.1913, kdy tentokráte velitel Václav Melc nabádá «protože Hory Stříbrné sousedí skoro s naší obcí, vybízím Vás "přátelé", aby ste se v hojném počtu sjezdu župního zúčastnili a nebyli tak lhostejní, jako léta předešlá. Seřazení sboru bude dne 8. června před hasičským skladištěm před 9. hodinou dopolední a v 9 hodin pak nastoupen pochod. Dále upozorňuji vás na to, abyste se po čas cesty slušně chovali, taktéž i v místě sjezdu a dali tak najevo, že jste pravými českými hasiči, kteří zaslouží si právem toho jména». Sbor plichtický si tak mohl do výkazu činnosti v r. 1913 zapsat «veřejně vystoupil sbor 1x a to při sjezdu Hasičské župy Plánické v Horách Stříbrných dne 8.6.1913». Sbor hasičský v Horách Stříbrných založen byl již v roce 1888 a na valné hromadě 9.2.1890 z příčiny mnoha požárů usnesl se, že okolním 15. obcím, včetně Plichtic bude zaslán dopis se žádostí o «posílání peněžních prostředků od 5 až 15 zlatých Sboru dobrovolných hasičů ve Stříbrných Horách pro případ ohně» a když obec odmítne zaplatit, sbor k požáru nepřijede. Jaké bylo asi zklamání, když žádná z těchto 15. obcí neodpověděla kladně ani záporně. 

• 12.7.1914 zúčastnil se sbor sjezdu župního v Ústalči, starosta sboru opět nabádá plichtické členy, kteří se míní sjezdu zúčastnit, že nástup bude v «osm hodin ráno u hasičského skladiště, odkudž bude o 8. a čtvrt hodině nastoupen pochod směr Ústaleč». Jako obvykle připomíná slušnost a střízlivost. Příští sjezd župy Plánické připadá na místo konání v Plichticích. Již 5.7.1914 na schůzi členské sbor plichtický navrhl, aby se sjezd župní v Plichticích nekonal a že jej výslovně odříkají. V době válečné v roce 1915 připomíná se, že «sbor dal 12 stráží a 8 hlídek v letních měsících».

• 9.9.1916 vykonána přehlídka sboru od župního dozorce přítele Josefa Mrázka.   

• Schůze výboru SDH Plichtice 6.5.1919 projednává účast zástupce sboru na župní schůzi v Plánici, kde se má rozhodnout o konání prvního župního sjezdu okrsku Plániice v nově vzniklé Československé republice. Podle pořadí by patřil odbývati se sjezd župní v Plichticích. Ihned se k účasti na župní schůzi přihlásil žádostivý zatímní velitel sboru Josef Šipla nar. 16.3.1882 z čp. 1 "U Hejkalů". Výbor jej "lišácky" pověřil, aby trval na místu sjezdu v «Plichticích, pokud by ale z důležitých příčin nebyl přeložen jinam». Již na členské schůzi sboru 10.7.1919 «přítel velitel Josef Šipla, ujav se slova pravil: Jak známo vám přátelé, z plakátu, který jste snad již všichni četli, který vyvěšen jest na hasičském skladišti, že konati se bude hasičský župní sjezd letos v Plánici dne 13. července 1919». Kdo míní na tento sjezd od nás jíti, dostane každý jen po 3. korunách na útratu, jelikož jest dnes vše drahé». Na schůzi 13. září 1919 bylo rozhodnuto postaviti v naší obci noční hlídky, «jelikož se dějou ve vůkolních obcích smělé krádeže» a to již od 1. října, kdy jsou již delší noci.

• Neustále «prázdná» hasičská pokladna byla bedlivě hlídána všemi hasiči. V roce 1914 byly v Plichticích i «nepříznivé poměry obecní». Tehdy stálým příjmem býval hasičský členský příspěvěk ve výši 1 Koruny na člena a rok, celkem to bývalo kolem 15 Korun, dále z tanečních zábav a z drobných darů. Např v r. 1911 sbor měl k «rozvaze v knize pokladní stvrzenky "dotvrzené" příjmů 162 Korun a 19 haléřů a vydání pak 37 Korun a 71 haléřů, do sborové pokladny tak přišlo 124 Korun a 48 haléřů. Občasná podpora z «fondu pro věcné potřeby» bývala v částce kolem 140 Korun. V roce 1916 jest prostřednictvím Obce Plichtice sboru povolena «hasičská subvence» ve výši 150 Korun na uplacení dluhu 30 Korun a na zakoupení hadic 120 Korun od fy Smekal. Firma Smekal žádá placení hadic dobírkou při dodání, subvence však bude vyplacena až po předložení účtu za hadice. Obec plichtická hotových peněz nemá, proto hasiči žádají úřadující radní, by někdo z nich oněch 120 Korun půjčil obci, nežli dojde subvence. Zatím by byla půjčená částka úrokována 5 %. S povděkem vzato na vědomí, že «přítel» starosta sboru Vojtěch Karlík nar. 4.7.1859 z čp. 7 "U Pulců" oněch 120 Korun obci plichtické půjčí, aby mohly býti hadice vyplaceny. Pro názornost uvádím, že v r. 1916 byla cena 1 q pšenice kolem 38 Korun, 1 q brambor kolem 34 Korun. V roce 1935 bylo vybráno na členských příspěvcích 27 Kč.

• Na skromné hasičské peníze neustále útočí různé nabídky, jako Ferdinand Pelc z Příbrami i bratři Peřinové z Hradce Králové nabízejí hasičské diplomy, 3.7.1910 žádá Hasičská vzájemná pojišťovna v Brně o zřízení zastupitelství v Plichticích, v r. 1910 administrace vzdělávací knihovny českého venkova neustále nabízí až otravuje "sebrané spisy Václava Třebízského", živnostenský spolek v Praze nabízí losy ku postavení spolkového domu, Josef Glos ze Semil nabízí tisk různých plesových pozvánek, firma Zmatlík a Palička z Prahy tisk plakátů, neúnavní v nabídkách tisku pozvánek a plakátů jsou Knihtiskárna Jiřího Jelena v Mělníce,  Antonína Štrombacha v Lounech, i J. Soběslavského z Roudnice n. L. V r. 1913 Národní jednota severočeská se sídlem v Praze žádá o podporu na vánoční stromek v uzavřeném území. Příspěvek žádá i spolek Komenský ve Vídni na udržování škol v Dolních Rakousích, pro změnu v r. 1913 obchodní dům "U města Paříže" v Praze nabízí obrázkový ceník pro zábavy masopustní. Josef Kosař z Ústí n. Orlicí nabízí služební obleky. Zvláštní kapitolou jsou žádosti o podporu Národní jednoty severočeské i pošumavské v Praze pro chudé dítky a na  vánoční stromek, v roce 1920 výbor Národního divadla ve Slezsku žádá o provedení sbírky. Čeněk Šulc, majitel cestovní kanceláře v Praze ve válečném roku 1914 nabízí «programy společenských cest, zvláštních vlaků a výletů» a Spolek telgrafních a poštovních zřízenců v Praze neustále otravuje s losy. 29.3.1920 Pomocný výbor legionářský v Praze neúnavně sboru nabízí obraz presidenta Masaryka. I neúnavný Růžička z Plzně nabízí «papírové zboží maškarní» a Josef Vetešník z Prahy zase knihu «Pravda o Rusku». Svazu osleplých vojínů v Praze vráceny zaslané «umělecké fotografie M. Jiráska».

• Samozřejmostí bylo i financování župy Plánické, např. v r. 1909 sbor Plichtice měl 11 členů, za něž odvedl župní příspěvek 4 Koruny a zemský příspěvek (pojištění hasičů) 2 koruny a 20 haléřů, dohromady 6 korun 20 haléřů, v r. 1911 to bylo celekm 10 korun 20 haléřů (přísp. župní 4 Koruny, přísp. zemský 2 koruny a 20 haléřů, Hasičské rozhledy 4 koruny) v roce 1912 SDH Plichtice zaslal poštovní poukákou župnímu pokladníkovi př. Matěji Kubátovi ze Stražovic 11 korun a 95 haléřů, to jest župní příspěvek 4 koruny, noviny z Rychnova Hasičské rozhledy 4 koruny, pojištění hasičů 2 koruny 75 hal. a Sborník 1 korunu a 20 haléřů, v roce 1913 činil odvod 10 korun 50 haléřů,  v roce 1914 již 11 korun, v roce 1918 se za Hasičské rozhledy platí již 6 korun a v roce 1919 již 8 korun a v roce 1920 již 12 korun. Za rok 1921 již plichtičtí odvádí župní příspěvek 10 korun, pojištění členů 11 korun, Hasičské rozhledy 20 korun. V roce 1929 sbor odvedl za pořádanou taneční zábavu autorský poplatek 38,70 Kčs Ochrannému sdružení autorskému, Václavské nám. 33, Praha. Na žádost potom sdružení autorské snížilo poplatek na 22,40 Kčs. V r. 1938  Ochranné sdružení autorské Praha - Bubeneč  sbor zaplatil za okrskový sjezd 41,10 Kčs (za 55 prodaných vstupenek), po žádosti slevil na 17,45 Kčs  (žádost odůvodněna, že slavnost pokazila částečná vojenská mobilisace). Jaká již v roce 1916 panovala byrokracie i u hasičstva dokládá žádost sboru Obecnímu úřadu v Plichticích o «výplatu povolené podpory 150 korun, doloženou 10. přílohami». 10.2.1920 správa sboru podává žádost Okresnímu hejtmanství v Klatovech o «příděl petroleje a svíček» pro obyvatele. Sbor zakoupil v r. 1929 knížku za 4 koruny «Hasičské proslovy» od Rudolfa Svačiny, řídícího učitele v Kvíčovicícch na Domažlicku.

• Z občanstva plichtického v roce 1909 při «poslední vůli» věnovala 27.5.1909 zemřelá Františka Stupková z č.p. 26 "U Jasanků" sboru 40 korun a dále 21.3.1918 daroval při «poslední vůli» 20 Korun 23.10.1917 zemřelý 22. letý Jan Stupka z č.p. 37 "U Hůrků".

• Sbírka po vsi pro sborovou pokladnou hasičskou konána byla dne 10. února 1918 a vybírající hasiči Karel Kudrna z č.p. 18 a Emanuel Přerost z č.p. 17 předali do pokladny celkem 52 korun a 40 haléřů od 31. občanů plichtických. Největší částkou a to 4 koruny přispěla Josefa Karlíková z č.p. 35, Ludvík Karlík z č.p. 2 věnoval 3 koruny a 40 haléřů, po 3. korunách přispěli Karel Šipla z č.p. 4 a Václav Kudrna z č.p. 6, 12 občanů přispělo částkou po 2. korunách a 15 občanů dávalo po 1. koruně. Již 18.2.1911, kdy se v Plichticích konala volba starosty obce a dvou radních, přítomný župní jednatel př. Ondřej Janda ze Zborov nelenil a v plichtické hospodě «vybral» pro zdejší sborovou pokladnu 3 koruny a 22 haléřů.

• Schůze sboru dne 19.6.1919 v místnosti jednatele v č.p. 33 "U Fučilů" sešla se za účasti 9. členů. Jediným bodem jednání byla objednávka «pytlů, jichž se dá užíti ku zhotovení prádla a spodků, a sice pytlů kalikových, jichž má na skladě Meziministerská komise v Praze a které odprodává sborům hasičským na žádosti, na jichž vyřízení není třeba čekati». Hasiči plichtičtí, stran kalikových pytlů, rozhodli, aby «jel jeden z členů do Prahy a žádost vzal sebou, potřebné peníze aby si každý složil podle toho kolik pytlů bude žádati». Dále již není zmíněno, kolik plichtických občanů bylo oděno do levné vojenské pytloviny z Prahy.

