J Z D :: Běloch Karel

Historie > J Z D

J Z D - (Jednotné zemědělské družstvo) bylo na československém venkově zakládáno podle nového zákona č. 49/1959 Sb., kdy «přistoupili pracující rolníci za pomoci dělnické třídy a pod vedením Komunistické strany Československa k zakládání jednotných zemědělských družstev, aby dobrovolným sdružením výrobních prostředků vytvořili družstevní podniky socialistické zemědělské velkovýroby». Tehdejším presidentem republiky byl Antonín Zápotocký, ve funkci od 21.3.1953 až do své smrti 13.11.1957 (72r.), který venkovu se zaručoval, že ke kolektivizaci nedojde. Jeho následníkem byl Antonín Novotný, ve funkci od 19.11.1957

Již výsledky prvních poválečných voleb v Plichticích dne 26.5.1946 předurčily, jakým směrem se bude ubírat podle počtu hlasů další vývoj Plichtic: Komunisté 28%, Lidovci 27%, Sociální demokraté 27 %, Národní socialisté 18%. Z těchto voleb vzešel z kandidátní listiny č. 1 jako předseda MNV v Plichticích (Místní národní výbor) kameník z č.p. 21 "U Chalupeckých" Václav Tůma nar. 25.9.1910 a další členové MNV byli z poválečného revolučního národního výboru.

☆ ☆ ☆ ☆

Druhé poválečné volby 30.5.1948 se konaly již po únorovém převratu ve státě s nástupem gottwaldovského komunistikého režimu a předsedou MNV Plichtice zvolen byl kameník z č.p. 26 "U Jasanků" Václav Stupka nar. 8.8.1906. Tehdy byla jedinou volební kandidátka «Jednotná kandidátka Národní fronty». 1.1.1949 v rámci státní reorganizace vzniká Západočeský kraj (se Západočeským KNV- Krajským národním výborem) a v jeho rámci i okresy (ONV - Okresní národní výbory) Klatovy, Sušice a Horažďovice. Plichtice přináležely k rozlehlému ONV Horažďovice, se sídlem v dnešní budově LDN (Léčebna dlouhodobě nemocných).

☆ ☆ ☆ ☆

Třetí volby poválečné do Národních výborů, kdy «veškerá moc ve státě byla již plně v rukou pracujícího lidu», z voleb vzešel jako předseda MNV Plichtice opět kameník z č.p. 26 "U Jasanků" Václav Stupka, nar. 1906. Dalšími členy výboru byly Václav Janus z č.p. 31 "U Cundálů", Jan Kudrna z č.p. 18 "U Pastušků", Josef Běloch z č.p. 10 "U Vojáků", František Strolený z č.p. 12 "U Dubanů", Jan Šipla z č.p. 5 "U Chalupů".

☆ ☆ ☆ ☆

Čtvrté volby 19.5.1957 a pro ještě samostatnou Obec Plichtice poslední, z nichž vzešel nový předseda MNV kameník z č.p. 21 "U Chalupeckých" Václav Tůma 25.9.1910, tajemníkem byl zvolen rovněž kameník z č.p. 30 "U Kubíčků" Josef Muchna nar. 1.3.1922 ve Velenovech a členové rady MNV byly hostinský z č.p. 9 "U Šenkýřů" Augustin Bechynský nar. 25.8.1929, traktorista v STS Nalžovy (Státní traktorová stanice) z č.p. 41 "U Frantů" Václav Němec nar. 17.11.1931, noční hlídač v kamenolomu Tužice z č.p. 18 "U Pastušků" Jan Kudrna nar. 4.2.1905, kameník z č.p. 12 "U Dubanů" František Strolený nar. 25.11.1912. Nelze zapomenout ani na tehdy 23letého předsedu KSČ ve vsi Stanislava Bechynského nar. 13.11.1935 z č.p. 32 "U Truhlářů". Jeho matka, pocházející z Tužic, o něm veřejně a hrdě prohlašovala «náš Standa je největším pánem ve vsi». Celá obec plichtická šla tehdy «jednotně k volbám» do hospody u Bechynských č.p. 9 a veřejně odevzdala hlasovací lístky do urny, aniž by využila k úpravě lístků instalovanou velice jednoduchou «plentu«. Z celé obce plentu využil pouze Karel Běloch (*1900) z č.p. 8 a František Vondryska (*1895) z č.p. 25, ten celou kandidátku přeškrtal a vepsal «lumpové ven». Týdeník «Prácheňský budovatel« z 11.5.1957 představil «tři naše zástupce pro volby do KNV (Krajský národní výbor) v Plzni i 35 kandidátů do ONV Horažďovice. Mezi úspěšnými kandidáty do KNV Plzeň byl i kožešník v Horažďovicích Josef Přerost nar. 3.10.1906 ve Vídni svobodné matce Anně Přerostové z Plichtic č.p. 23 "U Řeháčků". Josef Přerost, původem kožešnický pomocník, se potom stal «ředitelem Krajského úřadu národního zdraví v Plzni» a bylo mu svěřeno řízení celého zdravotnictví, včetně všech lékařů, v bývalém Západočeském kraji (nynější Plzeňský a Karlovarský kraj). Proč v té době všichni Přerostové v Plichticích se stali předčasnými poživateli invalidních důchodů, se lze jen domnívat.

V té době, ve čtvrtek 22. srpna 1957, bylo založeno v plichtické hospodě č.p. 9, JZD - Jednotné zemědělské družstvo v PLICHTICÍCH a MNV v Plichticích se stal jeho politickým vedením.

☆ ☆ ☆ ☆

Pátými poválečnými volbami 12.6.1960, konané v rámci velké státní reorganizce, zaniká MNV Plichtice, v rámci sloučení obcí Plichtice, Skránčice a Tužice do Obce Zavlekov. K tomuto datu se rovněž slučují okresy (ONV) Horažďovice a Sušice do jediného okresu (ONV) Klatovy. 11.7.1960 byla vyhlášena Československá socialisická republika a Západočeský kraj dostal přízvisko «pevná hráz socialismu a míru». V roce 1960 na území tehdejšího klatovského okresu, vzniklého sloučením horažďovického a sušického, bylo v období 1948 - 1958 založeno celkem 294 JZD a 2 státní statky a to v každé vesnici, čímž byl proces kolektivizace završen. Část zaměstnanců ONV Horažďovice našla další uplatnění na ONV v Klatovech. Pro ně byla zavedena nová autobusová linka Horažďovice - Klatovy, t.zv. «rychlík», se zastávkami z Horažďovic až do Zavlekova v každé vesnici. Ze Zavlekova do Klatov už autobus nestavěl v žádné vesnici a byl to «rychlík». Ráno přijížděl autobus do Zavlekova v 7.15 hod. a odpoledne vyjížděl z Klatov v 16.15 hodin. Novodobá úřednická «šlechta» pohodlně obsadila místa k sezení a svá zavazadla uložila do prostoru nad sedadly. Z Horažďovic až do Zavlekova autobus využívali zejména studenti i běžní cestující. Bylo snad pravidlem, že když do autobusu nastoupila starší osoba, nikdo z «okresáků» jí neuvolnil místo k sezení. V té době se oslovovalo «soudruhu» a celá společnost se dělila na dělnickou třídu, družstevní rolníky a pracující inteligenci a pro Plichtice obzvlášť, potvrdilo se staré úsloví:

«Časy se mění, ale lidé zůstávají pořád stejní»

☆ ☆ ☆ ☆

Plichtice na cestě k socialismu

Obec Plichtice, jako jediná v tehdejším okrese Horažďovice a možná i v celé republice, nebyla ještě elektrifikována, přesto i tady bylo založeno JZD. Bylo tedy prvořadým politickým úkolem vyvést Plichtice ze tmy. Všude se svítilo ještě lampami «petrolejkami», až konečně nadešla všemi očekávaná sobota 1. srpna 1959, kdy se i v Plichticích rozsvítily první elektrické žárovky.

Jednotné zemědělské družstvo v Plichticích bylo založeno, jak je již výše zmíněno, na ustavující schůzi, konané ve čtvrtek 22. srpna 1957. Na schůzi se tehdy večer sešlo, podle dochované presenční listiny, v plichtické hospodě č.p. 9 "U Šenkýřů", 38 občanů. Schůze se nezúčastnili pouze Karel Běloch z č.p. 8, Josef Běloch z č.p. 10. V té době bylo v Plichticích 41 domů (z 29 chalup vstoupili do družstva, 4 dále soukromě hospodařili a 8 chalup neobydleno nebo bez pozemků). Před ustavující schůzí bylo podáno 40 členských přihlášek do družstva z 29 čísel popisných a s výměrou pozemků 185 hektarů, z celkové obhospodařované půdy v obci 203 ha. Do socializace Plichtic té doby se nezapojili č.p. 22 Vondryska Karel (Bartík) s 2,26 ha, č.p. 25 Vondryska František (Krejča) s 1,74 ha, č.p. 26 Stupka Václav (Jasanka) s 3,91 ha a č.p. 28 Jiříček Emanuel (Kovář) s 5,81 ha. Teprve 23.10.1957 podepsali členskou přihlášku do JZD Plichtice i Běloch Václav (Kolář) a Běloch František (Kalčík) ze samoty Přebořice, když předtím byli již členy JZD Nalžovské Hory; oba na členských přihláškách vlastnoručně a hrdě poznamenávají, že «přestoupení do JZD Plichtice jest ku řádnému hospodaření družstva nutností a nechť si úřady přestup samy provedou». Po funkcích lačný, člověk mnoha tváří, František Běloch nar. 29.7.1912 (Kalčík - Partizán) navíc «trvá, aby měl zastoupení ve výboru JZD s právem hlasovacím». Zcela invalidní Václav Volmut nar. 1.10.1914 z velenovské Pohodnice č.p. 125, poblíž Plichtic, do družstva rovněž nevstoupil (7,15 ha). Pro doplnění uvádím, že v rámci celostátní akce «získání starobního důchodu», se stali členy JZD Vítězný únor se sídlem v Zavlekově, kam bylo i JZD Plichtice sloučeno, až dne 17.8.1973 Vondryska Karel (Bartík) s manželkou Marií z č.p 22, dne 25.5.1973 Emanuel Jiříček (Kovář) s manželkou Marií z č.p. 28 a 15.9.1974 Václav Volmut s manželkou Anežkou z č.p. 125 Velenovy - Pohodnice. Jediný soukromě hospodařící Václav Stupka (Jasanka) s manželkou Marii z č.p. 26 do družstva nikdy nevstoupili.