• 15. srpna 1923 našemu sboru udělena «podpora» ze Základního zemského fondu 800 Kčs na zakoupení «berlové stříkačky» a hadic od firmy V.J. Stratílek (pozn. berlová stříkačka sloužila k čerpání vody z ručního vědra).

• 18.1.1920 na členské schůzi navrhují někteří členové, aby byla konána 16. února 1920 v pondělí o masopustě zábava ve prospěch hasičské pokladny, která je opět «prázdná». Na taneční zábavě bude nastoupena služba strážní, se střídáním dvojic po 2. hodinách. Skupinka členů na valné hromadě 16.1.1921 navrhuje, aby se opět konala masopustní zábava, většina je však proti, protože při «dnešních drahotních poměrech by mohla hasičská pokladna utrpěti ztrátu». 27.2.1933 na pondělí v masopustě pořádán byl v Plichticích «věneček», na nějž budou objednány pozvánky, které pak roznesou «bratři» hasiči Václav Kudrna z č.p. 6 "U Adamů" a Jan Šipla z č.p. 1 "U Hejkalů", hudba bude p. Huřťáka z Křižovic.

• Členská schůze 22.12.1917 měla rozhodnout o nabídce c.k. Místodržitelství v Praze, kdež se vyzývá sbor, aby přistoupil za člena, jenž nese «Základ arcivévody Leopolda Salvatora a arcivévodkyně Blanky», obnos jenž je třeba zaslati je 10 Korun. Jelikož v sborové pokladně peněz není, sbor se nepřipojuje, snad někdy později.

• V roce 1913 «podnikavec» přítel jednatel Emanuel Kudrna vybízí členstvo, aby se náš sbor stal členem «Hasičské vzájemné pojišťovny v Praze», v níž by si upsal jeden podíl v částce 100 Korun. Pokladna SDH Plichtice byla opět "prázdná" a tak se sbor nemohl stát členem pojišťovny, načež jednatel Emanuel Kudrna již vystoupil jako zástupce hasičské pojišťovny a žádá, abychom svá stavení a zásoby pojišťovali výhradně u Hasičské pojišťovny a nepodporovali za naše peníze nepřátelské pojišťovny nám cizí. Emanuel Kudrna si zastoupení v hasičské pojišťovně nechal  schválit členskou hasičskou schůzí a současně žádá členskou schůzi o zvolení nového jednatele sboru, protože on již je zaneprázdněn jinou prací (pozn. placenou pro hasičskou pojišťovnu).

• 19. října 1914 «pan starosta "přítel" Vojtěch Karlík, přivítav přítomné členy a zmíniv se o lhostejnosti některých, zahájil schůzi a udělil pak slovo jednateli», načež jednatel Emanuel Kudrna pravil «jak známo vám "Přátelé", odešli za svojí vojenskou povinností z řad našich tři členové činní sboru, poslušni jsouce svého Nejvyššího velitele, Nejjasnějšího našeho císaře a krále Františka Josefa I.» Ten zápis dokazuje, jaká «štábní kultura» panovala tehdy i mezi hasičstvem českým. Těmi třemi mobilisovanými na válečné pole 1. světové války dne 27. července 1914 byli velitel Václav Melc nar. 6.1.1875 z č.p. 14, stříkačník František Bechynský nar. 2.12.1890, syn šenkýře z č.p. 9 a dozorce náčiní Emanuel Karlík nar. 16.12.1886 z č.p. 7 "U Pulců". Z války se z nich nevrátil František Bechynský, zajatý v Srbsku a od roku 1916 nezvěstný. Nevysvětlitelným tajemstvím zůstává, že válečným útrapám ze vsi Plichtic zůstali ze «zdravotních» důvodů ušetřeni dva činovníci sboru a to v tom času velitel Josef Šipla (*1882) z č.p. 1 "U Hejkalů" a jednatel Emanuel Kudrna (*1882) z č.p. 33 "U Fučilů". Přitom oba se dožli vysokých věků, první z nich 78 roků, a druhý 70 roků.   

• Na členské schůzi sboru 28. října 1919 v místním hostinci za účasti 7. členů jednatel sboru Emanuel Kudrna již docela zapomněl na Nejjasnějšího našeho císaře a krále Františka Josefa I. a v dlouhém srdcervoucím vystoupení již jednatel zvýšeným hlasem velebil představitele nové Československé republiky Masaryka, Štefánika, Dr. Beneše a Dr. Kramáře. Při vyslovení jména Štefánik «všickni přítomní povstali, aby posmrtnou jeho památku uctili». Ze závěru vystoupení jednatele Emanuela Kudrny cituji «Na nás přátelé pak jest, abychom i my pomáhali republiku budovati a upevniti. Nezištně vždy rádi pracovali, jeden druhému pomáhali, příkladem svým předcházeli u druhých občanů, pak bude jistě silná a spořádaná obec, bude-li tak vštěpovaná láska všude, bude jistě silný i celý československý národ, tedy i celá republika, jíž volám Nazdar !» Jak komické bylo, když všichni přítomní opakovali v plichtické hospodě hlasitým voláním Nazdar !  I zde se potvrzuje ono známé «koho chleba jíš, toho píseň zpívej».

• 5.6.1922 svěcení pomníku padlým vojínům ve «Velké válce» pod kostelem v Zavlekově s účastí plichtickou.

• Členská schůze 30.5.1923 projednávala dopisy, došlé od župní správy Plánice ve věci úkolů župní valné hromady, aby se «pálili ohně na den mistra Jana Husa». I v naší obci se ohně budou páliti. Dalším úkolem je účast jednoho člena z našeho sboru na Hasičský sjezd v Praze. Nikdo se nepřihlásil, jelikož «hasičská pokladna není zásobena větší sumou peněz, obec též nemůže dát na výlohy s tím spojené, nechce žádný na svůj vlastní náklad se přihlásiti».

• Na schůzi SDH 20.12.1924 v hostinci «přítele» Františka Bechynského bylo členstvo seznámeno s rozdělením Hasičské župy plánické na 4 okrsky, přičemž náš sbor patří do okrsku čís. II. Stříbrné Hory. Proto v Horách Stříbrných bude se konati «parádní cvičení se sekyrkami». Z Plichtic se k nacvičování vyslali dva členové a to Karel Běloch z č.p. 8 nar. 10.6.1900 a Josef Karlík z č.p. 35 nar. 23.2.1920, ostatně tito dva členové hasičů patří ve sboru k nejpracovitějším a co nechtějí dělat ostatní, vykonávají právě oni dva.

• I hasiči plichtičtí chtějí se přizpůsobit okolním a proto členská schůze v r. 1926 navrhla, aby se «pro činovníky sboru zakoupili "distinkce", jako odznak hodnosti a náprsní štítky, což bylo povoleno koupiti pro velitele, podvelitele a jednatele». V roce 1926 se sbor účastnil oslav 50. letého výročí založení sboru v Plánici.

• Velkou událostí ve vsi bývalo každoroční stavění mohutné máje na návsi před kapličkou v předvečer 1. května, poslední stavění bylo v roce 1958. Od roku 1959 byla obec elektrifikována a elektrické vedení po návsi již bylo překážkou. Mohutná májka pak bývala při taneční zábavě "Máječku" prodána.  Vzpomínáno bylo i poražení máje a pokoření plichtických kolem roku 1928 snad stovkou velenovských chasníků, kteří máj za doprovodu hudby odnesli na svých ramenech až do Velenov. I když máj byla hlídána, mohutné velenovské přesile házející kameny a s klacky v ruce, nebylo možno máj ubrániti.

• 22.7.1928 tříčlenná účast hasičů plichtických na oslavě 25. výročí založení sboru hasičů zavlekovských - přítomno bylo na 1000 lidí.

• 6. července 1931 oslaví sbor plichtický rozžehnutím ohně v předvečer svátek mistra Jana Husa, s přednesem básní školních dítek. V té době působí při sboru hasičů vzdělavatel Jan Šipla nar. 22.6.1911 z č.p. 1 "U Hejkalů", který na schůzích předčítal články z «Hasičských rozhledů». 9.3.1931 přihlásila se dvě děvčata a to Zdeňka Němcová nar. 19.4.1922 z č.p. 30 "U Kubíčků" a  Ančí Formanová nar. 29.1.1921 z č.p. 27 "U Klisarů" do místní hasičské samaritánské služby.

• 23.5.1933 v kostele Narození P. Marie v Nicově bude udělovat svátosti biřmování biskup českobudějovický, k jeho uvítání se přihlásili z Plichtic jen 4 členové.

• 14.6.1931 sbor zavlekovský pořádal «Slavnosti rozvinutí hasičského praporu», je povinností všech hasičů plichtických se zúčastniti a tak oplatit velkou účast sboru zavlekovského na župním sjezdu v Plichticích. Přihlásilo se 11 členů, každému je povoleno z pokladny sboru vyplatit 15 korun, (pro srovnání cena 1 litru piva obyčejého byla v té době kolem 2,50 korun). Ze župy horažďovické přijela dvě auta plně obsazená i pan Münz, výrobce kořalky s chotí.

V r. 1931 sbor hasičský Plichtice je zván na okrskovou slavnost 14.7. ve Velenovech, 25. leté trvání sboru v Buršicích dne 19.7.1931, i na župní sjezd v Číhani 2.8.1931. Účast jedenácti členů plichtických byla v Zavlekově, osmi cvičících ve Velenovech, tří členů v Buršicích a na župním sjezdu v Číhani byli dva hasiči. V roce 1932 a to 6. června je sbor plichtický zván na Okrskové slavnosti v Nalžovech, oslav by se měl zúčastnit celý sbor, «jelikož je naší povinností oplatit účast sboru nalžovského na našem sjezdu v Plichticích».

• 28. května 1933 v Zavlekově konána byla slavnost 30. výročí založení sboru. Jednatel sboru plichtického na schůzi přednáší, že v letošním roce se bude konat v okolí více slavností hasičských a proto navrhuje, aby na slavnost do Zavlekova bylo vysláno méně plichtických hasičů, «aby se pokladna úplně nevyčerpala», usneseno bylo vyslati pouze 4 členy a to Štětku Václava z č.p. 3, Kudrnu Václava z č.p. 6, Karlíka Václava z č.p. 2 a Karla Bělocha z č.p. 8, s cestovným jen 10 korun na člena. Plichtický dozorce náčiní navrhuje, aby členové, kteří na slavnost nepůjdou vyčistili stříkačku.

• 9. července 1933 bude Sbor hasičů v Hnačově konati okrskový sjezd a jest naší povinností se zúčastniti, jelikož je to sousední sbor a zúčastnili se též našeho sjezdu. Zúčastnilo se 6 členů.

• 3. srpna 1933 oslaví Hasičsská župa v Plánici 30 let svého trvání, účast je povinná v počtu co největším, přihlásilo se 10 členů, jímž bude poskytnuto cestovné 12 Korun, protože v Plánici je všechno dražší.

• 27. srpna 1933, to jest v neděli, loučí se Důstojný pán František Kašpar, farář v Nicově, se svojí osadou a přesídlí na jiné působiště. Hasičský sbor ve Zborovech bude účasten «korporativně» a nabízí našemu sboru možnost připojení se ke sboru zborovskému. Zúčastnilo se z Plichtic 10 členů. V roce 1936 žádá nás dopisem administrátor Josef Mědílek, kaplan v Plánici a zve náš sbor na slavnost "Vzkříšení" 11. dubna do kostela v Nicově. Administrátor a kaplan Josef Mědílek dopisem zve sbor plichtický na slavnost "Božího Těla" ve Zborovech 11. června 1936, zúčastnilo se 6 členů v slavnostní výstroji s přilbou a sekyrkami. I v dalším roce 1937 dopisem pozval kaplan z Plánice plichtické hasiče na slavnost "Božího Těla" ve Zborovech a doufá, že i letos bude mít potěšení nás spatřiti na této slavnosti a za účast předem děkuje. Přihlásilo se 6 členů sboru.

• Okrskového sjezdu 10.6.1934 na Horách Stříbrných, kam nyní patří i náš sbor, je třeba se zúčastnit celým sborem, «cestné pouze 10 korun, což obnáší vstupné do zahrady a na upomínky». Jaká to ostuda, když sbor Stříbrné Hory dne 15.6.1934 «nám zaslal důtku, proč jsme se nezúčastnili jejich sjezdu». Důvodem bylo, že náš sbor se zúčastnil toho dne nočního požáru v Hnačově a po únavě nemohl se zúčastnit. 3. června 1934 se konal hasičský župní sjezd ze župy plánické ve vzdálených Milčicích, z našeho sboru se zúčastní pouze 2 členové, s cestným 10 korun na člena.

• Ani činovníci župy hasičské plánické to neměli jednoduché, když např. 18.1.1934 oznámil náčelník župní služby samaritánské  br. František Běloch z Kvasetic čís. 11, že «přijde» v neděli na 2. hod. odpolední 21.1.1934 na valnou hromadu do Ústalče a ten samý den «přejde» na 7. hodinu večerní na valnou hromadu  do Plichtic, odkud se  potom v nočních hodinách vrátí zpět do svého domova v Kvaseticích. František Běloch byl narozen 29.9.1891 a v té době 42letý, ve skutečnosti cestu vykonal na kole.

• 3. února 1935 okrsek Stříbrné Hory pořádal «nácvikovou hodinu cvičení s tyčemi», z našeho sboru účastnili se 3 členové, cestné vyplaceno 5 korun na člena.

• Velitel SDH v Plichticích Josef Přerost nar. 17.3.1905 z č.p. 24 "Kupec" na schůzi 23.2.1935 nařídil, že sbor bude cvičit 2x týdně a to v pondělí a ve čtvrtek, což přijato bez námitek. «Bratr» Václav Tůma přislíbil, že dá zdarma místnost ku cvičení v jeho domě čp. 21.

• Schůze hasičská 2.3.1935 projednala zajištění «povinné oslavy» 85. narozenin presidenta republiky Masaryka 6.3. t.r. 1. Hasičská župa Plánice zaslala oběžník s usnesením Českého sboru Hasičské jednoty, aby na «den 6. března t.r.  ve všech sborech se konali jednotné oslavy narozenin presidenta, kdy v předvečer narozenin ve středu 6. března 1935 přesně o 19 hodině zapáleny budou v 10 576 sídlech SDH oslavné hranice». 2. Povinností správy sboru v obcích, kde společná oslava nebude, ujměte se práce, ohlaste občanstvu způsobem v místě obvyklém vaši oslavu s udáním pořadu a oznamte váš podnik obecnímu úřadu. 3. Vyhledejte vhodné místo pro zapálení hranice, za dodržení všech předpisů bezpečnostních. 4. Určete několik bratrů, kteří hranici připraví a přesně v 19 hodin zažehnou. 5. Vyzvěte veškeré členstvo sboru k povinné účasti. Pro velitele sboru plynou následující povinnosti: 1. určí sraz členstva ve výzbroji na dané znamení ku svolání sboru v místě obvyklém, 2. stanoví dobu odchodu sboru k místu slavnosti tak, aby připochodoval na místo určení nejméně v 18.50 hodin. Provedení: 1. v 18.59 hod. vydat sborový signál «Pozor», 2. V 19.00 hod. zažehnutí hranice, 3. V 19.05 hod. přečtení jednotného projevu čsl. hasičstva, 4. Státní hymny - zpěv účastníků, 5. Odchod sboru a rozchod občanstva. Usnesení SDH Plichtice: 1. Dne 5. března se připraví hranice na vršku "K Horám" (pozn. parc. č. 344, 346 Karla Bělocha a Karla Šiply), 2. Nástup sboru v 18.30 hod. v pracovním obleku se sekyrkami a v přilbách, 3. V 18.35 hod. odchod na místo a ostatní podle směrnic. Z toho plyne poučení, že «Vrchnost se musí poslouchat v každém politickém režimu». To samé divadlo se opakovalo 7.3. 1936, v den oslavy 86. narozenin Masaryka, kdy rozhodnutím Svazu hasičstva, stane se tato celostátní oslava slavnostní a vzpomene «čs. hasičstvo a veselé ohně vysoko vzplanou s vrcholků kopců a hor na pozdrav největšímu muži našich dějin a budou tedy všude, kde stojí naše šiky, plát pod večerním nebem vysoké vatry. Toho večera bylo nepříznivé počasí. A opět nařízeno, jako v letech předešlých, vykonat v podvečer 6. března 1938 oslavu narozenin presidenta čtvrtou Masarykovou vatrou. Proslov tehdy přednesl «vzdělavatel» sboru Jan Šipla z č.p. 1 "U Hejkalů". Již 6. března 1935 dopisem žádá zdejší sbor Stanislav Masák, vzdělavatel II. okrsku Nalžovy, kolik se v Plichticích účastnilo oslavy narozenin presidenta Masaryka a hlavně kdo měl proslov. Župní správě 7.3.1938 zasláno hlášení  účasti při IV. Masarykově vatře a to 11 činných členů, 50 obecenstva, průběh důstojný.

• Z nařízení Svazu československého hasičstva a Zemské hasičské jednoty v Praze k úmrtí presidenta T.G. Masaryka, se ukládá všem sborům, aby v pondělí 20. září 1937 v podvečer jeho pohřbu «přesně o 19.00 hodině zažehnuty byly ve všech sídlech sborů hasičské vatry a při nich přečten přiložený smuteční projev». Dále se nařizuje účast na pohřbu všech žup, účast ze žup vzdálenějších 10 km od Prahy není povinná.  I sbor plichtický uposlechl toto nařízení a připravil opět hranici na vatru ve vršku "K Horám, na Myti - pozn. Na Bůčku", s účastí hasičů ve výstroji pracovní s přilbami a sekyrkami. Přednesený srdcervoucí proslov nemohl zanechat jedno oko suché. Závěrečná slova proslovu zněla «Bratrstvím, prací a vzděláním v duchu tatíčka Masaryka, dále vpřed».

• 5. května 1935 schůze SDH Plichtice projednala přípravu slavnosti 30. letého trvání našeho sboru. Na župní valné hromadě bylo povoleno konat slavnost na den 12. května 1935. Jelikož se budou konat volby do parlamentu dne 19. a 26. května a obec Velenovy hodlá přeložit pouť z 19. května na 12. května, čímž by byla ohrožena návštěva naší slavnosti, doporučuje se slavnost přeložiti na dobu příhodnější na den 2. června a toto oznámiti župní správě, zda v tento den slavnost povoluje. Již 21. května hasičská župa oznamuje, že nemůžeme slavnost 2. června konati, protože toho dne se konají slavnosti v Neprochovech a Újezdě a ujišťují nás, že si můžeme vybrat některou neděli v červenci, kdy nebudou slavnosti nikde. SDH Plichtice nezbývá nic jiného, než slavnost zase odložiti a v letošním roce vůbec nekonati. Sbor bude značně poškozen, jelikož již je sjednána hudba a vše připraveno a toto oznámit hudebníkům. Trucovití plichtičtí hasiči potom 1.3.1936 na župní valné hromadě v Plánici, na které se též určují hasičké podniky pro rok 1936, oznamují, že nebudou pořádat žádnou slavnost.

Rok 1936 byl samá slavnost hasičská a to 24. května v Buršicích, okrskový sjezd v Neprochovech 24. května, slavnost v Letovech 31. května, župní sjezd ve Vlčkovicích 1. června, a odhalení pomníku padlým vojínům ve Velenovech rovněž 1. června, proto SDH Plichtice rozhodl zúčastnit se pouze po 2 členech okrskového a župního sjezdu, což je povinnost. Na župní sjezd ve Vlčkovicích přihlásili se 3 členové z Plichtic a to Stupka Antonín, Štětka Václav a Marie Bělochová z čís. 8. Tento datum je v agendě SDH Plichtice prvně zmíněna žena (ve sboru působí jako «samaritánka»). Samozřejmostí je, že každý dostane na útratu cestné ve výši 10 korun. Slavnosti ve Velenovech a Buršicích  se zúčastní malý počet z Plichtic, kteří nedostanou žádné cestné, protože slavnosti se konají až odpoledne a pokladní hotovost sboru je malá. Jako by slavností v r. 1936 nebylo dost, další se konají a to 5. července 40 let trvání sboru v Nalžovech, 5. července slavnost předání stříkačky obcí sboru v Křižovicích, okrskový sjezd v Zavlekově 19. července a okrskový sjezd 26. července ve Zborovech. Plichtičtí se zúčastní v počtu 6 členů  slavnosti v Zavlekově, 2 členové v Nalžovech a 2 členové v Křižovicích. Všichni budou bez cestovného, protože pokladna sboru je prázdná. Na členské schůzi SDH Plichtice 29.1.1939 jednatel konstatuje, že pokladna jest opět «bez peněz» a povinnosti platební jsou stále větší. Členové sboru navrhují, aby místo divadla chodilo se ve vsi o masopustě za «maškaru».

• Poslušný hasičský sbor Plichtice na své schůzi 14. září 1935 projednává účast na župním sjezdu v Plánici již 15. září 1935. Přihlásilo se 6 členů, s odchodem do Plánice v 8.00 hod. ráno ve vycházkové výstroji a s cestným 10 korun na člena.

• Schůze SDH Plichtice 30.11.1935 projednává  směrnici České zemské hasičské jednoty o postupu při celostátní národní sbírce památce Jiráskově, na záchranu Jiráskova divadla v Hronově, se signálem k nástupu průbojné síly hasičstva. Nesmí býti sboru, který by tuto povinnost neplnil. V době od 5. listopadu do 5. prosince t.r. půjdou bratři v krojích dům od domu, aby sebrali obnos, jímž bude splacen dluh národa muži, který zaň mluvil v dobách nejtěžších a zachráněn pomník velikána českých dějin. Náš sbor dostal jeden dvacetiřádkový sběrací arch, opatřený číslem. Arch je zapsán u Zemského úřadu v Praze a musí se vrátit po provedené sbírce. Bratr starosta sboru Stupka Antonín z č.p. 26 "U Jasanků", který za celou akci zodpovídá, vystaví legitimaci pro sběratele, opatřenou razítkem. Za sběratele se přihlásil Jan Šipla nar. 11.5.1910 z č.p. 5 "U Chalupů", který již na zmíněné schůzi mezi členy vybral 16 korun, které byly zaslány 2.12.1935 Jiráskovu divadlu v Hronově.

• 2. ledna 1936 v 7.00 hodin večer sešla se v hostinci Františka Bechynského schůze za přítomnosti 10 členů, aby projednali zajištění hasičského plesu v Plichticích 19. ledna 1936. Z vícero nabídek sjednána byla hudba p. Kodýtka, vstupné na ples 5 Kč pro pána a 4 Kč pro dámu. Pozvánky objedná jednatel a roznesou je po vsi «bratři» Štětka a Tůma. Taneční sál se okrášlí v neděli, týden před plesem. Že by už tenkrát byli páni diskriminování před pohlavím ženským ?

• Na schůzi SDH Plichtice 15. prosince 1936 konstatováno, že pokladna je zcela vyčerpána ! Rozhodnuto pořádati hasičský ples 10. ledna 1937, opět se vstupným pro pána 5 Kč a pro dámu jen 4 Kč, s čistým výtěžkem 79,20 Kč. Ve sboru bude třeba hodně šetřit, abychom obstáli platebním povinnostem. Jelikož se pořádají samé okrskové slavnosti v čase odpoledním, rozhodnuto bylo, že členové budou chodit na slavnosti zdarma bez cestného. 2. ledna 1938 bude sbor pořádati ples hasičský, s «vykrášleným sálem tanečním» a hudbou p. Karla Frančíka z Ústalče, z plesu byl čistý výtěžek 86,80 Kč.