Ustavující schůzi JZD Plichtice předcházela každodenní přesvědčovací akce, kdy «pohůnkové» z okresu (ONV Horažďovice) obcházeli jednotlivé hospodáře a přesvědčovali ke vstupu do družstva a podepsání členské přihlášky. Nejprve obcházeli chalupníky plichtické, kteří všichni a ochotně do družstva vstupovali. Dobrovolně nevstoupili do družstva jen někteří ze čtyř rolníků ve vsi (Jan Šipla "Hejkal" č.p. 1, Ludvík Karlík č.p. 2, Václav Kudrna "Adamec" č.p. 6 a Karel Běloch č.p. 8), i oni donuceni nátlakem pro neplnění státních dodávek, nakonec podlehli a mylná byla jejich představa, že konečně se zbaví každodenní dřiny na svém soukromém hospodářství. Vstoupil i Karel Běloch, kterému hrozilo označení za «kulaka» a i možné vystěhování celé rodiny ze vsi, většinou do pohraniční Šumavy. Takové odstrašující případy staly se ve Vlčnovech, kdy byl vystěhován Karel Šíma z č.p. 9 "U Kloudů" do šumavské Javorné, Těchonicích, kde byl 20.9.1958 zlikvidován a vystěhován i s rodinou František Kovářík z č.p. 23 "U Soukupů" do Vranova, okr. Blatná, když likvidace započala již v září roku 1956 zabavením dobytka tehdejším Státním statkem v Neprochovech. Stejný osud potkal 14.10.1953 i zemědělce z Hradešic Karla Ladmana z č.p. 39 a Josefa Lávičku z č.p. 43. V Hradešicích zabavená mlátička obilí Karla Ladmana, byla přidělena v r. 1958 do JZD Plichtice. Naopak ze vzdálené Poleně u Chudenic byl v květnu 1955 i s rodinou vystěhován sedlák Václav Černý z č.p. 13 do hnačovské polorozpadlé chalupy čís. 20 "U Štěpánů". Kronika obce Poleň zmiňuje, že «v prosinci 1949 byla Josefu Černému z Poleně č.p. 13 uložena za trest pokuta pro nesplnění předepsané dodávky brambor a činila 100 tis. Kčs, v případě nedobytnosti trest 4 měsíce vězení».

V té době, prostřednictvím MNV v obci, byl prováděn každoroční rozpis dodávek státu zemědělských produktů pro jednotlivé rolníky. Rozepsané dodávky byly zejména pro Karla Bělocha z č.p. 8 neúměrně vysoké a nesplnitelné a to byl i hlavní přesvědčovací argument pro vstup do JZD. «Plnomocníky okresu» v té době byli kameníci z lomu v Tužicích soudruzi František Čermák (řečený Tomeš) ze Suché č. 57, Jaroslav Petráň z Mladic č. 12 "od vody", potom s. Magdalena Karešová z Mladic č.p. 15, m.j. i zakladatelka pionýrské organizace «Pionýr» ve škole v Zavlekově, hlavním byl referent ONV, jakýsi Zikmund z Nalžov, zvaný «Praštěnka". Před založením družstva plnomocníci dbali na bezpodmínečné splnění státního plánu v «dodávkách", potom jejich náplní byl politický dohled nad počátky budování socialistického zemědělství. Okres, t.j. ONV Horažďovice, prováděl souhrnný rozpis dodávek státu na jednotlivé obce, ty následně rozepsaly okresní sumu na jednotlivé zemědělce v obci. I tady převládala «lumpárna», nejvyšší dodávky byly stanoveny pro rolníka Karla Bělocha z č.p. 8. Při nesplnění státního plánu «dodávky» plnomocníci obcházeli jednotlivě rolníky a kontrolovali jejich zásoby brambor, obilí a trvali na bezpodmínečném splnění plánu ve všech položkách. Byli to většinou v myšlení omezenci a hlupáci, kteří neuměli ani odhadnout, jak velké množství zásob se u rolníků nachází. Vůbec je nezajímalo, že ze zásob musí zbýt na osivo a sadbu, na potřebu domácnosti, měrné jednotky, např. 1 q, pro ně byl pojem neznámý. Výchozím stanovištěm všech soudruhů plnomocníků byla v Plichticích nejen chalupa č.p. 30 "U Kubíčků". Č.p. 21 v Plichticích bylo bydlištěm kameníka a předsedy MNV (Místního národního výboru), kde se konala všechna schůzování, společná s MNV i JZD. Jinak drobní zemědělci v Plichticích, t.zv. kovorolníci pracující v průmyslu, se vstupu do družstva nebránili, členy družstva (družstevníky) se stali jen jejich manželky, většinou od narození práce se štítící. Jejich životním mottem bylo «byla bych hloupá, abych se dřela na hektarech sedláků», ale «žrát» z hektarů jim bylo prospěšné. Chalupářky podepsaly členskou přihlášku s podmínkou, že «manžel zůstane pracovat v průmyslu» a samozřejmě bude za družstevníky rozhodovat a pracovat v družstvu jenom politicky. Snad až tato doba ukázala charaktery všeho lidu plichtického, pokud vůbec někteří charakter vůbec měli. Plichtice územně v té době náležely pod ONV Horažďovice (Okresní národní výbor), jehož předsedou byl František Voldřich, kovář kdesi od Stachů pocházející. Přesvědčovací akci v Plichticích vedl pověřený úředník tehdejšího ONV v Horažďovicích, «plnomocník» soudruh Černoch, v podstatě slušný člověk, obklopen však byl řadou místních iniciativních a přespříliš horlivých, na mysli ale jednoduchých vykonavatelů státní moci. Jejich provinění nebylo dobou, ale v samotných lidech, kteří době svými činy horlivě sloužili a zaslouží si všichni pojmenování DAREBÁCI. Pomyslnou jejich galerii představují plichtičtí Václav T. s manželkou, Josef M. s manželkou, Augustin B., Václav N., Jan K., Josef B. se synem Stanislavem i Václav M., ze Zavlekova potom František Č., Jaroslav P., Karel F., převážně dělnická třída z kamenolomu v Tužicích, «líheň» tehdejších funkcionářů pro celé okolí. Vždyť ve všech okolních JZD, včetně Plichtic, stali se kameníci z Tužic předsedy revizních komisí !!! Na vratech u Bělochů č.p. 8 v Plichticích se objevil té srpnové noci velký plakát, veřejně odsuzující rolníky, kteří nechtěli do družstva vstoupit. Plakát kdosi ze vsi strhl a «vykonal na něm velkou potřebu». Ráno plichtičtí přisluhovači chtěli volat kriminálku, aby nechala udělat rozbor oné věci na plakátu. Malování plakátů «v Bůčku», lese u vsi, se propůjčil jakýsi Hasman ze Zavlekova č.p. 17, pracující v propagačním oddělení tehdejších Uranových dolů v Ústalči. Samozřejmě obklopen byl rádci z Plichtic. Vzpomínám si, že jako děti jsme tam ze zvědavosti pobíhali, ale byli jsme odehnáni.

• V počátcích hospodařilo v Plichticích JZD I. typu, t.j. rostlinnou i živočišnou výrobu bude vykonávat každý družstevník na svých pozemcích, pouze hlavní práce budou společné. Vzpomínám, jak jednu letní sobotu celá naše rodina si připravila seno k odvozu z naší louky p.č. 799 "Průhonky", která v té době patřila, co se týká porostu trávy, k nejkvalitnějším v té lokalitě u obecních drah. Všechny okolní louky byly zamokřené s nekvalitním travním porostem sítin a o takové seno nikdo neměl zájem. Moje sestra Marie, tehdy patnáctiletá, celou louku nahrabala a tak bylo seno připraveno k nakládání a odvozu. Celou akci na Průhonce organizoval a řídil tehdejší předseda MNV Plichtice Tůma z č.p. 21 s pokyny «nakládat, nakládat !!!» za asistence zootechnika JZD Stupky z č.p. 34 a samozřejmě nechyběl ani účetní Bechynský z č.p. 9. Na louku se tehdy sjely potažní povozy Václava Kudrny "Adamce" z č.p. 6 a Karla Šiply "Němce" z č.p. 4, ktrerý přijel dokonce s dvěma «žebřiňáky» (potažní vozy k odvozu sena) a obklopeni byli pohrabujícími chalupnickými družstevnicemi snad z celé vsi. Divoký účetní Bechynský ještě ráno proběhal u Bělochů č.p. 8 všechny hospodářské budovy, kde doslova ukradl všechny dřevěné hrábě s vysvětlením «jdeme přece hrabat na vaší louku» a předal je plichtickým chalupnicím. Samozřejmě ukradené hrábě účetní už nikdy nevrátil a navždy zůstaly chalupnicím, v č.p. 8 «U Bělochů» nastal potom problém s chybějícími hráběmi i vidlemi. Na louce pobíhající fanatik Augustin Bechynský prohlašoval «dneska tady někoho zavřou nebo vystěhujou». Udavač zootechnik Stupka kvapně běžel do Plichtic č.p. 24 "U Kupců", kde v té době byla veřejná telefonní stanice, aby volal kriminálku do Horažďovic. Telefon ochotně v č.p. 24 obsluhoval Josef Přerost, když spojení objednával na poště v Nalžovských Horách u poštmistra Maxy. Ten jediný se zachoval čestně a rozvážně a spojení neuskutečnil s vysvětlením, že je porucha na telefonní lince do Horažďovic. Nakonec hospodář Václav Kudrna "Adamec" z č.p. 6 z louky odjel s prázdným žebřiňákem se slovy «vždyť Běloch má doma také družstevní dobytek» a nakonec Karel Šipla "Němec" z č.p. 4 všechno seno z «Bělochovic Průhonky» odvezl k sobě domů. Tu noc Bělochovi celou probděli a nemohli se dočkat rána, jaký další osud potká celou rodinu. Společná schůze MNV a představenstva JZD dne 7.7.1960 rozhodla o svážení sena z luk s porostem nejhorší kvality (zamokřené louky v části "Na luhu", seno ze sítin z obecních drah) do stodoly č.p. 8 Karla Bělocha, včetně sena z brigády kdesi ve vojenském prostoru na Hartmanicku. Dužstevnice Josefa Syrová (Tesárková) z č.p. 40, z Tužic pocházející, poradila funkcionářům svým mužným hlasem «kobyly Bělocha můžou žrát "kyselý"», rozuměj seno z kyselých luk. I stalo se, že dobrácká kobyla Minda z páru koní, ustájených v č.p. 8 u Karla Bělocha, po takovém senu dostala střevní "koliku" a v ukrutných bolestech si zlámala zadní nohu a musela být utracena. Hospodář Běloch byl z té ztráty zcela zdrcený a rádkyně Syrová se dlouho nemohla podívat do očí. Mladší kůň, rovněž dobrácký, valach Honza (potomek Mindy) se z tou ztrátou nemohl dlouho vyrovnat. I jeho potom čekal nelehký osud, když byl v «péči» Františka Bělocha (Kalčíka) na Přebořicku.