• Na valné hromadě sboru 23.1.1938 zástupce okresní hasičské jednoty «bratr» Václav Hranáč plichtickým hasičům ve svém proslovu «poradil», jak naplniti sborovou pokladnu. Rada zněla: hrát divadla, pročítat hasičský služební řád a číst Hasičské rozhledy.

•  V roce 1937  budou taktéž samé slavnosti hasičské a to 30. května okrskový sjezd II. okrsku, do něhož patří i sbor plichtický, 29. června bude ve Velenovech oslava 20. výročí bitvy u Zborova (z Plichtic 6 členů «zdarma»), 4. července sjezd III. okrsku v Ústalči, 11. července župní sjezd v Myslívě (z Plichtic 2 členové, každý cestné 10 Kč) a 18. července krajinský sjezd v Domažlicích (z Plichtic nepřihlášen nikdo). 3.10.1937 se sbor účastnil 5. členy odhalení pomníku básníka Rudolfa Mayera ve Skránčicích.

• 26. května 1938 konal se v naší obci Plichtice okrskový sjezd s velmi slabou návštěvou okolních sborů, ovlivněnou vyhlášením částečné mobilisace 21. května, přece se ziskem 833,30 Kč. Hasičské sbory z okrsku Stříbrné Hory byly zastoupeny a pak sbory z Plánice a Hnačova. Sekyrkové cvičení, podle úsudku okrskového velitele, nebylo jednotné a neklapalo, protože sbory nebyly připravené a málo cvičili. Velitel sboru plichtického nařizuje s okamžitou platností, že sekyrkové cvičení se musí opakovat a to 2x týdně. Po schůzi sboru 4.6.1938 sbor plichtický «přecvičil» sekyrkové cvičení, které již bylo bezvadné.

• V období válečném 1939 - 1945 v protektorátu Čechy a Morava činnost sboru hasičů v Plichticích ustala, tak jako jinde. Volby jsou německými úřady zakázány, pozdrav «Nazdar» nahrazen «Vlasti zdar», přijata je změna Stanov. Valnou hromadou 4.3.1939 provedeno nařízení o novém názvu sboru «Hasičský sbor v Plichticích». 8.7.1940 realizováno bylo nařízení ohledně dvojjazyčného (pozn. německého) nápisu «Požární zbrojnice», na stříkačce rovněž zajistit německý název a odstranit ze všeho nářadí české nápisy.  Na členských schůzích projednávány byly jen samé nové instrukce německých úřadů. 16.3.1939 přišel od Československé zemské hasičské jednoty rozkaz «K orgánům německé říše a její ozbrojené moci zachovejte naprostou loajalitu, tak jak si toho žádají nové poměry a jak nám velí naše národní důstojnost a naše hasičské předpisy».  Dalším nařízením bylo nošení vycházkového stejnokroje jen o pohřbech, ale jen s přilbou, bez sekyrky ! Rovněž tak se zakazuje užívání dosavadních odznaků a razítek. Zvláště je zdůrazněno vyřadit židy z členství sborů. Podle předloženého seznamu je ve sboru ke dni 31.3.1940 12 činných členů.  Taneční zábavy byly zakázány, nikoliv «věnečky». A tak byl v Plichticích pořádán na návrh jednatele a pokladníka br. Jana Šiply z č.p. 1 "U Hejkalů" 5. ledna 1941 v hostinci Ludvíka Bechynského «hasičský věneček» při hudbě z Křižovic, kterou zajistil člen Václav Forman z č.p. 27, na cestné obdržel 20 korun. Na členské schůzi 12. 1.1941 při revizi «nejasného» vyúčtování hasičského věnečku vzdal se jednatel a pokladník sboru Jan Šipla funkce a na svoji fukci resignoval i starosta sboru Antonín Stupka č.p. 26 "U Jasanků". Po tomto «zemětřesení» v hasičském sboru plichtickém, členskou schůzí zvolen nový starosta František Běloch nar. 29.7.1912 z č.p. 10 "Kalčík" a nový pokladník Josef Karlík nar. 23.2.1920 z č.p. 35 "U Čurandů". Nový jednatel sboru zvolen až schůzí 17.1.1942 a stal se jím František Strolený nar. 25.11.1912 z čp. 12 "U Dubanů".

V lednu 1942 nařízeno bylo německou správou, aby «byla ve zbrojnici držena služba pohotovostní a to 2 muži v noci a 1 muž ve dne». Velitel sboru se rozhodl přivzíti ke stanoveným službám výpomocné posily. Hlídky budou  kontrolovány četnictvem. Hlídka má pozorovati, by nikde nebylo nešetrně zacházeno s ohněm a býti pohotově pro první zásah se stříkačkou, služba v polích, jejíž stanoviště jest místo nade vsí «Vršeček» má na starosti by nikde žádný oheň nebyl rozděláván a pak bylo hlášeno, že cizí letci shazují destičky zápalné ku ničení úrody.

• Posledním zápisem schůzové činnosti Hasičů Plichtice je zápis z členské schůze 10. listopadu 1942. Plná poválečná činnost sboru je obnovena dle zápisu členské schůze až 9. listopadu 1946, na valné hromadě 1. března 1947 za účasti 9 členů činných a 13 přispívajících zvoleni byli noví činovníci.

Hasiči po r. 1945

• Starostou sboru stává se Karel Šipla nar. 28.10.1905 z č.p. 4 "U Němců", velitelem a vzdělavatelem Josef Karlík nar. 23.2.1920 v č.p. 35 "U Čurandů", podvelitelem nově se stal Karel Kudrna nar. 19.5.1918 z č.p. 33 "U Fučilů", jednatelem zvolen byl Josef Běloch nar. 25.11.1911 z č.p. 20 "U Vojáků", pokladníkem se stává Emanuel Karlík nar. 8.3.1925 z č.p. 7 "U Pulců", nově volenými samaritány stávají se Václav Melc nar. 11.3.1928 z č.p. 14 a Václav Tůma nar. 25.9.1910 v č.p. 21 "U Chalupeckých", zbrojmistrem a dozorcem náčiní zvolen František Strolený nar. 25.11.1912 z č.p. 12 "U Dubanů", trubačem zvolen Ludvík Karlík nar. 5.12.1920 z č.p. 2 a stříkačem stal se Václav Kudrna nar. 14.6.1907 z č.p. 6 "U Adamů". Jak je patrné, nová doba zavedla mezi hasiči i nové funkce. Nový starosta Karel Šipla, uposlechnuv výzvy Zemské hasičské jednoty, nařídil a zorganizoval v duchu předválečné tradice opět zapálení vatry presidentu osvoboditeli T.G. Masarykovi.

• Členská schůze 29.7.1947 v hostinci v Plichticích byla pouze za účasti 8 členů, bez účasti starosty. Schůzi vedl jednatel Josef Běloch a jediným projednávaným úkolem bylo povinně se zúčastnit v rámci II. obvodu dne 3. srpna 1947 v 9.00 hod. v Plánici slavnosti 100. výročí narození Františka Křižíka, při níž bude odhalena pamětní deska na jeho rodném domku v čís. 86 a zároveň bude na plánické hasičské zbrojnici odhalena i pamětní deska br. Jaroslavu Pláničkovi, umučenému v Terezíně.  I když to byl rozkaz  hasičského velitelství, nikdo z Plichtic se k účasti nepřihlásil, protože je to v době žní, což má přednost.

• Další členská schůze 19. srpna 1947, opět bez účasti starosty Karla Šiply, řešila stav členské základny, jednatel konstatuje, že sbor má u Zemské hasičské jednoty hlášeno pouze 6 činných členů, což je počet nepostačující k hasičské práci. Je nuto získat 5 nových členů a hlavně je řádně přihlásit u Zemské hasičské jednoty. Pokud by nehlášený člen sboru utrpěl při hasičské činnosti úraz, plná odpovědnost by zústala na hasičských funkcionářích Plichtic.  Žádost o podporu u Zemské hasičské jednoty dávno předtím a to již dne 1.10.1934 uplatnila vdova po 29.4.1934 zemřelém Jakubu Stupkovi z č.p. 37 "U Hůrků" a tak odvolací Zemský úřad v Praze 1.6.1935 zamítl žádost vdovy Marie Stupkové neboť «smrt jejího manžela není v přímé souvislosti s nařízenou službou hasičskou». Další žádost z Plichtic o podporu od Zemské hasičské jednoty byla podána již 29.7.1934 vdovou po 29.7.1934 zemřelém Václavu Janusovi z č.p. 31 "U Cundálů", byla ze stejného důvodu zamítnuta. Dnes se takové jednání označuje jako «pojistný podvod».

• Členská schůze 20.11.1947 řešila účast na hasičském školení, pořádaném Okresní hasičskou jednotou Šimicovo č. 5 v Klatovech ve dnech 23.11. a 30.11. v restauraci Villa. Z Plichtic se prvního termínu zúčastnil jen jednatel Josef Běloch a druhého jen velitel Josef Karlík. Školení byla celodenní od 8.30 hod do 16.00 hod. a proto bylo poskytnuto každému cestné 80 Kčs. Na členské schůzi 2.12.1947 bylo již přítomno, včetně starosty, 10 činných členů. Jediným projednávaným úkolem bylo objednání 2 pracovních košil pro každého člena, celkem tedy 22 košil, za jednu košili byla u Zemské hasičské výdejny v Praze, Blanická ul. 13 cena 131 Kčs. Košile zaslány byly již 17.12.1947. 

• Valná hromada 25. ledna 1948 ve 2 hod. odpoledne v hostinci Ludvíka Bechynského, na níž se opět nedostavil br. starosta Karel Šipla, dostavilo se 11 členů činných a 13 přispívajících. Usneseno, že se sbor bude dále dovybavovat zejména novými hadicemi, staré jsou ve špatném stavu, rovněž tak pracovní šaty jsou letité. Došlo i k obměně činovníků a tak se novým trubačem stal Josef Muchna nar. 1.3.1922 z č.p. 30 "U Kubíčků" a novým samaritánem Karel Stupka nar. 31.10.1901 z č.p. 29 "U Lojzů".

• Po «Vítězném únoru» se hned druhý den 26.2.1948 za účasti 12. činných členů konala schůze hasičů v Plichticích s jediným programem: Ustavení  5. letého plánu hasičského sboru, po vzoru nově budovaných «pětiletek» v celé ČSR. Pětiletka hasičů plichtických stanovila cíle:  • v roce 1952 motorová stříkačka s podvozkem a 60 m hadic • 12 kompletních pracovních obleků • 12 cvičebních obleků • 12 vycházkových kalhot rajtek • 12 kožených polobotek • 12 vysokých gumových holínek • 5 přileb • přestavba zbrojnice • Již dne 12.4.1948 odeslána byla objednávka Zemské ústřední hasičské prodejně v Praze III., Valdštejnská 14 na pracovní stejnokroje, rajtky a gumové holinky, vždyť holinky se mohou hodit i pro soukromé účely. Hasičská zbrojnice vyžaduje opravy, hliněné tašky jsou rozbyté, čímž krov trpí.

• Členská schůze 27.2.1951 v 8 hod. večer v hostinci Ludvíka Bechynského za účasti 9. činných členů zvolila místní požární komisi, tvořenou velitelem sboru Josefem Karlíkem a pokladníkem Emanuelem Karlíkem, za účelem prohlídky všech komínů v obci. 4. března byla prohlídka komínů provedena a zjištěny závady: č.p. 12 "U Dubanů" poškozená omítka poloviny komína, č.p. 37 "U Hůrků" provést omítku celého komína, č.p. 32 "U Truhlářů" vyměnit 200 ks cihel a omítku, č.p. 35 "U Čurandů" oprava celého komína - 300 ks cihel a omítka, č.p. 33 " U Fučilů" 200 ks cihel a omítka, č.p. 2 "U Karlíků" omítka celého komína, č.p. 3 "U Kočů" celá omítka, č.p. 5 "U Chalupů" celá omítka, č.p. 22 "U Bartíků" celý komín nový. Seznam těchto závad ohlášen byl 10.3.1951 na Okresní národní výbor (ONV) Horažďovice, referát bezpečnosti ve věci přídělu stavebních hmot.

• V roce 1951 se změnil název sboru na «Místní hasičská jednota» Plichtice, okr. Horažďovice, kde sídlí i Okresní hasičská jednota. 18.3.1951 členské schůze MHJ Plichtice se zúčastnilo 10 činných a 7 přispívajících členů, když MHJ eviduje 12 činných a 13 přispívajících členů. Další aktivitou místní jednoty bylo budování nové studny «V Loužku» jako požární nádrže, kde bylo hasiči odpracováno 1007 hodin. Ještě 8. dubna 1951 se MHJ zúčastnila svátku «Vzkříšení Páně» v kostele v Nicově, po roce 1950 postupně zcela ustala aktivita hasičská na církevních slavnostech v kostele nicovském. Stojí za připomenutí, že již 10.5.1949 hasiči z Plichtic zvou okolní sbory Zavlekov, Tužice, Hnačov a Zborovy na slavnost svěcení zvonu v kapli v Plichticích. Termín slavnosti se však uskutečnill daleko později a to v neděli 27. srpna 1950.

• Valnou hromadu MHJ v Plichticích dne 15.2.1952 navštívil Okresní velitel OHJ Horažďovice s. Jaroslav Musílek. 13.7.1952 se 9 činných hasiči plichtických zúčastnilo slavnosti předání motorové stříkačky ve Velenovech a usneseno bylo dát každému cestné 50 Kčs na útratu, neboť od Velenovských nelze čekat žádného pohoštění. Na schůzi 15.11.1952 rozděleno činným hasičům 9 pracovních oděvů a 9 kožených polobot vysokých, s připomínkou, aby s tím bylo zacházeno jako se svým a nikoliv využíváno pro potřebu osobní !

• 15.2.1953 na volební valné hromadě MHJ v Plichticích vzešli noví činovníci, tentokráte již zvaní funkcionáři a prvně se již nevolil starosta, ale předseda místní hasičské jednoty. Zvoleni byli: předseda Václav Tůma nar. 25.9.1910 z č.p. 21 "U Chalupeckých", místopředseda Karel Stupka nar. 31.10.1901 z č.p. 29 "U Lojzů", jednatel Josef Běloch nar. 25.11.1911 z č.p. 10 "U Vojáků", pokladník Emanuel Karlík nar. 8.3.1925 z č.p. 7 "U Pulců", referent výcvikový Josef Muchna nar. 1.3.1922 z č.p. 30 "U Kubíčků". Kéž by se potvrdilo staré přísloví «každé nové koště dobře mete».

• Nikoliv valná hromada, ale již Výroční členská schůze místní požární ochrany konala se 19.2.1953, nedostavil se předseda Václav Tůma a tak schůzi řídil místopředseda Karel Stupka a byl přítomen i soudruh Jaroslav Musil z Okresní požární inspekce (dozoru) z Horažďovic. Tou dobou na Okresní inspekci ONV Horažďovice pracovali s. Josef Musil, tak i s. Jaroslav Musílek. MPO v Plichticích již měla 15 činných členů. Ve svém projevu s. Jaroslav Musílek z Horažďovic zdůraznil, že někdy «lajdáctvím přichází náš stát o stamilionové hodnoty, o což jsou pak naši pracující ochuzeni a mohli by se za to míti lépe». Na schůzi pak zvolen byl nový výbor místní jednoty požární ochrany na rok 1954: předseda Karel Stupka nar. 31.10.1901 z č.p. 29 "U Lojzů", velitel Augustin Bechynský nar. 25.8.1929 z č.p. 9 "U Šenkýřů", jednatel Josef Běloch nar. 25.11.1911 z č.p. 10 "U Vojáků", pokladník Emanuel Karlík nar. 8.3.1925 z č.p. 7 "U Pulců", výcvikový referent Josef Muchna nar. 1.3.1922 z č.p. 30 "U Kubíčků", organisační referent Josef Karlík nar. 23.2.1920 z č.p. 35 "U Čurandů", preventivní referent Karel Kudrna nar. 19.5.1918 z č.p. 33 "U Fučilů". Delegátem na Okresní konferenci požární ochrany do Horažďovic zvolen byl organisační referent Josef Karlík z č.p. 35. Soudruh Jaroslav Musil z okresu nebyl spokojen s malým zájmem o požární ochranu v Plichticích.

• Další výroční členská schůze se sešla dne 15. ledna 1955 ve 2. hod. odpoledne v pohostinství Plichtice a dostavilo se 19 činných členů a 8 hostů. Z hostů to byl opět s. Jaroslav Musílek, člen Státního požárního dozoru z Horažďovic, předseda MNV Plichtice (Místní národní výbor) Václav Stupka nar. 8.8.1906 z č.p. 26 "U Jasanků", předseda ČSM Plichtice (Československý svaz mládeže) Josef Přerost nar. 7.5.1930 z č.p. 24 "U Kupců" a v neposlední řadě i mladé plichtické ženy.  VČS zhodnotila činnost hasičů plichtických v roce 1954 a konstatuje, že začátkem roku bylo ustaveno «dobrou agitací poručíka Státního požárního dozoru v Horažďovicích s. Musílka» družstvo žen, na počest založení konala se v Plichticích 23.5.1954 taneční zábava, z níž zbylo 88,60 Kčs zisku. Od toho ustálilo se i úsloví «plichtické bžunkačky». Nový vítr do plachet hasičstva probudil celou obec Plichtice. V dubnu 1954 byla dodána Okresním velitelstvím požární ochrany v Horažďovicích nová stříkačka motorová PS - 6. Oslav 1. máje v Nalžovských Horách se zúčastnilo z Plichtic počtem 5 mužů a 4 žen. Na taneční zábavě o «malé pouti» 4.7.1954 vlivem nepříznivého počasí a malé účasti byl prodělek 100 Kčs. 1. června 1954 konala se v Čejkovech okrsková soutěž požárních družstev, plichtičtí 2 muži a 3 ženy tady čerpali zkušenosti požární (kdo ví zda jen zkušenosti požární?). Koncem května a začátkem června i plichtická  požární družstva, jedno mužů a druhé žen, pilně nacvičovala discipíny na okrskovou soutěž požárních družstev. Cvičiště bylo na pozemku Karla Bělocha parc. č. 46, za chalupou č.p. 24 "U Kupců" a nácvik (nejen nácvik) probíhal často i za tmy ve večerních hodinách a vedl jej doslova «drilem» Bohuslav Přerost nar. 25.10.1930 z č.p. 17 "U Přibylů", v té době již pracující u Okresního požárního dozoru v Horažďovicích. Tato pilná příprava přinesla ovoce plichtickým oběma družstvům na soutěži v Malém Boru dne 20.6.1954, kdy ženy se umístily na 2. místě a muži na 3. místě. Vyvrcholením byla okresní soutěž požárních družstev v Zavlekově 25.7.1954 na obecních drahách směrem k Vlčnovu, zápis nezmiňuje pořadí umístění obou družstev, ale pouze jejich dobrou připravenost. Před ukončením soutěže «projevila obě družstva plichtická svoji nekázeň, čímž ukázala své špatné vlastnosti před obecenstvem a vedením Okresního výboru ČSPO (Československá požární ochrana)». Jednoduše řečeno plichtičtí se na slavnosti  opili. Ta nekázeň pak byla projednávána na členské schůzi, kde bylo všemi členy přislíbeno, že se toto nebude již nikdy opakovat. Soudruh Jaroslav Musil z Okresní inspekce státního požárního dozoru Horažďovice vyslovil jen samou chválu pro "socialistické" požárníky v Plichticích, zvláště i jeho osobní zásluhy na utvoření družstva žen. Ve svém připraveném referátu poučoval požárníky i o opatrnosti při zacházení s elektrickými spotřebiči. Ani si neuvědomil, že v Plichticích v té době ještě elektrický proud zaveden nebyl (stalo se až o 4 roky později v r. 1959). Jak stojí v zápisu schůze «jeho referát byl vyslechnut pozorně a pak uvážen». 12. září 1954 požárníci v Plichticích uspořádali o "velké pouti" taneční zábavu se ziskem 142 Kčs a činili se i na brigádách během roku 1954 v lesích, na úpravě cest i prohazování sněhu, celkem odpracovali 245 hodin. Požárnící byli i pilní ve schůzování, v r. 1954 bylo 12 schůzí výboru a rovněž 12 členských schůzí (možná jen pro vykázání činnosti?), dále provedli 6 cvičení s motorovou stříkačkou a ještě dvě cvičení se starou stříkačkou ruční. Provedli i nařízení  velitelství požární ochrany v Horažďovicích s příkazem ustavení dvoučlenných požárních hlídek na ochranu žní, s ukončením hlídkování 15.9.1954. V roce 1954 se významně zvýšil počet členů na 27, to je 18 mužů a 9 žen.

• 9. členné družstvo žen místní požární jednoty, založené v roce 1954: velitel Helena Němcová nar. 10.8.1937 z č.p. 41 "U Frantů",  Marie Šiplová nar. 21.11.1935, z č.p. 1 "U Hejkalů", Marie Šiplová nar. 6.9.1934 z č.p. 4 "U Němců", Marie Stupková nar. 7.7.1936 z č.p. 29 "U Lojzů", Marie a Zdena Stupková, dvojčata nar. 10.5.1939, z č.p. 34 "U Bednářů", Marie Jánusová  nar. 25.9.1936 z č.p. 31 "U Cundálů", Jarmila Jánusová  nar. 4.1.1939 z č.p. 31 "U Cundálů" a Růžena Přerostová nar. 21.11.1939 z č.p. 24 "U Kupců". Celé družstvo žen mělo jen krátké trvání, protože všechny se brzy provdaly mimo obec. V roce 1960 zapsána byli nově mezi hasiče i mladá děvčata Anna Bechynská nar. 6.9.1943 z č.p. 9 "U Šenkýřů", Marie Bělochová nar. 16.10.1942 z č.p. 8 "U Bělochů", Anežka Bělochová nar. 15.1.1944 z č.p. 50/II. "U Kalčíků" Přebořice a Havelka Jiříčková nar. 15.10.1944 z č.p. 28 "U Kovářů".  Z nich ani jedna pravděpodobně ani nevěděla o tom, že jsou požárnicemi v Plichticích.

• Členská schůze 15.1.1955 byla nekonečná, protože proběhla ještě volba nových a odhodlaných funkcionářů. předsedou  místní požární jednoty zvolen byl Josef Přerost  nar. 17.3.1905 z č.p. 24 "U Kupců", velitelem opět Augustin Bechynský nar. 25.8.1929 z č.p. 9 "U Šenkýřů", jednatelem opět Josef Běloch nar. 25.11.1911 z č.p. 10 "U Vojáků", pokladníkem opět Emanuel Karlík nar. 8.3.1925 z č.p. 7 "U Pulců", referent výcvikový (nová funkce) Bohuslav Přerost nar. 25.10.1930 z č.p. 17 "U Přibylů" (pozdější předseda okresního výboru hasičů), referent organisační nově Václav Melc nar. 11.3.1928 z č.p. 14, referent preventivní nově Josef Muchna nar. 1.3.1922 z č.p. 30 "U Kubíčků", referent propagační nově Zdena Stupková nar. 10.5.1939 z č.p. 34 "U Bednářů". Delegáty na okresní konferenci zvoleni byly Bohuslav Přerost a Zdena Stupková. Zdravotníky ještě zvoleni František Strolený nar. 25.11.1912 z č.p. 12 "U Dubanů" a Karel Stupka nar. 31.10.1901 z č.p. 29 "U Lojzů" a konečně revisory účtů zvoleni Karel Běloch nar. 10.6.1900 z č.p. 8 "U Bělochů" a mladá velitelka družstva žen Helena Němcová nar. 10.8.1937 z č.p. 41 "U Frantů".