Ve II. typu se provedou hospodářsko-technické úpravy pozemků (HTÚP), t.j. rozorání mezí jednotlivých pozemků a scelení ve větší. III. typ se již vyznačoval společnou rostlinnou a živočišnou výrobou, s odměňováním částečně v naturální formě, z části podle pracovních jednotek. IV. typ zavádí odměňování pouze v pracovních jednotkách. JZD Plichtice bylo úředně registrováno ode dne 1.12.1957. V I. typu JZD hospodařilo v počátcích založení, II. typ, t.j. rozorání mezí, proběhl v průběhu r. 1958 a od r. 1959 se již hospodařilo podle III. typu. HTÚP, t.j. rozorávání mezí prováděla STS, t.j. Státní traktorová stanice ze střediska v Nalžovských Horách, kde m.j. pracoval jako traktorista i Václav Němec (*1931), "od Frantů" z Plichtic č.p. 41, horlivý to člen rady MNV Plichtice. Ten jako první v Plichticích měl osobní automobil a byl tak «povinen» dovážet plichtické «aparátčíky» do Zavlekova, kde nabírali rozumy pro svoji politickou činnost. Přítrž tomu ale brzy učinila Marie, manželka Václava Němce z č.p. 41. Lehla si před plně obsazené auto s komentářem, «ať si všichni svoje "dršky" donesou do Zavlekova pěšky». Plnomocníci, mezi lidem nazývaní «pohůnkové» jezdili na motocyklu, v té době tento dopravní prostředek byl ještě málo rozšířen. Komicky působily zejména časté příjezdy «plnomocníků» do vsi, kdy už zvuk jejich motocyklů byl pro jejich přisluhovače impulsem a kvapem utíkali za ním, není známo, zda jejich kalhoty při tom neutrpěly páchnoucí újmu. O Plichticích se říkalo, že je to ves katolická, proto pohůnkové sváželi nejen plichtické «aparátčíky», ale i jejich manželky k přeškolování do místa ve volné přírodě na p.č. 592/1 (remízek Karlíků č.p. 2) směrem na Zavlekov. Jak bylo komické, když na «přeškolení´ do auta nastupovala v «dřevácích» i velice jen na oko zbožná mladá manželka jednoho funkcionáře. 15.1.1959 na schůzi představenstva JZD byl přítomen «tajemník MNV Zavlekov a předseda pro kulturu a školství a instruktor ONV Horažďovice soudruh František Čermák» a vyzval představenstvo, aby «působilo novými formami na převýchovu členů JZD». Pozdější tragické události i požáry ve vsi, právem bývaly spojovány s «trestem Božím» pro provinilce.

První funkcionáři

Prvním předsedou JZD v Plichticích se stal svobodný 32letý chalupník a tesař Emanuel Karlík (*8.3.1925) tesař z č.p. 7 "od Pulců", jako účetní byl pouze «doporučen» Karel Běloch (*10.6.1900) rolník z č.p. 8, ten funkci vůbec nevykonával, když vzápětí se účetním stal horlivý 28letý Augustin Bechynský (*25.8.1929) hospodský z č.p. 9 "od Šenkýřů", dalším byl zootechnik Antonín Stupka (*9.2.1899) chalupník z č.p. 34 "od Bednářů", skupinářem se stal 29letý Václav Melc (*11.3.1928) chalupník z č.p. 14, skladníkem Emanuel Přerost (*6.12.1897) chalupník a kameník z č.p. 17 "od Přibylů". Profese předsedy, účetního a skladníka je z názvů zřejmá, zootechnik měl na starosti zvířata a skupinář zajišťoval práci lidí v rostlinné výrobě. Jak nepostradatelný byl funkcionář účetní JZD Augustin Bechynský dokresluje episoda, kdy se jednoho dne «ztratil» účetní a jeho otec prohlašoval, že je pravděpodobně v Brně. Toho dne odjel vlakem do Brna - Líšně družstevník Josef Karlík (*1920) z č.p. 35 "U Čurandů" pro družstvu přidělený nový první traktor Z 25A a zpět do Plichtic ujížděl po ose 280 km vzdálenost. Když projížděl s novým traktorem ulicemi Brna, k údivu Brňanů uslyšel pokřik vidláka ze Šumavy a účetního Bechynského z Plichtic, ten k němu do traktoru kvapně nasedl a ujížděli zpět směrem Plichtice. Nocovali v jakési moravské vesnici na návsi ve stojícím voze se senem. Jak ještě vyprávěl Karlík, časně ráno místní traktorista zapřáhl valník se senem a i se dvěma spáči jej odvezl do sousední vesnice.

☆ ☆ ☆ ☆

Emanuel Karlík se vzdal předsedování na výroční členské schůzi 19.2.1959, kdy se druhým předsedou JZD stal švagr předsedy MNV Tůmy Ludvík Karlík *5.12.1920 sedlák z č.p. 2, v té době provádějící přestavbu své chalupy č.p. 2, z funkce byl společnou schůzí představenstva JZD a MNV odvolán již 7.7.1960, v zápisu schůze stojí, že se «vzdává dobrovolně své funkce». Sám Karlík Ludvík tento zápis dopsal slovy «psáno podfukem» a JZD Plichtice tak zůstalo kratší dobu bez předsedy. Emanuel Karlík zemřel 26.6.1983 (58 roků) tragicky po pádu se střechy v Zavlekově.

☆ ☆ ☆ ☆

Večerní bouřlivá členská schůze v hospodě č.p. 9 "U Šenkýřů" ve středu 3.8.1960 zvolila jako již třetího předsedu JZD, ženatého hostinského Augustina Bechynského (*1929) z č.p. 9. Na uvolněné místo účetního po něm nastoupila Růžena Přerostová, studentka s přerušením studia na VHŠ (Vyšší hospodářská škola) v Klatovech, mladičká provd. Jílková (*1939) z Plichtic č. 24 "od Kupců". Růžena Jílková funkci účetní vykonávala od 8.8.1960, s měsíční odměnou 27 PJ (pracovních jednotek) až do 25.1.1962, kdy představenstvu JZD podala výpověď. Právě ona zavedla v «Knize zápisů schůzí JZD» nový moderní prvek a to oslovování družstevníků «soudruh». Představenstvo doporučilo, aby funkci dalšího účetního vykonávali společně traktorista Karel Šipla (*1931) z č.p. 4 "U Němců" a kameník v lomu Tužice Václav Stupka (*1931) z č.p. 34 "U Bednářů". Nakonec na představenstvu JZD 6.2.1962 byl zvolen účetním kočí František Běloch (Kalčík) *1912 z č.p 50/II. Přebořice, ten musel ukončit funkci člena představenstva JZD a místo něho zvolen Stanislav Stupka (*1920) z č.p. 37 "U Hůrků". Nový předseda JZD a člen rady MNV v Plichticích Augustin Bechynský po bujaré a probděné noci hned druhý den ve čtvrtek 4.8.1960 dopoledne zahynul v Čejkovech, když narazil s motocyklem v mírné zatáčce do zdi. Jeho bezhlavá aktivita a nerozvážnost stala se jemu osudnou, toho dne byla z JZD Plichtice na jatky v Sušici odvážena kobyla a nový předseda JZD Bechynský musel «předvést» na jatkách svoji důležitost a při zpáteční cestě ze Sušice stala se tragédie. Po Augustinovi pozůstali dvě malé děti Marie a Augustin, ten zahynul 16.6.1980 (21 r.) rovněž havarií na motocyklu.

☆ ☆ ☆ ☆

Čtvrtým a posledním předsedou byl na členské schůzi 8.8.1960 zvolen skupinář z č.p. 14, svobodný chalupník Václav Melc *11.3.1928. Ten vedl družstvo v Plichticích až do členské schůze 12.1.1972, která definitivně odsouhlasila sloučení s platností od 1.1.1972 do JZD "Vítězný únor" se sídlem v Zavlekově. Kromě toho členská schůze 25.10.1960 «rozhodla», že předseda Melc bude «přes zimu» chodit do zemědělské mistrovské školy a zastupovat jej v předsedování bude František Běloch (Kalčík) z Přebořic č.p. 50/II.

Vůbec prvně bylo o sloučení JZD Plichtice do JZD Zavlekov jednáno za předsedování Ludvíka Karlíka na členské schůzi JZD 4.5.1960 za přítomnosti 21 členů, kteří jednomyslně sloučení schválili, ale zavlekovští Plichtice nechtěli. V Zavlekově bylo první družstvo založeno již 16.9.1952, nemělo dlouhého trvání, když se rozpadlo na jaře r. 1953. Nově bylo v obci Zavlekov družstvo založeno v září r. 1957, do něhož se 1.1.1960 sloučila JZD Mladice a JZD Vlčnov 1.1.1961, poté 1.1.1963 JZD Tužice a JZD Skránčice. V té době byl předsedou JZD Zavlekov Josef Forejt *26.11.1933 z Černíče 24. V té době slučovaná JZD dostávala nové názvy, předseda Forejt pro sloučené JZD navrhoval název JZD "Šumava" se sídlem v Zavlekově. Na té schůzi v roce 1963 tehdy přítomný tajemník MNV Zavlekov s. Karel Frančík * 24.10.1911 ze Zavlekova č.p. 76 "U Fomínů" přesvědčil členskou schůzi jiným návrhem a to JZD "VÍTĚZNÝ ÚNOR" se sídlem v Zavlekově, když vzpomenul 15. výročí "Vítězného února" v r. 1948 a tak byl tento návrh členskou schůzí přijat. Původní JZD Číhaň, do něhož se postupně sloučily v r. 1961 JZD Křižovice a JZD Zdebořice a 1.1.1962 JZD Malá Pánička, dostalo nový název JZD "Bukovec" se sídlem v Číhani, sloučeného do JZD "Vítězný únor" v Zavlekově ke dni 1.1.1975.