• V roce 1955 byli hasiči plichtičtí plni nadšení a elánu. Kromě sehrání divadelní hry "Kříž u potoka", zúčastnili se i oslav 1. máje v Horažďovicích v počtu 9 mužů a 9 žen a rovněž několika dětí, odvoz do Horažďovic byl zajištěn vojáky autem na otevřené korbě V3S. Účastníci májové oslavy shlédli i jedinečnou «atrakci», kdy řidič voják chtěl projet "Červenou branou" na náměstí v Horažďovicích, ale auto zůstalo zaklíněné v bráně. Již 17.7.1955 se Jednota zúčastnila oslav 50. letého trvání sboru v Buršicích 12. členy, kteří oslavu zhodnotili, že «měla dobrý průběh, pěkné slunné počasí a veselou zábavu». Mohli si dopřát i občerstvení, neboť dostali celkem 250 Kčs cestného. Hned 24.7.1955 se 6 hasičů plichtických se 100 korunovým cestovným zúčastnilo oslav 70letého trvání sboru v Plánici a již 27. července účastni byli okrskové soutěže v Kvaseticích s počtem jednoho družstva cvičících mužů. Na tuto soutěž plichtičtí velmi pilně po svém zaměstnání nacvičovali a umístili se na 5. místě, přestože na občerstvení dostali jen 100 Kčs. Ženy z Plichtic se nezúčastnili, protože 3 členky byli na spartakiádě v Praze.

• 7. srpna 1955 slavnost 50. letého trvání sboru v Plichticích měla dobrý průběh, přestože trochu zapršelo, za účasti sborů Buršice (17 členů), Zavlekov (12 členů), Zborovy (7 členů) a Velenovy (9 členů) a zpestřením bylo vystoupení 8 žen z Velkých Hydčic, vítězek krajské soutěže požárních družstev a 2. místa celostátní soutěže v Brně. Oslavy na návsi zahájil a vedl člen místní Jednoty Bohuslav Přerost (*1930) z č.p. 17 "U Přibylů". S historií sboru seznámil přítomné nejstarší člen sboru Karel Běloch (*1900) z č.p. 8 "U Bělochů". Další referát přednesl host a to předseda Okresního výboru požární ochrany v Horažďovicích bratr Josef Přerost. Žákyně Anna Bechynská (*1943) z plichtické hospody č.p. 9 přednesla báseň «O ohníčku». Na závěr slavnosti plichtické družstvo žen provedlo požární útok s motorovou stříkačkou s třemi proudy. Slavnost vyvrcholila taneční zábavou.  Velké úsilí přineslo do sborové pokladny 413 Kčs. 

• 25. září 1955 při okresní terenní motocyklové soutěži projelo na 190 motocyklových závodníků obcí Plichtice směrem od Zavlekova na Zborovy, pořadatelskou službu zajišťovalo 8 hasičů plichtických.

• Na okrskovou soutěž ve Štipoklasech 10. června 1956 plichtičtí pilně nacvičovali, ale nakonec se nezúčastnili pro deštivé počasí.

• Výroční schůze 26.2.1956 zvolila nového předsedu požárníků členskou schůzí Karla Stupku (*1901) z č.p. 29 "U Lojzů", nové referenty prevence Karla Kudrnu (*1918) z č.p. 33 "U Fučilů" a Karla Šiplu (*1931) z č.p. 4 "U Němců", i referenta propagace Václava Stupku (*1931) z č.p. 34 "U Bednářů" a zdravotníka Františka Stroleného (*1912) z č.p. 12 "U Dubanů". Na okresní konferenci v Horažďovicích zvoleni členskou schůzí velitel Augustin Bechynský (*1929) z č.p. 9 "U Šenkýřů" a referent výcviku Bohuslav Přerost (*1930) z č.p. 17 "U Přibylů".

• Po dvouletém volebním období, na členské schůzi 6.1.1958, byl přítomen opět soudruh Jaroslav Musílek  z Okresní inspekce státního požárního dozoru Horažďovice, jemuž hasiči vděčí za dodání  dne 12.12.1957 hasičské výzbroje a to 40 m hadic "B", 60 m hadic "C", 9. párů kožených bot šněrovacích nízkých, dvojích obleků gumových a lezeckého žebříku 4 m. Ve svém proslovu s. Musílek poděkoval požárníkům za práci a ocenil, že v naší obci «nehořelo». Na schůzi nově zvoleni byli jednatel Václav Melc (*1928) z č.p. 14, referent výcviku Karel Šipla (*1931) z č.p. 4 "U Němců" místo Bohuslava Přerosta (*1930) z č.p. 17 "U Přibylů", který se stal okresním funkcionářem okresního výboru ČSPO (Československá požární ochrana), nejprve v Horažďovicích, potom v Klatovech. Na okresní konferenci zvoleni velitel Augustin Bechynský a referent výcviku Karel Šipla.

• Zápis z výroční členské schůze 30.11.1959 místních požárníků, pořízený jednatelem Václavem Melcem je výstižný, ale bohužel psán «bleším písmem, t.zv. hnidami». Na schůzi byl přítomen i zástupce OV ČSPO Klatovy (Okresní výbor Československé požární ochrany) s. Bohuslav Přerost (*1930), z Plichtic pocházející. Místní ČSPO čítá 28 činných členů, z toho je 9 žen. Světe div se, obec Plichtice, snad jako poslední v tehdejším okresu Horažďovice byla v r. 1959 elektrifikována !!! Hasiči tehdy 1. 8.1959 pořádali rozsvícenskou taneční zábavu s velkou účastí zvídavých tanečníků. Smutnou událostí toho roku byl 22.7.1959, požár chalupy č.p. 17 v Plichticích Emanuela Přerosta (chalupa č.p. 17 byla rodištěm Bohuslava Přerosta, funkcionáře OV ČSPO). Prvními zasahujícími byli požárníci z Plichtic, dalšími byli požárníci z Nalžovských Hor a ze Zavlekova. Účinná pomoc byla i od vojáků «ženistů» ze Střelských Hoštic, kteří právě měli velké cvičení na rybníku Hnačovském a odhodlaně vnikli na hořící půdu s uskladněným senem i obilím, přesto, že majitel chalupy jim na půdu odmítal vstoupit. Účinná pomoc byla i od mistrů a učňů závodů elektrárenských, kteří v té době pracovali na rozvodech elektřiny v Plichticích. Dvoučlenná hlídka plichtických na místě požáru zůstala přes noc do druhého dne. Rok 1959 byl pro plichtické požárníky i rokem volebním.

• Rok 1960 byl pro zdejší požárníky velice smutný. V plné přípravě byla oslava 55. výročí sboru, která se měla konat 7. srpna. Oslava se nekonala, protože v ten den měl pohřeb na hřbitov nicovský velitel sboru Augustin Bechynský nar. 25.8.1929 z č.p. 9 šenkýř, tragicky zemřel ráno 4.8.1960 při havarii s motocyklem v Čejkovech. Výroční schůze 19. listopadu 1960 zvolila novým velitelem Václava Stupku nar. 22.2.1931 z č.p. 34 "U Bednářů". Výroční schůze byl přítomen i okrskový instruktor František Maděra ze Zavlekova č.p. 10 "U Medků".

• V roce 1961, na členské schůzi 2. prosince, se požárnící usnesli, že opraví požární zbrojnici. Byla nahrazena stará krytina z pálených cihel za velké desky eternitu, na výměně odpracovali hasiči 120 brigádnických hodin. Dále bylo rozhodnuto snížit stav členů o družstvo žen, jelikož většina se provdala mimo obec. V dalších letech činnost požárníků se zaměřuje jen na pořádání tanečních zábav o «malé a velké pouti» a martinské. 26.5.1963 zúčastnil se sbor oslav 25. letého trvání sboru v Tužicích. Stav činných požárníků v Plichticích se ustálil po několik let na počtu 18. Až na členské schůzi 26.12.1966 se sbor požární v Plichticích rozrostl o 4 nové členy (Běloch Karel, Kudrna Miroslav, Kudrna Petr a Přerost Jan), Karel Běloch byl schůzí zvolen jednatelem a Miroslav Kudrna místopředsedou.

Požáry plichtické

•  V r. 1972 při přestavbě domu č.p. 8 "U Bělochů" objeveny ohořelé zbytky po kdysi dávno rozsáhlém požáru,

• Podle Gruntovní knihy plichtické č. II. roku 1819 v č.p. 6 "U Adamů" «některý díly stavení schořely»,

• Gruntovní kniha plichtická č. II. na str. 783 uvádí «v roku 1821 obecní pastuška obce plichtické č.p. 18 zcela vyhořela»,

• «Klatovské listy» přinášejí následující zprávu o požáru v Plichticích: «V obci Plichticích okresu plánického vypukl v noci svatojánské dne 24. června 1882 před 1 hodinou noční oheň na půdě obydelního stavení hospodáře Václava Šiply č.p. 4 "U Němců" a zasáhnuv i přiléhající ku stavení tomu stodolu téhož hospodáře, zžehl jí a přešel odtud i na sousední stavení hospodáře Matěje Šiply z č.p. 5 "U Chalupů", jež celé s jmenovanou stodolou a střechou stalo se obětí požáru. Mimo to v č.p. 5 uhořelo 17 ovcí a 4 husy. Škoda způsobená v č.p. 4 obnáší 2000 zlatých, v č.p. 5 jeden tisíc zlatých. Pojištěn jest toliko hospodář první na 850 zl. Oheň způsoben byl, jak všeobecně domníváno jest, jiskrou, jež zalétla do jmenovaného stavení od ohňů svatojánských, jež opodál byly páleny.

• 2.9.1911 působil SDH Plichtice při požáru velkostatku Přebořice a na místě požáru zůstal až do úplného zaniknutí 4. září; za to majitel vícero panství a velkostatku Nalžovy, urozený Pán JUDr. Jindřich hrabě z Taaffů daroval sboru 100 korun,

• 2.5.1914 požár v č.p. 3 "U Kočů" v Plichticích, vyšetřování vedlo k pojistnému podvodu. Po přestavbě byla chalupa jako první v Plichticích opatřena cementovými taškami.

• 9.9.1920 druhý požár velkostatku Přebořice - shořela stodola s veškerou sklizní r. 1920 - sbor zůstal na místě až do zdolání požáru 11. září, odhadnutá škoda činila částku 300 000 korun; i tentokráte Dr. Jindřich Taaffe, majitel vícero panství a Nalžov, daroval do sboru 200 korun,

• Župní správě Plánické nahlášen byl požár ze dne 3.6.1934 u Františka Kudrny v Plichticích č.p. 18 "U Pastušků"

• Středa 22.7.1959 kolem 15 hodiny odpolední bleskem zapálena chalupa v Loužku v č.p. 17 "U Přibylů", po rekonstrukci osazena jako druhá ve vsi bleskosvody,

• Neděle 26.6.1983 okolo 15.30 hod. při velké bouři, přicházející «od Velenov» blesk způsobil velký požár chalupy č.p. 35 "U Čurandů"; chalupa postavena v r. 1882 jako hospoda byla osazena prvními bleskosvody, pravděpodobně jejich nefunkčnost způsobila požár,

• Ján Janus nar. 9.5.1841 z čís. 31 "U Cundálů" byl dne 26.7.1867 (26 roků) v Plichticích u chalupy bleskem zabit.

• Z novodobých požárů připomíná se požár v chalupě č.p. 29 "U Lojzů" dne 3. ledna 2008, kdy k ohlášenému požáru po 14. hodině vyjížděli profesionální hasiči z Klatov a z Horažďovic. Prohlídkou místa byla v kuchyni zakouřeného domu nalezena mrtvá 72. letá Marie Beranová, roz. Stupková, na níž byly ohořelé šaty. Podle vyšetřování muselo k požáru dojít někdy v ranních hodinách, když zemřelá neopatrným způsobem zatápěla v kamnech, přičemž při zatápění sedávala v křesle přímo před ohništěm sporáku. Ke škodě na majetku nedošlo.

• Dne 7.4.2020 byl jednotce SDH Zavlekov ve 12:54 hod. vyhlášen poplach z důvodu požáru obecního lesního porostu mezi obcí Plichtice a Hnačov (ve Zbudově), který vznikl při pálení klestí zaměstnanci Obce Zavlekov. Hašení se zúčastnilo 6 členů jednotky ze Zavlekova, při součinnosti HZS Klatovy, SDH Plánice s CAS 32 Tatra 815 a SDH Nalžovské Hory rovněž s CAS 32. Jednalo se o požár doutnajícího pařezu a okolí o rozloze 4 x 8 m, přičemž vedle je močál s vytékající vodou z meliorační strouhy. Těžká požární technika na rozbahněné louce doslova zapadala. «Hasiči plichtičtí» požár ani nezaregistrovali, protože se oddávali polednímu spánku.

• Dne 25.7.2022 byl jednotce SDH Zavlekov ve 12:41 hod. vyhlášen poplach z důvodu požáru zemědělského objektu v Plichticích s uskladněnými balíky slámy (ocelokolny v zemědělském areálu). Zůčastnili se 4 hasiči ze Zavlekova, když zajišťovali čerpací stanoviště u rybníku Šipanovák v Zavlekově pro kyvadlovou dopravu vody do 2 km vzdálenému požářišti v Plichticích neboť v místě nebyl žádný zdroj vody ! Přitom pod samotným zemědělským areálem je velká požární nádrž, ale zcela nefunkční, za léta zanesená bahnem s nedostatkem vody ! Nenávratně pryč jsou časy, kdy byly v každé obci zpracovány požární plány. Na místě dále zasahovaly HZS PS Klatovy, HZS PS Horažďovice, SDH Plánice, SDH Kolinec a SDH Malý Bor. Mezi početným množstvím «čumilů» nebyl zaznamenán ani jeden «hasič» plichtický. Příčinou požáru byla snad nedbalost.

Výjezdy požární

• 30.6.1910 sbor podává žádost Obecnímu úřadu Plichtice «za náhradu od přípřeže ke stříkačce» při požáru v Nalžovech. 13.12.1910 vyplaceno bylo Karlu Bělochovi od Okresního úřadu v Plánici 10 korun za přípřež k požáru v Nalžovech.

• SDH Plichtice se 15.9.1912 zúčastnil likvidace nočního požáru velkostatku v Krutěnicích u Ústalče. Noční cestou byla stříkačka poškozena a proto se sbor usnesl, že «nebude jezdit k požáru do obcí, které leží přes 1 hodinu vzdálenosti od naší obce».

• 10.5.1913 účast při požáru v Hnačově č.p. 17 Antonína Přerosta, rodáka z Plichtic.

• 22.10.1917 v 11.30 hod. doby noční při požáru v Tužicích č.p. 25 se střechou doškovou u Josefa Kuby - plichtičtí dostavili se ve 12.15 hod. po hodině půlnoční a při hašení se střídají se sborem Ústaleč, rozhodující práci odvedl sbor Zavlekov. Již 24.10. správa zdejšího sboru podává žádost Obecnímu úřadu v Plichticích na úhradu přípřeže. Okresní výbor v Plánici žádá místní sbor o dodání «nástinu požáru v Tužicích», sbor odpovídá, že nástin požáru na předepsaném tiskopisu náleží vyplnit sboru zavlekovskému. Okresní výbor v Plánici ale požaduje stále a neúnavně sbor plichtický o předání tiskopisu. «Nástin požáru», předepsaný tiskopis obsahuje 28 otázek, které zodpověděl František Vavřička, t.č. jednatel sboru Zavlekov. Otázka č. 2: Kdo zpozoroval požár nejdříve, odpověď hosté v místě u zábavy. Otázka č. 7: Kdy dostavil se k ohni sbor, odpověď o 11. hodině a 45 minutě doby noční . Otázka č. 16: Kdy zastavena práce hasičů, odpověď ve 4. hod. a 15 min. ráno. Otázka č. 23: Které budovy lehly popelem, odpověď jedna s celkovou sklizní v ceně 10 000 korun, pojištěný obnos činí jen 1800 korun.

• 26.5.1920 zúčastnil se sbor požáru stodoly od blesku zapálené v Zavlekově č.p. 26 u rolníka Františka Přerosta - "U Tomášků". Po parném dopoledni strhla se velká bouře odpolední. Již 31.5. žádá sbor na Obecním úřadu Plichtice náhradu za «přípřež do stříkačky» při požáru v Zavlekově.

• V noci ze 7. na 8. září 1923 v 01.30 hod. vyhořela v Zavlekově č.p. 2 stodola s celou sklizní žida Leopolda Öffnera, obchodníka s dobytkem. Škoda obnášela 300 až 400 tisíc Kč, pojištěno bylo jen 278 tis. Kč. I zde byl zásah plichtických hasičů. U požáru bylo více sborů a když již více nehrozilo nebezpečí, plichtičtí se odebrali zpět po několika hodinách. Založení požáru bylo úmyslné, pátrání zůstalo bez výsledku.

• Nedlouho poté v noci kolem 2. hodiny ze 17. na 18. ledna 1924 shořely obě velké stodoly s malou zásobou obilí, v panském dvoře v Zavlekově č.p. 2 nájemkyně Františky Procházkové, úmyslné zapálení. Škoda odhadnuta byla na 250 tis. Kč, pojistka zněla na 390 tis. Kč. Pátrání zůstalo bez výsledku.

• V roce 1926 účast 7. členů sboru dobrovolných hasičů při požáru ve Velenovech.

• V dubnu 1931 zasahoval sbor u požáru neobydleného stavení č.p. 16 v Hnačově obchodníka Emila Hofmana z Plánice. 24.4.1931 bylo sborem plichtickým podáno hlášení Okresnímu úřadu v Klatovech ohledně «požární přípřeže» k požáru do Hnačova.

• 10.6.1934 o 1. hod. v noci od blesku vyhořelo obytné stavení č.p. 34 Stanislava Přerosta v Hnačově "U Paňáků", hašení se zúčastnili i plichtičtí.         

Významná událost

• 20. července 1930 v Plichticích sjezd Hasičské župy Plánické s valnou hromadou, se «sekyrkovým a praporkovým cvičením sjezdovým pražským». Sjezdu předcházela velká a nezištná příprava od všech členů sboru a bylo ujednáno s «bratrem» Ludvíkem Karlíkem z č.p. 2, že pro místo konání sjezdu propůjčí zahradu, místo pro cvičiště "Na vršečku" zapůjčí «přítel» Karel Šipla z č.p. 4 "U Němců", bude nutno urovnat jámy a vyměřit cvičné cíle. Nutno bude upraviti v zahradě lavice a stoly, na které přislíbila správa obce po předchozím jednání prkna a kůly na stoly a lavice zapůjčiti. Potom bude nutno upraviti i náves, což slíbila obec plichtická provésti na svůj náklad. Na návsi bude potřeba postaviti dvě slavobrány, jednu u hostince Bechynských č.p. 9 a druhou pod lípou na návsi a rovněž tribunu pro slavnostní řečníky. Aby se zvýšila výnosnost ze sjezdu, nutno pamatovat na různé zábavní atrakce a prodej cukroví a různého občerstvení. Velká sláva konati se bude s následujícím pořadem, dle instrukcí župního dozorce z Plánice «bratra» Baštáře:  1. Od půl 9. do půl 10. hodiny dopolední vítání sborů a hostí, 2. o půl 10. hodině dopolední sraz sborů na silnici k Zavlekovu, 3. Průvod s hudbou na náves k vyslechnutí proslovů, 4. Veřejné cvičení se stříkačkou a zkouška na prostná, 5. Valná hromada župní v hostinci «bratra» Bechynského, 6.  Veřejné vystoupení přítomných sborů v cvičení prostných se sekyrkami. Vstupné bude činiti: na cvičiště 2 koruny, do zahrady 2 koruny, na taneční zábavu s hudbou odbočky hudebníků z Plánice 5 korun. Již 15.7 1930 došla sboru žádost od fotografa Antonína Žíly z Nezdic na Šumavě, zda by mohl  ze slavnosti pořídit fotografie (žádná taková se ve vsi ale nedochovala). Hlavním dějištěm velké slávy se nakonec stal sad se stoletým dubem U Bělochů č.p. 8 se skvělým «buffetem», hned vedle hospody Bechynských, kde byla taneční zábava. Na této slávě s krásným slunečním počasím byla velká účast hasičstva i obecenstva ze širokého okolí. Starosta obce Josef Šipla (*1882) z č.p. 1 tak mohl uvítati obecenstvo i «bratry a sestry» hasiče. Mile působili proslovy a básně, věnované našemu hasičskému sboru, které nacvičli a bezvadně přednesli žačky Zdenka Stupková (*10.11.1920) z čís. 26 "U Jasanků" a Marie Zajícová (*23.4.1920) z č.p. 11. Hlavní proslovy o účelu hasičů dobrovolných sborů přednesli «bratři» župní jednatel z Plánice Dušek a  starosta župy Hinz. Sekerkového cvičení pod velením župního dozorce zhostili se «bratři a sestry» z Plichtic, Zavlekova, Zborov a Velenov. Podle stvrzenek doložených v pokladní knize, sbor plichtický měl za rok 1930 příjmy 1992,34 korun, vydání 1722,80 a k tomu měl od obce plichtické půjčeno ještě 875 korun na obleky a výstroj.

Divadlo

ochotnické v Plichticích pořádáno bylo hasičským sborem. 28. prosince 1918 je první zmínka o ochotnickém spolku v Plichticích, kdy darovali pro sborovou pokladnu každý po 8 korunách, celkově 40 korun a to: Vojtěch Karlík nar. 4.4.1859 a jeho manželka Anna nar. 26.1.1864 z č.p. 7 od "Pulců", Anna Bechynská nar. 20.5.1897 z č.p. 9 od "Šenkýřů", Anna Šiplová nar. 31.1.1902 z č.p. 4 od "Němců" a její sestra Marie Šiplová nar. 1.6.1900.

• V roce 1924 sbor dobrovolných hasičů uspořádal hasičský věneček a divadlo, při němž účinkovali mládenci a dívky zdejší obce a do sborové pokladny odevzdali 150 korun.

 • Za války 11.4.1943 divadelní představení «Tři Marie» do pokladny přineslo 2095,60 Kčs, za půjčení jeviště od holiče Dio z Plánice zaplaceno 150 Kčs, • 19.4.1943 zaplaceno za tři divadelní knížky «Nešťastný šafářův dvůr» 30 korun a za dvě knížky «Zahučely hory» 19,50 Kčs, • 16.12.1946 za divadelní knihy zaplaceno 44 Kčs, • 19.12.1946 zakoupeno za 8 Kčs 1/2 kg hřebíků na jeviště.

• 29.12.1946 z úřadům nehlášeného divadelního představení zbylo 1086 Kčs. • 30.12.1946 dáno na kostel 100 Kčs za půjčené jeviště od velkého příznivce divadla faráře zavlekovského Jana Stojdla, (později působil  na farách Nicov a Němčice), • 31.12.1946 zaplaceno za tři divadelní knížky 73 Kčs, • 31.12.1946 ještě vybráno ochotníky při schůzi hasičské 157 Kčs.