Další členská schůze 29.11.1961 za účasti 20 členů a ing. Metličky ze zemědělské školy (SZTŠ) v Klatovech projednala opětovně sloučení Plichtic do JZD Zavlekov. Na členské schůzi dne 18.1.1963 za účasti 19 členů opět přednesl s. Baroch z ONV Klatovy návrh na sloučení. S. Josef Jára, doporučil, aby s. Baroch pokračoval v přesvědčování ke sloučení. Představenstvo JZD 26.5.1971 se opětovně zabývalo sloučením. Členská schůze 17.12.1971 za účasti 19 členů se rovněž zabývala sloučením, rovněž tak představenstvo JZD 28.12.1971 za účasti s. Václava Langa z OZS (Okresní zemědělská správa) Klatovy rozhodlo o sloučení. Rozhodující byla členská schůze 12.1.1972 za účasti 21 členů, která schválila rozhodnutí představenstva o sloučení. Na schůzi bylli přítomni z OZS Klatovy ekonom ing. Josef Baxa a Václav Lang, za okresní výbor SDR (Svaz družstevních rolníků) v Klatovech Josef Forejt z Černíče. Podle závěrů a vyjádření JZD "Vítězný únor" v Zavlekově, s předsedou Ladislavem Kubou z Tužic č.p. "U Antošů", nesouhlasí se sloučením JZD Plichtice do Zavlekova. Představenstvo na schůzi 2.6.1971 s předneseným návrhem na sloučení s. Langem nesouhlasí a návrh zamítlo. Na schůzi představenstva 22.12.1971 s. Lang opět přednáší nutnost sloučení JZD Plichtice. Nový ekonom JZD Zavlekov Jan Ševčík vznáší podmínku sloučení, aby OZS (Okresní zemědělská správa) v Klatovech finančně přispěla JZD Zavlekov na přechod ke sloučení, stabilizační dotací s příslibem na r. 1972 v částce 200 tis. Kčs a dále žádá o poskytnutí bezúročné půjčky na nákup 300 až 400 kusů ovcí, s jejichž ustájením se zvažuje na Přebořicích. Dalším požadavkem JZD Zavlekov na OZS Klatovy je zvýšený příděl krmiv. Při splnění těchto podmínek se sloučením souhlasí. Rozhodující byla členská schůze JZD Zavlekov dne 20.1.1972 za účasti 69 členů a zástupců OZS Klatovy ekonoma ing. Josefa Baxy a Václava Langa. Josef Forejt, zástupce OV SDR (Okresní výbor svazu družstevních rolníků) a předseda JZD "Šumava" se sídlem v Hrádku u Sušice zdůraznil, že není jiná cesta, než slučování malých JZD do větších celků. Velký ohlas s potleskem vzbudil diskusní příspěvek člena JZD Zavlekov Stanislava Kohouta ze Skránčic, který «nesouhlasí s připojením Plichtic do zavlekovského JZD, protože plichtičtí moc kradou»!!! Výsledek hlasování členské schůze JZD Zavlekov byl následující: 45 členů souhlasí, 20 členů je proti sloučení a 4 členové se zdrželi hlasování. Tím bylo dosaženo sloučení JZD Plichtice do Zavlekova s účinností od 1.1.1972, když 29.2.1972 se uskutečnila společná zasedání představenstev JZD Zavlekov a JZD Plichtice.

Budovatelské úsilí

Existenčně závislí na výsledcích družstva byly jen rodiny rolníků Jana Šiply z č.p. 1 (Hejkal), Ludvíka Karlíka z č.p. 2 a Karla Bělocha z č.p. 8, z ostatních chalup vždy někdo pracoval v průmyslu a každý měsíc přinesl domů výplatu v penězích. Celkově pracovní morálka v plichtickém družstvu byla velice špatná, ale o všechny požitky z mizerných výsledků se dělili všichni, velké rozkrádání bylo výsadou některých rodin, především ze dvou čísel popisných. Měřítkem množství vykonané práce byly pracovní jednotky (PJ), vyjadřující podíl členů družstva na výsledcích hospodaření, jakési normy, s využitím obtížnostních tříd pro skupiny prací. Tak za nejlehčí vykonanou práci v I. obtížnostní třídě obdržel člen družstva 0,50 PJ, ve II. obdržel 0,75 PJ, ve III. pak 1 PJ, ve IV. 1,25 PJ, v V. potom 1,50 PJ, v VI. pak 1,75 PJ a v VII. konečně 2 PJ. Např. norma pro orbu koňmi byla 0,35 ha, práce zařazena do IV. tř. - za splnění normy družstevník obdržel 1,25 PJ. Tyto výpočty se prováděly logaritmickým pravítkem. Na konci měsíce se odpracované PJ příslušného družstevníka sečetly. V průběhu roku se vyplácela záloha na PJ, která byla zpravidla ve výši 50 % plánované PJ. Výdělky to byly v počátcích družstva mizerné. V roce 1957 měla v Plichticích pracovní jednotka hodnotu 5,- Kčs, v roce 1958 pak 11,- Kčs. Podle nastíněného příkladu si družstevník v roce 1958 na orbě vydělal za den 13,75 Kčs (1,25 PJ x 11,. Kčs = 13,75 Kčs), jako zálohu obdržel za práci 7,- Kčs a zbytek 6,75 Kčs až po účetním uzavření hospodářského roku. Pro srovnání v té době jízdné autobusem ze Zavlekova do Klatov i Horažďovic stálo 5,40 Kčs, na cestu zpáteční už nezbývalo. Měsíčně plně zaměstnaný muž nebo žena v kravíně vydělali mezi 30 - 40 PJ, t.j. 300 - 400 Kčs, z toho k výplatě na záloze obdrželi polovinu, druhou polovinu až na konci roku. V roce 1959 měla PJ hodnotu 14,- Kčs, v roce 1960 - 8,20 Kčs, v roce 1961 - 10,50 Kčs, v roce 1962 - 14,40 Kčs, v roce 1963 - 1966 shodně 16,- Kčs, v roce 1967 - 19,50 Kčs, v roce 1968 - 21,60 Kčs, rok 1969 - 1970 shodně 23,- Kčs a v roce 1971 - 22,- Kčs.

Vlastní stanovy

družstva byly poprvé schváleny členskou schůzí 19.2.1958 se zaregistrováním v Knize stanov JZD dne 11.4.1958 odborem zemědělství a lesního hospodářství ONV Horažďovice (vedoucí s. Josef Krýsl). Vlastní stanovy v jednotlivých článcích upravovaly konkrétní podmínky správy a hospodaření družstva a byly vypracovány podle «Vzorových stanov». V článku 9 vlastních stanov družstva stanoví se, že «členem družstva ve vyjímečných jednotlivých případech stát se může, se souhlasem rady ONV, kulak, u něhož jsou všechny předpoklady, že bude v družstvu řádně a poctivě pracovat. Po dobu pěti let nesmí však v družstvu zastávat žádné funkce». V čl. 17 o povinné pracovní účasti se stanovuje, že rodině člena JZD může být přidělen «záhumenek» o výměře 0,5 ha a může chovat 1 krávu, k tomu 1 ovci nebo kozu, 2 prasata (nikoliv současně), 25 slepic nebo krůt, 15 husí nebo kachen, nechová-li krávu, 2 - 3 kozy. Přitom roční povinný počet odpracovaných PJ musí činit nejméně 300 u muže a 150 PJ u ženy, ženy s malými dětmi a žen se sníženou pracovní schopností 120 PJ. U mužů se sníženou pracovní schopností a starších 60 roků se stanoví 200 PJ. K zajištění takového záhumenkové hospodářství od družstva každoročně obdrželi podle odpracovaných jednotek t.zv. «naturalie» a to příděl slámy, jetele v zeleném stavu, obilí a brambor. Přitom členská schůze dne 11.2.1958 ustanovení o pracovní účasti neschválila. I tak se stalo v Plichticích pravidlem, že někteří záhumenkáři s nízkou pracovní účastí v Plichticích byli «bohatí», ale družstvo zůstávalo «chudé».

• Nadměrné chovy, především husí a krůt, způsobují velké škody na porostech JZD. Nejinak tomu bylo i před založením JZD, kdy velké škody na obilovinách rolníků působily husy chalupníků plichtických, především z č.p. 22, 26 a 34 . Členská schůze 10.5.1961 stanoví, že pasení «houfu» husí na drahách u rybníka se stanovuje až do 18 hodin. Další členská schůze 8.6.1961 je informována o velkých škodách na porostech JZD, způsobených nadměrným chovem husí a stanovuje pokutu 5 Kčs z 1 kusu. Členská schůze JZD 17.5.1962 stanovuje pasení «houfu husí» střídáním jednotlivými chovateli tak, že od pondělí 21.5.1962 začne pást Kudrnová Jiřina z č.p. 33 "U Fučilů". Další členská schůze 16.5.1963 za účasti 26 členů přijala usnesení ve věci husí: zákaz pohánění husí na dráhy t.zv. «hnačovskou» cestou, doba pasení «houfu» se stanovuje od 8 hod. ráno nepřetržitě do 18.30 hodin, kdy si husy na drahách převezme majitel a přežene si je domů, aniž by husy způsobovaly škodu. Kdo se pak osobně pro husy nedostaví, bude zodpovědný za případné škody. Rovněž pasení záhumenkových ovcí a koz se stanovuje pouze na «provaze». Za neustálé škody působené záhumenkovým dobytkem stanovuje členská schůze ze dne 3.5.1966 pokutu 5 Kčs za 1 husu, 10 Kčs za ovci nebo kozu, 20 Kč za krávu. Návrh schůze na zvolení polního hlídače nebyl přijat, protože se nikdo nepřihlásil. Ještě schůze představenstva JZD 25.6.1971 se zabývala velkými škodami záhumenkového zvířectva a stanovuje od 28.6.1971 pást «houf» a pokuty za krávu 50 Kč, ovci 10 Kčs a 1 husu 5 Kčs. Proto až na členské schůzi JZD 3.5.1966 se měl zvolit polní hlídač, k tomu vůbec nedošlo, protože hlídače nikdo nechce dělat.

Další 2. stanovy z členské schůze 5.12.1961 projednány byly v radě MNV Zavlekov 12.2.1961, na ONV v Klatovech 21.12.1961, třetí a poslední stanovy schváleny byly členskou schůzí 5.2.1965, s projednáním v radě MNV Zavlekov 19.3.1965 (předseda MNV František Rada, tajemník Karel Frančík) a v radě ONV Klatovy 16.4.1965.

• Místní národní výbor v Plichticích zaniká dnem 12.6.1960, kdy probíhaly v celé republice 5. poválečné volby a sloučeny byly původně samostatné obce Plichtice, Skránčice a Tužice pod jediný MNV (Místní národní výbor) v Zavlekově. Rovněž byly zrušeny ONV (Okresní národní výbor) v Horažďovicích (vznikl v r. 1949) a v Sušici, ustanoven pouze jeden ONV Klatovy. Dne 11.7.1960 byla vyhlášena Československá socialistická republika, když předtím to byla jen Československá republika.

Dříve soukromý, nyní všech

se stal živý a mrtvý inventář jednotlivých hospodářů, povinně vnesený ke společnému hospodaření (koně, ostatní zvířata, secí a žací stroje, mlátičky, vozy, zásoby krmiv a steliv, osiv a sadby). Výpočet vkladu pro jednotlivá čísla popisná vznikl normativem ze stavu připadajícímu na výměru jednotlivých hospodářství podle průměru na 1 ha zemědělské půdy v obci. Ze zvířat si každé bývalé hospodářství ve vsi ponechalo 1 krávu jako «záhumenkovou», chalupníci pak druhou krávu s příznaky TBC vnesli do družstva. Celkem z celé vsi bylo do družstva vneseno 69 krav. Z čísla popisného 8 "od Bělochů" družstvo převzalo do společného hospodaření z budov stáj a stodolu, ze zvířat 4 krávy a další mladý skot, 1 prasnici, ze strojů potom sečku, sekačku zn. Melichar, 2 vozy s korbou a žebřinami, vyoravač brambor, voznici na 6 hl. Oceňovací komise 12.10.1957 ve složení: zástupce ONV s. Čadek, Karlík Emanuel - předseda JZD, Přerost Emanuel - skladník, Melc Václav - skupinář, ohodnotila vnesené budovy a stroje. Jako tažná zvířata byly ke společnému hospodaření využity koně: z č.p. 1 "od Hejkalů" - 2 ks, č.p. 2 "od Karlíků" - 2 ks, č.p. 6 "od Adamů" - 2 ks, č.p. 8 "od Bělochů" - 2 ks (valach Honza s mámou Mindou), z Přebořic "od Kolářů" - 2 ks a "od Kalčíků" - 2 ks, celkem 6 párů koní. Z č.p. 4 "od Němců" byl v počátcích využíván 1 pár tažných volů (Plosík a Šiml). Stalo se každodenní skutečností v Plichticích, že tehdejší funkcionáři JZD i MNV hrozili vystěhováním a především voláním kriminálky z Horažďovic, přičemž velké zlodějny v družstvu zůstaly zcela bez povšimnutí.

Z historie JZD Plichtice ...

• První zápis ze společného jednání představenstva JZD a MNV v č.p. 21 "U Tůmů" je ze dne 24.10.1957 ve věci «plánu» svodu dobytka do jednotlivých stájí ve vsi následovně: do stáje č.p. 8 "U Bělochů" Karla Bělocha ... 9 krav, stáj č.p. 7 "U Pulců" Emanuela Karlíka ... 8 krav, stáj č.p. 6 "U Adamů" Václava Kudrny ... 9 krav, stáj č.p. 4 "U Němců" Karla Šiply ... 8 krav, stáj č.p. 2 "U Karlíků" Ludvíka Karlíka ... 10 krav, stáj č.p. 9 "U Šenkýřů" Augustina Bechynského ... 5 krav a stáj č.p. 1 "U Hejkalů" Jana Šiply ... 8 krav. Celkem 57 krav. Zapisovatelem schůzí do «Knihy zápisů» byl účetní družstva. Za trvání samostatného JZD Plichtice byly založeny 3 Knihy zápisů schůzí.

• Členská schůze 7.11.1957 projednala m.j. «nabídnout« na jatky 33 ks hovězího, z toho 18 krav, což je dobytek «nad plán», z důvodu nedostatku krmiva.

• Členská schůze 11.11.1957 určila svod dobytka do jednotlivých stájí ve vsi na středu a čtvrtek 13. a 14. 11.1957. Členskou schůzí přijati za členy JZD Plichtice František Běloch (Kalčík) a Václav Běloch (Kolář) ze samoty Přebořice, když předtím oba byli členy JZD Nalžovské Hory. František Běloch byl navíc ihned zvolen členem představenstva. Všechny krávy z Přebořic č.p. 49/II. a 50/II. byly svedeny do Plichtic do stáje Karla Bělocha č.p. 8, protože nikdo jiný je do stáje nechtěl. Nelze ani popsat, jak bylo nebezpečné krávy ošetřovat a zejména dojit (přebořické krávy byly vmíseny mezi krávy Bělochů, čímž vznikla přirozená nesnášenlivost a krávy se mezi sebou praly. Každodenní pasení krav na «předních» obecních drahách bylo velice náročné.

• Členská schůze 20.11.1957 za účasti 25 členů schválila m.j. poskytnutí bankovního úvěru na nákup 1 žacího stroje potažního (sekačky), 2 ks potažních obraceček sena a 2 ks potažních hrabaček sena pro nově přistoupivšího člena Františka Bělocha (Kalčíka) z Přebořic. Dále schválila, aby místo ustájených krav ve stáji č.p. 9 "U Šenkýřů" Augustina Bechynského, byl ve stáji zástav 25 ks selat. Vždyť by bylo nepatřičné, aby rodina hospodského a člena rady MNV Plichtice Augustina Bechynského krmila a dojila krávy. V tom času chov prasnic byl ještě ve stájích původních chovatelů ve vsi. I stalo se, že jednoho dne přišel k Bělochům do č.p. 8 «okrskový zmocněnec VB (Veřejné bezpečnosti) z Nalžovských Hor s. npor. Emanuel Karnet se slovy «hospodáři, přišlo na Vás udání ze vsi ve věci odcizení dříví v lese, za čež Vám vyměřuji peněžitou pokutu 300 Kčs». Můj otec se bránil tím, že dřevo je z jeho lesa a používá ho také k zajištění chovu ustájené prasnice s právě narozenými selaty. Nakonec se četník spokojil s pokutou 100 Kčs, ale i to bylo veliké vydání ve srovnání s výdělkem. Členská schůze schválila výstavbu kravína, započatou již 2.10.1957 pod vsí plichtickou na p.č. 531 a 532, při silnici do Zavlekova. Na stavbě pracovali především plichtičtí, dále pak řemeslníci z podniku «Výstavba JZD» a v neposlední řadě i vojáci z posádky v Nalžovských Horách, kterým družstvo poskytovalo za práci jen «jídlo a pití». Snad všechny cihly na stavbu přivážel z klatovské cihelny traktorem Zetor 25 člen JZD Josef Karlík *23.2.1920 z č.p. 35 (Čuranda). Chytré hlavy prvních plichtických funkcionářů JZD nerozvážně plánovali výstavbu hlavních staveb s výhledem do budoucnosti. Tehdy hlavním «projektantem» pro výstavbu byl skladník Emanuel Přerost z č.p. 17, on jediný tomu rozuměl, vždyť v mládí pracoval v Praze jako přidavač u zedníků. A tak stavba kravína měla stát na pozemku p.č. 263 Karla Bělocha z č.p. 8 skoro v obci na východní straně (dnes na pozemku stojí chaty Molnár, Bordovský). Proto tady byl postaven i silážní žlab. Dalším návrhem bylo postavení kravína na západní části obce na pozemku p.č. 858 Karla Bělocha z č.p. 8. Snad posledním nesmyslným návrhem, velice podporovaným Augustinem Bechynským a Václavem Němcem, bylo adaptovat stodolu u Bělochů č.p. 8 na kravín. Tehdy nikdo z nich nepřemýšlel, jak by životní prostředí celé vsi Plichtice bylo nenávratně zničeno ! Nakonec zvítězil zdravý rozum a celá výstavba JZD byla situována mimo zástavbu obytných domů na jižním okraji Plichtic na p.č. 531 a 532 se snadným přístupem ze silnice směrem na Zavlekov, k tomu také vydal stavební povolení 15.7.1959 ONV Horažďovice.

• Členská schůze 11.1.1958 za účasti 28 členů schválila normy práce v rostlinné a živočišné výrobě podle vzoru Výrobní zemědělské správy v Klatovech.

• Schůze představenstva 23.1.1958 schválila objednání 300 ks kuřic a výstavbu drůbežárny, která započala již 4.4.1958. Hlavním bodem jednání bylo odměňování funkcionářů JZD, přičemž byla stanovena měsíční odměna předsedy JZD na 41 PJ (pracovní jednotka), účetního 29 PJ, t.j. 70 % odměny předsedy, skupináře 28 PJ, zootechnika 35 PJ (85% odměny předsedy), skladníka 8 PJ, pokladníka 3 PJ . K této stálé odměně, si každý ještě bezpracně «přivydělával».

• Členská schůze 11.2.1958, přítomno 26 členů. Pokladníkem zvolen Jan Šipla (*1910) z Plichtic č.p. 5 "U Chalupů". Výroční členská schůze JZD bude 19.2.1958. Členové JZD budou platit 18 Kčs měsíčně důchodového pojištění. Za MNV Plichtice přítomni: Muchna Josef č.p. 30 a Němec Václav č.p. 41. Za JZD přítomni: Karlík Emanuel - předseda JZD, Přerost Emanuel - skladník, Antonín Stupka - zootechnik, Augustin Bechynský - účetní, Karlík Josef - traktorista.