• 13.4.1947 z divadelního představení «Zemský ráj» do pokladny dáno 398 Kčs, • 12.5.1947 od půjčeného jeviště faráři Janu Stojdlovi dáno 200 Kčs, • 12.10.1947 důstojný pán Jan Stojdl věnuje hasičům 100 Kčs, • 27.12.1947 sbírka po vsi vynesla 1600 Korun, k tomu Václav Volmut věnoval 50 Kčs a Vojtěch Karlík z Brna poslal 150 Kčs (od peněz z Brna poplatek 1 Kčs). • V roce 1949 za divadelní knihu «Národ pod křížem» zaplaceno 40 Kčs.

• V březnu 1954 sehrána hasičskými ochotníky, společně s ochotníky ČSM v Plichticích (Československý svaz mládeže), hra «Domov», z níž výtěžek připadl celý ČSM. Divadlo bylo na přání ještě zopakováno.

• 17.4.1955 sehrána odpoledne i večer divadelní hra Karoliny Světlé «Kříž u potoka» s příjmem 1035,40 Kč, obci poplatek 50 Kčs, zakoupena pro sbor ještě harmonika za 500 Kčs.

 • 25.3.1956 sehrána byla divadelní hra Ladislava Stroupežnického «Václav Hrobčický z Hrobčic»,  příjem z divadla v Plichticích 875 Kčs, za týden 2.4. sehráno totéž představení ve Velenovech s výtěžkem 557 Kčs; mezi vynaložené výdaje patřilo 50,- Kčs Josefu Karlíkovi za dvě cesty do Němčic u Plánice pro zapůjčené kulisy od faráře Jana Stojdla, 50 Kčs faráři němčickému Stojdlovi za půjčené kulisy, účinkujícímu hochovi Václavu Kudrnovi nar. 1942 z č.p. 6 od "Adamů" zaplaceno bylo 25 Kčs, dále zakoupena byla plynová lampa za 256,50 Kčs.  V červenci 1956 se hasičský ochotnický spolek rozhodl pořídit si vlastní jeviště - zakoupeno bylo plátno na kulisy a oponu za 1215,25 Kčs, klatovským malířům kulis, s výjevy Hnačovského rybníka a lesním pozadím bylo zaplaceno 800 Kčs, za dohotovení v roce 1957 ještě vyplaceno 350 Kčs, dřevěné rámy na kulisy zhotovili místní hasiči nezištně.

• 24.3.1957 sehráno bylo v Plichticích poslední divadelní představení "Buď vůle Tvá" s příjmem 1474 Kčs a 213 Kčs byl příjem za totéž představení, sehrané 7.4.1957 ve Zborovech; za zapůjčené doplňky kulis zaplaceno faráři němčickému Stojdlovi 50,- Kčs, na autorský poplatek z divadla uhrazeno 48 Kčs,

Tak skončila dlouhá sláva plichtického ochotnického divadla, rámové kulisy pak uskladněny byly k celkovému zničení na půdě chalupy  č.p. 34 "U Bednářů". Tak se i stalo a zcela roztrhaná torza kulis byla vyvezena v pátek 5.11.2016 na obecní skládku na náves. Mezi «umělce plichtické» patří: Josef Karlík z č.p. 35, Josef Běloch z č.p. 10, Bohuslav Běloch z č.p. 42, Marie Šiplová z č.p. 1  a další, pod vedením Františka Janusa. Nelze opomenout ani «uměleckého maskéra» holiče Václava Dio (*1891) z Plánice č.p. 163. Obětavý pan Dio z Plánice do Plichtic přicházíval pěšky, zpátky do Plánice rovněž pěšky v nočních hodinách přes les «Šafranku» již v doprovodu někoho z Plichtic. Nápovědou v posledních letech byl Jan Šipla z č.p. 5 od "Chalupů", jehož vrozená špatná výslovnost slůvka "L" byla pro účinkující často velice dramatická. Divadelní sál byl v hospodě č.p. 9 "U Šenkýřů" a vše se odehrávalo za svitu petrolejových lamp, protože elektřina ve vsi zavedena byla až v roce 1959. Chybějící židle do sálu zapůjčoval si hospodský Bechynský snad po celé vsi. Při jejich vracení si mnozí «plachťáci» vybrali ty nejlepší a ponechali jen samé «křápy». Tak dopadla většina zánovních židlí, vypůjčených z č.p. 8 od "Bělochů", které se «omylem» dostaly do čís. 33 "U Fučilů" a jejich vrácení bylo velice obtížné, i když byly zespodu poznačeny čís. 8. Snahou místních ochotníků bylo pořízení vlastního jeviště a tak již 27.6.1940 dotazována byla Prodejna Československé zemské hasičské jednoty v Praze ohledně zakoupení jeviště. Je zajímavé, čím vším se Zemská hasičská jednota zabývala, od věcé praktických hasičských až po věci, které s hasičstvím vůbec nesouvisí. Od České zemské hasičské jednoty v Praze udělena byla sboru věcná podpora 2000 korun, s výslovným upozornění, že těchot peněz nelze použít na pořízení jeviště ! Ještě v r. 1941 prodejna Weteria Praha sboru sděluje, že «firma v dnešní době nemůže sboru žádané starší jeviště opatřiti».

Taneční zábavy

• 2.6.1919 mládenci plichtičtí za prodaný máj věnovali hasičům 10 korun, • 3.8.1919 hasičská zábava v Plichticích za «milé zábavy s hojnou účastí»; hrubý příjem obnášel 531 korun 76 haléřů, vydání 381,60 K a do pokladny předáno 150 korun 16 haléřů, • 16.2. 1920 další hasičská zábava se ziskem 195 korun 80 haléřů, • V roce 1926 sbor pořádal májový věneček s výtěžkem 62 koruny, • Májový věneček v roce 1927 byl se ziskem 250 Kčs, • V roce 1948 v maškarním průvodu po vsi vybráno 709 Kčs, hudebníkům dána záloha 100 Kčs, • V roce 1950 byl příjem z májového věnečku 2220,50 Kčs, z toho byla dávka obci 200 Kčs, • 7.1.1951 z hasičského bálu zbylo 76,50 Kčs po zaplacení dávky 220 Kčs obci, • Z taneční zábavy 15.4.1951 po zaplacení poplatku 354 Kčs obci zbylo 2000 Kčs, • Májová taneční zábava 27.5.1951 po zaplacení poplatku 480 Kčs obci přinesla do pokladny 3187 Kčs, • Na 1.máj 1951 do Horažďovic vysláni 4 hasiči, každý dostal 100 Kč, • V roce 1952 nebyla konána žádná taneční zábava, • V letech 1953 a 1954 byly v obci jen dvě taneční zábavy, v roce 1955 dne 21.února pak maškarní bál a 7.8.1955 oslava 50. letého trvání sboru, • V roce 1957 dne 9.2. z maškarního bálu výdělek 216 Kčs a 6.7.1958 z pouťové zábavy zůstatek byl 25 Kčs, • Zavedení elektriky v obci Plichtice - rozsvícenská taneční zábava v sobotu 1.8.1959 pořádána byla hasiči společně s ČSM (Československý svaz mládeže), • V roce 1960 nekonala se žádná taneční zábava, • Požární bál 14.1.1961 přinesl výtěžek 248 Kčs, taneční zábava 17.6.1961 jen 165 Kčs, na pouťovou tancovačku (malá pouť) 2.7.1961 doplaceno bylo z pokladny ještě 165 Kčs, tancovačka o velké pouti 10.9.1961 byla se ziskem 200 Kčs, • V roce 1962 čtyři taneční zábavy - požárnický ples 17.2. se ziskem 44 Kčs, na malou pouť 8.7. doplaceno 58 Kčs, z velké pouti 9.9. výdělek byl 644 korun, na martinskou tancovačku 10.11. se doplácelo 120 Kčs, • V roce 1963 májová zábava 25.5. se ziskem 30 Kčs, malá pouť 7.7. zisk 215 korun, velká pouť 8.9. zisk 285 korun a na martinskou 9.11. se doplatilo 130 Kčs, • Čtyři taneční zábavy v roce 1964: požárnický bál 1.2. se ziskem 190 Kčs, malá pouť 5.7. s výdělkem 420 Kčs, velká pouť 13.9. zisk 65 Kčs, na martinskou 14.11. se doplatilo 230 Kčs, • V roce 1965 na malou pouť 4.7. zisk byl 151 Kčs, na velkou pouť 12.9. zisk 200 korun, • Rok 1966 dvě taneční zábavy - májová 3.6. s výdělkem 160 Kčs, druhá pak při 65. výročí založení sboru 11.8. se ziskem 150 Kčs, • R. 1967 - malá pouť 2.7. zisk 170 Kčs, velká pouť 10.9. doplatilo se 17 Kčs, martinská 11.11. zisk 74 korun, • V roce 1968 jen dvě zábavy - malá pouť 7.7. se ziskem 50 Kčs, martinská 9.11. zisk 145 korun, • 1969 jen pouťové zábavy - malá 6.7. s výdělkem 450 Kčs, velká 13.9. se ziskem 355 Kčs, • Roku 1970 malá pouť 5.7. s výdělkem 400 Kčs, 65. let trvání sboru 2.8. výdělek 1670 Kčs, velká pouť 13.9. výdělek 31 korun, • V roce 1971 dvě pouťové zábavy - malá 4.7. s výdělkem 740 Kčs, velká 2.9. se ziskem 295 Kčs - hudba p. Valeš z Hoštic, • R. 1972 z malé pouti 2.7. výdělek 201 Kčs, z velké pouti 10.9. zisk 195 Kčs, • 1973 - čtyři tancovačky: hasičský bál 2.2. výdělek 1140 Kčs, malá pouť 8.7. se ziskem 230 Kčs, velká pouť 10.9. s výdělkem 900 korun, martinská 10.11. výdělek 800 korun, • 1974 čtyři tancovačky - májová 26.5. se ziskem 1210 Kčs, malá pouť 5.7. výdělek 1522 Kčs, velká pouť 7.9. zisk 1360 Kčs, martinská 9.11. zisk 622 korun, • V roce 1975 dne 1. srpna byla slavnostně s taneční zábavou otevřena nová hospoda v Plichticích, následně 17.8. slavnost 75. výročí založení sboru (pršelo) - zisk 932 korun, • Roku 1976 letní zábava 5.6. se ziskem 521,40 Kčs, malá pouť 3.7 výdělek 3000,40 Kčs, • 1977 dvě pouťové zábavy - malá 2.7. s výdělkem 1857,80 Kč, na velkou pouť 11.9. se doplatilo 72 korun, • 1978 tancovačka na malou pouť 1.7. se ziskem 260 korun, • V letech 1979, 1980, 1981, 1982, 1983 nebyly požárníky v Plichticích pořádány již žádné taneční zábavy, zato vydání na akce, pořádané převážně pro chataře a chalupáře, z pokladny sboru stále narůstala (mikulášské besídky, MDŽ - mezinárodní den žen a pod). Toho času mladí a líní «požárníci» v Plichticích narození v letech 1957 - 1958 neměli o společnou práci hasičskou zájem.  Dne 9.7.1983 předal jednatel a pokladník Karel Běloch toto poslání Miroslavovi Kadlecovi z Plichtic č.p. 13 «OKAL».

Vzpomínání

na doby slávy hasičského sboru v Plichticích u příležitosti výročí jeho založení:

♠ 7. srpna 1955 vzpomínáno 50. výročí,

♠ 7. srpna 1960 připraveno bylo 55. leté výročí založení sboru - neuskutečnilo se, protože na motocyklu v Čejkovech tragicky zemřel 4.8.1960 tehdejší velitel Augustin Bechynský a dnem jeho pohřbu do Nicova byl právě 7. srpen,

♠ 11. srpna 1966 vzpomenuto 60. výročí,

♠ 2. srpna 1970 vzpomínáno 65. výročí,

♠ 17. srpna 1975 se uskutečnila poslední vzpomínka a to 70. výročí

Oslavy to bývaly veliké za účasti okolních hasičských sborů s hasičskou technikou a soutěžemi a závěrečnou taneční zábavou.