• První výroční členská schůze 19.2.1958, přítomno 29 členů JZD a náměstek ONV Horažďovice s. Brož František. Schůzi zahájil předseda JZD Emanuel Karlík a hlavní zprávu účetní a celoroční výrobní a finanční plán (CVFP) přednesl účetní Augustin Bechynský. Do JZD bude vyslán zástupce stavebních podniků, který vybere místo pro vepřín. Členská schůze schválila do stanov družstva odpracování 300 PJ (pracovních jednotek) ročně na rodinu člena, když předtím ČS 11.2.1958 toto neschválila. Volby nového předsedy JZD ani dalších funkcionářů nebyla provedena.

• Členská schůze 26.2.1958 za přítomnosti 22 členů zvolila za delegáty Okresní konference JZD Emanuela Přerosta - skladníka a Karla Šiplu st. - místopředsedu JZD.

• Členská schůze 20.3.1958 za účasti 19 členů JZD, 6 členů představenstva JZD, 2 členů MNV Plichtice a 2 členů KSČ projednala návrh z vypočítavosti na vystoupení z JZD Františka Januse (*1901) z č.p. 31 "U Cundálů" a Stanislava Stupky (*1920) s tím, že zatím se jim vrátí pozemky náhradní a na podzim si zaplatí výlohy na HTÚP (hospodářsko technické úpravy pozemků) a 20 % přejímací ceny z jejich do družstva vneseného živého inventáře (zvířat), «propadá« ve prospěch JZD. To bylo členskou schůzí jednomyslně schváleno. Nakonec oba družstevníci si fingované vystoupení z družstva «rozmysleli». Dále byla ustanovena komise na příděl slámy do jednotlivých malostájí ve vsi, ve složení: Stupka Antonín (Bednář) - zootechnik, Přerost Emanuel (Přibyl) - skladník a Josef Muchna (Kubíček) - za MNV.

• Představenstvo 26.2.1958 bylo informováno, že družstvu bylo vydáno stavební povolení na výstavbu drůbežárny a 3.4.1958 bylo představenstvo uvědoměno o zahájení prací na výstavbě dne 4.4.1958, potom členská schůze 10.6.1958 byla informována, že dne 11.6.1958 začnou naplno práce na výstavbě drůbežárny na pozemku p.č. 372 "Na Trávníku" Karla Bělocha z č.p. 8. Předtím byla drůbež (slepice) chovány v pojízdném «kurníku» mimo ves na pozemku p.č. 703 Václava Kudrny č.p. 6 (dnes areál Safír Kdyně), když představensto JZD na schůzi 23.1.1958 rozhodlo o zakoupení 300 ks kuřic. Volně pobíhající kuřice byly snadnou kořistí nejen pro lišky, ale i labužníky z řad chatařů. Ošetřovatelem slepic v pojízdném kurníku byl tehdy Stanislav Stupka z č.p. 37. Účastni schůze byli: 22letý důvěrník KSČ v Plichticích s. Stanislav Bechynský (*1935) z č.p. 32 "U Truhlářů", předseda MNV Plichtice Václav Tůma (*1910) z č.p. 21, člen rady MNV Plichtice Josef Muchna (*1922) z č.p. 30 a zástupce STS (státní traktorová stanice) Josef Forejt, pozdější předseda JZD Zavlekov.

• Zápis v Plichticích ze dne 17.4.1958 o pracovních silách z Plichtic, které podléhají «pravomoci» JZD v Plichticích a pracují v ZPK Tužice (Západočeský průmysl kamene) zní: Vedoucí závodu ZPK Peleška Václav souhlasí s tím, aby zaměstnanci Václav Forman (*1916) z č.p. 27 "U Klisarů", Josef Běloch (*1911) z č.p. 10 "U Vojáků", Jan Forman (*1911) z č. 16 "U Poklopů), František Strolený (*1912) z č.p. 12, František Kudrna (*1939) z č.p. 6 "U Adamů", Jaroslav Syrový (*1899) z č.p. 40 "U Tesárků", Josef Bechynský (*1908) z č.p. 32 "U Truhlářů", Václav Stupka (*1931) z č.p. 34 "U Bednářů", Karel Stupka (*1901) z č.p. 29 "U Lojzů" a Václav Tůma (*1910) z č.p. 21 "U Chalupeckých" byli «kdykoliv uvolněni» ze zaměstnání. Zapsal: Peleška Václav, za JZD podepsáni: Emanuel Karlík (*1925) z č.p. 7 "U Pulců" - předseda JZD a Václav Melc (*1928) z č.p. 14 "U Železných" - skupinář. Většině těchto kameníků však pro družstvo «spadla práce do kanálu». Příkladem byl František Strolený z č.p. 12 "U Dubanů", zvaný «Sedmilhář», když byl družstvem několikrát požádán o práci odpovídal «dnes nemohu, včera jsem čekal, ale nikdo z vás funkcionářů nepřišel».

Zápis schůze představenstva 17.4.1958. Hlavním bodem jednání byl «příděl» slámy družstevníkům: Běloch Karel č.p. 8 - 5 q, Syrový Jaroslav č.p. 40 - 3 q, Přerost Jan č.p. 39 - 3 q, Stupka Karel č.p. 29 - 3 q, František Janus č.p. 31 - 3 q.

• Zápis z členské schůze JZD dne 10.6.1958 za přítomnosti vedoucího střediska STS (Státní traktorová stanice) s. Josefa Járy. Na schůzi zvolen předsedou revizní komise JZD Plichtice František Běloch (Kalčík) z Přebořic č.p. 50/II. Že by se «stal kozel zahradníkem?», jak praví staré přísloví. Kromě členů představenstva JZD podepsáni za MNV Plichtice: Tůma Václav, Muchna Josef a Karlík Emanuel.

• Zápis z členské schůze JZD dne 27.6.1958: Plánovaný stav dobytka je 108 kusů. Dále byl projednán záměr na postavení kravína na 100 kusů dobytka. Nejdůležitějším bodem jednání však bylo «provádění kontroly nadojeného mléka» v každé malostáji ve vsi s ustájenými dojnicemi, počínaje dnem 1.7.1958. Komise v roce 1960 ve složení: předseda JZD Ludvík Karlík, člen MNV Josef Muchna a za KSČ s. Ladislav Kuba, z Tužic č.p. 7 (noční hlídač v kamenolomu Tužice). Potupná kontrola byla provedena ve stáji u Bělochů č.p. 8. Komise po večerním dojení páskou zapečetila stáj a ráno v 5.00 hod. po rozpečetění prováděl kontrolu, spočívající v množství nadojeného mléka s. Muchna, když krávy ještě «dodojoval», ale s malým výsledkem. Předseda JZD Ludvík Karlík tehdy nazval mojí matku Alžbětu Bělochovou «štěknou».

• Členská schůze JZD dne 27.6.1958: Postavit silážní žlab na 150 m3 na pozemku p.č. 362 Karla Bělocha č.p. 8. Za MNV podepsán Augustin Bechynský, za JZD Emanuel Karlík, Václav Melc, Emanuel Přerost, Šipla Jan z č.p. 5.

• Zápis z členské schůze 25.8.1958, hlavním bodem jednání byl záměr vystavění silážní jámy na 150 m3. Za MNV podepsán Augustin Bechynský. Stavební povolení vydal ONV Horažďovice 11.8.1958. V r. 1986 mělo dojít k prodloužení silážního žlabu, ale stěžovatelé Jan Přerost č.p. 39, Běloch Bohuslav č.p. 42, manž. Jirsovi č.p. 40 a Kudrna Václav ev.č. chaty 19 vznesli obavy ze znečištění jejich studní, vzdálených více jak 200 m. Postupem času se nevyužívaná stavba stala skládkou všeho možného a nikomu to nevadilo. Nakonec silážní jámu zavezl stavebním odpadem (kamením) z přestavby chalupy Pavel Šipla z č.p. 1. Dnes na místě silážního žlabu je nová výstavba.

• Zápis z členské schůze 18.9.1958 za přítomnosti 26 členů, kteří «zvolili» krmičem prasat Stanislava Stupku z č.p. 37 s odměnou 0,75 PJ denně.

• Zápis z představenstva JZD 25.9.1958 za účasti 5 členů, rozhodnuto, že STS (Státní traktorová stanice) provede orbu 25 ha.

• Zápis členské schůze 9.10.1958 za účasti předsedy JZD Emanuela Karlíka a 7 členů představenstva, předsedy MNV Václava Tůmy a instruktora ONV s. Čermáka ze Zavlekova - Suché č.p. 57. Hlavní bod jednání byl «každý den večer ve 20 hodin se bude scházet v č.p. 21 předseda JZD Emanuel Karlík, Václav Melc - skupinář, Emanuel Přerost - skladník, Antonín Stupka - zootechnik, Karel Šipla st. z č.p. 4 - místopředseda JZD a za radu MNV Václav Tůma a Augustin Bechynský.

• Představenstvo 2.12.1958 projednalo plán sklizně na těchto plochách: žito 30 ha, plánovaný výnos 19 q/ha, pšenice 10 ha (19.5 q/ha), ječmen 3.5 ha (19.5 q/ha), oves 22 ha (19q/ha), brambory 22 ha (195 q/ha), tuřín 1.5 ha (500q/ha), silážní kukuřice 4 ha (550 q/ha), len 3 ha (28q/ha), louky 51 ha (55 q/ha). V živočišné výrobě je plán chovu 108 ks skotu, včetně dojnic, 70 ks prasat, 11 ks prasnic, 500 ks slepic a 600 ks kuřat.

• Členská schůze 17.12.1958 navrhla, aby plánovaný stav dobytka byl snížen o 20 %. Dále jmenovala inventarizační komisi ve složení: účetní Augustin Bechynský, skladník Emanuel Přerost, zootechnik Antonín Stupka, Běloch František (Kalčík), Anna Tůmová č.p. 21 a Anna Muchnová č.p. 30.

• Představenstvo JZD 15.1.1959 za účasti tajemníka MNV Josefa Muchny a «předsedy pro kulturu a školství a instruktora ONV s. Františka Čermáka ze Zavlekova - Suché č.p. 57», který přednesl materiál k II. celostátnímu sjezdu JZD. Poté představenstvo JZD «za pomoci MNV, MO KSČ (místní organizace KSČ) a osvětové rady MNV, zajistí sehrání divadla a uspořádání maškarního průvodu, za spolupráce výboru žen a MJ ČSPO (místní jednota československé požární ochrany)». Za to zodpovídá s. Václav Němec z č.p. 41 za «pomoci Antonína Jílka z velenovské samoty č.p. 138. Jako by toho divadla a maškarády ve vsi nebylo málo ! Dalším bodem jednání představenstvo JZD schvaluje «návrh rady MNV, pro zajištění úřadovny pro MNV a JZD, též knihovny a klubovny pro mládež v neobydleném č.p. 19 Josefa Bláhy, t.č. s bydlištěm v Karlových Varech». Kromě toho předseda JZD zajistí po dobu špičkových prací «útulek» pro děti.

• Členská schůze 16.1.1959 schvaluje přestavbu stodoly v č.p. 1 na sýpku, výstavbu kravína a mostní váhy na návsi.

• Společná schůze představenstva a rady MNV 27.1.1959 projednala «vyřazení« koní a to 1 ks z č.p. 2 Ludvíka Karlíka a 1 ks z č.p. 1 Jana Šiply. Za odvod koní vyplatit odměnu 3 PJ a na cestovné zpět a dietu na stravu 25 Kčs. V případě neshody o vydání koně s bývalým majitelem, podat hlášení «okrskovému veliteli SNB (Sboru národní bezpečnosti) a na majiteli koně požadovat náhradu za krmení 35 Kčs za den. Za MNV podepsáni: předseda Václav Tůma, tajemník Josef Muchna a člen rady MNV Augustin Bechynský, za JZD: předseda JZD Emanuel Karlík, skladník Emanuel Přerost a skupinář Václav Melc.

• Výroční členská schůze JZD 19.2.1959, kterou zahájil předseda JZD Emanuel Karlík přivítáním přítomných a «přednesením politického referátu o vnitřních a zahraničních událostech«. Kdo jemu referát připravil není známo. V diskusi vystoupili s. Josef Jára, pocázející z Malého Boru, v tom času tajemník MNV Zavlekov, dobře známý s. František Čermák a s. Černý z Nalžovských Hor. Dále byl za člena JZD Plichtice přijat tajemník MNV Plichtice Josef Muchna z č.p. 30 "U Kubíčků" nar. 1.3.1922 ve Velenovech. Tato výroční schůze zvolila i novou revisní komisi ve složení: Emanuel Karlík z č.p. 7 jako předsedu s členy komise Kudrnovou Jiřinu z č.p. 33 "U Fučilů" nar. 22.4.1929, Muchnovou Annu z č.p. 30 "U Kubíčků" nar. 7.4.1924, Jana Šiplu z č.p. 1 "U Hejkalů" nar. 22.6.1911 a Stanislava Stupku z č.p. 37 "U Hůrků" nar. 5.5.1920. Nově byl zvolen «bezpečnostním technikem» Karel Šipla ml. z č.p. 4 "U Němců" nar. 17.6.1931.

• Schůze představenstva JZD 27.2.1959 schválilo nákup strojů a to 8 ks kol k ráfovým vozům, 1 ks gumový valník, váhu na 250 kg, 3 ks «sakováků» (koňský pluh), 2 ks potažní sekačka travní a 1 ks «raketa» (ruční pumpa na vodu nebo močůvku).

• Členskou schůzi 15.10.1959 za účasti 20 členů zahájil předseda JZD Ludvík Karlík a hostem byl MVDr Roubal z Nalžovských Hor. Nejdůležtějším bodem jednání byl návrh na zakoupení černobílého televizního přijímače s umístěním v plichtické hospodě č.p. 9 "U Šenkýřů". Od té doby byla každodenní velká návštěvnost hospody, včetně dětí, vždyť to byl asi třetí televizor ve vsi, když teprve 1.8.1959 byla v Plichticích zavedena elektrika.

• Členská schůze 30.12.1959 za přítomnosti 25 členů vyslechla referát zástupce ONV Horažďovice s. Františka Čermáka ze Zavlekova - Suché č.p. 57, v němž vyzdvihl bezpodmínečné splnění «3. pětiletého plánu a soutěže v překročení výroby mezi kapitalismem a socialismem a jedině tak zajistit světový mír». Schůzi zpečetili svými podpisy předseda MNV Plichtice Václav Tůma, člen rady MNV Plichtice Augustin Bechynský a za místní organizaci KSČ její předseda Stanislav Bechynský.

• Členské schůzi 22.1.1960 za účasti 21 členů byl přítomen i zástupce KNV (krajský národní výbor) s. Aschenbrener a účetní JZD Augustin Bechynský schůzi seznámil s normami práce.

☆☆☆☆☆

Přetěžký to byl život v Plichticích

Moje osobní vzpomínky na tuto dobu a lidi v Plichticích, s využitím písemných záznamů, schraňovaných v Okresním archivu v Klatovech i osobním archivu, nechť jsou pro příznivce plichtické histdo orie ponaučením a pro potomky tehdejšího lidu darebného vzpomínkou na jejich otce a dědy. Vždyť staré české přísloví praví «jablko nepadá daleko od stromu». Moje pojednání budiž i příspěvkem do celostátní historie «Paměť národa». Z osobního archivu představuji následující:

• Telegram Karlu Bělochovi: Dostavte se dne 29.12.1949 na Okresní národní výbor v Horažďovicích o 9,00 hodině. Nedostavíte-li se budete předveden. Podepsán: Předseda ONV Klik Václav. Vzpomínám si, že mne tehdy do Horažďovic, jako 5letého kluka, vzal sebou můj otec. Byl jsem otřesen, jak hrubě s otcem jednali úřadující pacholci na ONV Horažďovice. Potvrdilo se otcovo tušení, že jej zavřou, proto mne vzal sebou. Vyvstala ale otázka, co se mnou, 5letým klukem. Nakonec otce propustili a šli jsme na zpáteční cestu na autobus. V jedné z výloh obchodu, dodnes si pamatuji místo obchodu, jsem viděl jednoduchou hračku Mikuláše, která se mi velice líbila. Otec k mé radosti mne hračku koupil. Vyvstal ale další velký problém a to peníze na jízdenku domů. Z informace řidiče autobusu otec zjistil, že takovou částku peněz nemá. Proto jsme šli z Horažďovic pěšky až do Malého Boru, odkud již peníze postačily na jízdenku ale jen do Nalžovských Hor, ne až do Zavlekova. Z Nalžovských Hor do 4 km vzdálených Plichtic, jsme putovali do Plichtic, samozřejmě bez jídla a pití.

• 30.3.1950 MNV Plichtice objednal u Hospodářského družstva skladištního a výrobního v Klatovech 1200 kg (1 q za 83 Kčs, celkem 996 Kčs) hašeného vápna pro 14 plichtických občanů. Vápno bylo dodáno k Bělochům do č.p. 8, ty jediní mají na rozvažování «decimální» váhu. Poctivý hospodář Karel Běloch jednotlivým zájemcům od 20 kg do 200 kg vápno vydal a zinkasoval příslušné peněžní částky. Celkovou částku 996 Kčs potom chtěl předat předsedovi MNV Václavu Stupkovi (Jasankovi), ten jej odporučil, aby peníze předal přímo tehdejšímu pokladníkovi MNV Emanuelu Kudrnovi - řečenému Fučil z č.p. 33 (nar. 1882). Můj otec peníze poctivě předal, ale darebák Kudrna vše popřel a otec musel zaplatit obci Plichtice znovu 996 korun !!! Nakonec darebák Kudrna při «svěcení zvonu» v Plichticích v neděli 27.8.1950, stal se kmotrem zvonu !!!

• 5.6.1952 Okresní národní výbor v Horažďovicích, č.j. R-159/52-X. Podepsán referent ONV: Zikmund Jaroslav: NÁLEZ : ONV v Horažďovicích uznal na základě řízení, provedeného podle zákona č. 89/1950 Sb. o trestním řízení správním takto právem: Běloch Karel nar. 10.6.1900, bytem Plichtice 8. p. Zavlekov, jest vinen, že v r. 1951 nedodal na povinnou dodávku 1878 litrů mléka, 70 kg hovězího masa, 112 kg luštěnin, 7 kg olejnin, 3 q brambor, 13 kg drůbeže, 250 kg slámy, 1 kg máku, 1 kg lněného semene , čímž porušil výživu pracujících. Vaše důvody, uvedené v protokolu ze dne 22.5.1952 jsou neopodstatněné, obzvláště pokud jde o mléko. Tím dopustil se přestupku § 88 trestního zákona správního č. 83/50 Sb. a trestá se pokutou 5000 Kčs ve prospěch státní pokladny. Pro případ nedobytnosti pokuty stanoví se náhradní trest odnětí svobody v trvání 14 dnů. Proti tomuto nálezu lze se odvolati do 15 dnů ke Krajskému národnímu výboru v Plzni, podáním učiněným u ONV Horažďovice.

• 1.6.1953 peněžní reforma v Československu, zaniká přídělový «lístkový» systém, mzdy a ceny se přepočítávají v poměru 5:1 z hotovosti do 300 Kčs na osobu (za 300 Kčs starých peněz 60 Kčs nových). Pro částky vyšší byl přepočet 1:50. Tak např. chléb na lístky stál před měnou 40 Kčs, po měně 8 Kčs. Výměnné středisko peněz bylo v Nalžovských Horách v restauraci «Na panské». Můj otec tehdy přinesl 28 Kčs nové měny !!! Nebylo ani na chleba, proto moje matka, jako jediná ve vsi, pekla ještě dlouhá léta domácí chleba. Naproti tomu tehdejší předseda MNV Plichtice «Jasanka» přinesl k výměně tolik papírových bankovek, že mu nepostačovala ani kožená taška, zvaná «aktovka». V nových prodejních cenách v plichtické hospodě č.p. 9 a v krámu v č.p. 24 bylo v počátcích těžké se orientovat. I stalo se, že plichtického šenkýře Augustina Bechynského přímo z práce na poli odvezla kriminální policie z Horažďovic ve věci podivných praktik s cenami při jedné z tanečních zábav. Jeho otec Ludvík Bechynský toho dne s pláčem přiběhl k Bělochům s oznámením «našeho Gustu zavřou«. Nakonec se vrátil domů, ale kriminálce zůstal zavázán.

• 10.11.1955, ONV Horažďovice, odbor sociálního zabezpečení: Obsílka. Vybízím Vás, abyste se dne 17.11.1955 o 9,30 hod. dopolední osobně dostavil k úřadu ONV Horažďovice do kanceláře č. 16 k jednání ve věci neplnění povinností na úseku národního pojištění.

• 19.11.1955 Rada ONV Horažďovice, odbor sociálního zabezpečení, podepsán František Voldřich, předseda ONV: Obsílka. Vybízíme Vás, abyste se dne 22.11.1955 o 08.45 hod. dopoledne dostavil do úřadovny MNV ve Vaší obci k jednání ve věci neplnění povinnost vůči státu. Tuto obsílku přineste sebou. Kdyby jste se z důležitých příčin dostaviti nemohl, oznamte nám na této obsílce. Nedostavíte-li se bez vážné příčiny, bude zařízeno, abyste byl k úřadu předveden anebo předvolán na ONV Horažďovice. Vedle toho může býti Vám uložena náhrada nákladů jednání zmařeného tím, že jste se nedostavil. Na Místní národní výbor Vás voláme proto, abychom Vám ušetřili cestu na ONV v Horažďovicích.

• 29.5.1956, Rada ONV v Horažďovicích , podepsán předseda trestní komise, podpis nečitelný: Obsílka. Vybízím Vás, abyste se v pátek dne 1.6.1956 o 11,00 hodině dostavil osobně jako obviněný před trestní komisi rady ONV v Horažďovicích do kanceláře číslo dveří 5 v přízemí, ve věci likvidace nedodávek za léta 1953-1954-1955. Kromě této obsílky přineste sebou občanskou legitimaci a doklady o Vašem plnění. Kdyby jste se z důležitých příčin nemohl dostaviti, oznamte to sem na této obsílce. Nedostavíte-li se bez vážné příčiny, propadnete pořádkové pokutě a bude zařízeno, abyste byl předveden.

• Rolník, který neplnil dodávky vůči státu, měl zákaz domácí porážky prasete pro svou potřebu. Zabít prase «na černo» bylo velice nebezpečné i přes to, že to byl jediný zdroj obživy, peníze na kupování masa nebyly. Vzpomínám si u nás na takovou zabíjačku, kdy maso zavařené do zavařovacích sklenic bylo uschováno pod slámou ve stodole a dva mládenci z Kroměždic na taneční zábavě v Plichticích měli u nás ve dvoře zaparkované motocykly a oděvy na motocykl uschovali právě pod slámu, kde byla skryta zabíjačka. Byli to slušní a rozumní mládenci, když ráno jsme objevli u skrýše cedulku s upozorněním «! buďte více opatrní !».

• Vzpomínám si na r. 1956, kdy jsem byl ještě žákem Osmileté střední školy v Plánici (6 až 8 třída)), jak na nástěnce na chodbě školy se objevil velký plakát s výzvou, aby rodiče žáků, kteří ještě nesplnili povinnost v dodávce obilí státu, aby tak neprodleně učinili. Mezi dvěma jmény kdesi z Újezda u Plánice se objevilo i jméno mého otce Karla Bělocha z Plichtic č.p. 8. Byl jsem proto výsměchem pro celou třídu 7 A a zejména uvědomělí spolužáci «pionýři» mne přesvědčovali, aby otec dodávku splnil. Nakonec mne i povolal do ředitelny ředitel školy s. Jan Korec, za přítomnosti předsedy tehdejšího MNV Plánice s. Karla Černíka a oba mne tvrdě nabádali, aby otec dodávku obilí konečně splnil. Toho dne jsem se ze školy vrátil domů s brekotem. Když jsem byl žákem 8 A třídy téže školy, na konci školního roku jsem nedostal vysvědčení, protože jsem ještě nesplnil povinnost ve sběru léčivých bylin. Vysvědčení mi nakonec bylo vydáno později o prázdninách, proti odevzdání bylin v ředitelně školy.

Jak těžce Karel Běloch ke vzdělání přišel?

• V červnu roku 1958 jsem jako 14letý ukončil, tehdy ještě 8letou, povinnou školní docházku na «Osmileté střední škole v Plánici». Jako budoucí povolání jsem si vybral pracovat v zemědělství v mé rodné obci Plichticích a vykonal přijímací zkoušku na ZTŠ (Zemědělská technická škola) obor chovatelský a pěstitelský v Klatovech, lidově řečená «hnojárna». 23.6.1958 mne tehdejší ředitel ZTŠ s. Ing. Rudolf Trnka písemně oznamuje, že pro nadbytek uchazečů Vás přijímací komise do I. ročníku ZTŠ v Klatovech nepřijala. Doporučuje Vám proto navštěvovat učňovskou školu zemědělskou a odtud za rok budete mít přednost v přijímání do ZTŠ. K přijetí ke čtyřletému studiu s maturitou na této škole bylo třeba souhlasu MNV i JZD v obci. Po pracovních prázdninách v JZD Plichtice jsem od 1.9.1958 nastoupil do 1. ročníku dvouleté internátní Zemědělské učňovské školy v Bezděkově u Klatov (ZUŠ), obor pěstitel chovatel, kde řediteloval Jaroslav Puchmeltr.

• Podle zápisu členské schůze JZD Plichtice 28.2.1959 za účasti 20 členů v bodu 5) se praví: «Členská schůze se "usnesla a navrhla", aby Karel Běloch po podání členské přihlášky do JZD byl vyslán na dlouhodobé školení s podmínkou, že z JZD na něj bude připláceno 50 Kčs měsíčně z kulturního fondu a po "vykonání" této školy se vrátí do JZD v Plichticích». Tento bod nebyl schválen, jelikož se všichni členové JZD ze schůze rozutekli a nebyl dostatečný počet ke schválení. Za MNV zapsal: účetní JZD Augustin Bechynský. Funkcionář JZD, jeden z Emanuelů, «břichomluvec», veřejně svým zvláštním tónem výslovnosti, nabádal ostatní funkcionáře slovy «vy volové, vy čumáci až Běloch vyštuduje, bude dělat pána a vy se budete dřít na jeho hektarech». Jako učeň 1. ročníku ZUŠ v Bezděkově jsem na jaře 1959 podstoupil již po druhé přijímací pohovor na ZTŠ v Klatovech. 25.3.1959 nový ředitel ZTŠ v Klatovech soudruh Ing. Vladimír Kopta rodičům písemně sděluje, že «vrací přihlášku ke studiu» s odůvodněním «Obdrželi jsme přihlášku do naší školy Vašeho syna Karla. Přihlášku Vám však vracíme, poněvadž podle rozdělovníku KNV v Plzni uchazeči z okresu Horažďovice patří do zemědělské technické školy v Březnici a proto tam přihlášku zašlete. Upozorňujeme Vás však na to, že k přihlášce na ZTŠ je třeba doložit souhlas ke studiu od ONV, MNV a JZD». Bylo mi z toho smutno, protože všichni spolužáci z Bezděkova, kteří se přihlásili ke studiu na ZTŠ v Klatovech, byli přijati, třeba, že pocházeli i z okresu horažďovického (Hradešice, Velenovy, Nalžovské Hory). Proti mému nepřijetí ke studiu na ZTŠ Klatovy můj otec podal odvolání, kterým se zabývala 5. června 1959 «Zemědělská správa rady Krajského národního výboru v Plzni s vedoucím odboru Václavem Fialou». Cituji plné znění: «K Vaší stížnosti na nepřijetí Vašeho syna do ZTŠ v Klatovech Vám sdělujeme, že zemědělská technická škola měla možnost velkého výběru žáků, takže přirozeně vybírala nejlepší z nejlepších. Při prošetřování Vaší stížnosti jsme zjistili přímo v JZD Plichtice, že toto družstvo potřebuje mladé lidi pro posílení členské základny. Dále je nutno konstatovat, že jste vstoupil do JZD s 14 ha a mimo to ještě s půdou, kterou jste propachtovával. Dnes je u Vás situace taková, že Vaše dcera je ve stáří kolem 18 let a nedává záruku, že zůstane trvale pracovat v zemědělství. Také pokud jde o Vás samotného je nutno si přiznat, že nejste nejmladší, neboť Vaše stáří je kolem 60 let. Pokud jde o slabší tělesný vývoj syna, bude možné i v JZD k této skutečnosti přihlédnout a dle toho zapojit ho do práce. Po přihlédnutí ke všem výše uvedeným skutečnostem nelze Vaší žádosti o povolení studia syna vhovět. Doporučujeme Vám, aby Váš syn se přihlásil k dálkovému studiu ZTŠ v Klatovech po ukončení vojenské lužby a po získání náležité praxe v zemědělství». Tu samou stížnost mého otce ještě prošetřoval 22. června 1959 «Kontrolní odbor Rady Okresního národního výboru v Horažďovicích vedoucím tohoto odboru s. Františkem Brožem». Soudruh Brož sděluje následující: «Uvolnění Vašeho syna Karla z JZD není v současné době možné, protože není záruka, že Vaše dcera Marie zůstane pracovat v zemědělství. Tato okolnost však nebrání tomu, že by Váš syn Karel nemohl studovat ZTŠ. Po absolvování jednoleté zemědělské školy, kterou nyní navštěvuje, je možné, aby se přihlásil k dálkovému studiu na Zemědělské technické škole. To jest jediný způsob, kterým bude tato otázka vyřešena. K řešení těchto otázek, byla dána decenralizací pravomoc rozhodování a zodpovědnosti místním národním výborům, jakožto nejvyšším orgánům státní moci v obci. Proto jest nutné řešit veškeré záležitosti, hlavně s místním národním výborem, který může nejlépe posoudit veškeré okolnosti a podle toho rozhodnout a tak jest tomu i ve Vašem případě. Podáváme Vá tuto zprávu a tím považujeme Vaši stížnost za vyřízenou». Podepsán Brož František.

• Po prázdninovém praktickém výcviku v ZUŠ Bezděkov jsem 1.9.1959 nastoupil do 2. ročníku téže učňovské školy a na jaře roku 1960 jsem konečně po TŘETÍ abolvoval přjímací pohovor ke čtyřletému studiu na škole s již novým názvem SZTŠ Klatovy (Střední zemědělská technická škola). Ve druhém ročníku mého studia v roce 1962 se znovu probouzejí «darebáci plichtičtí» a trvají na mém předčasném ukončení studia a nástupem do JZD Plichtice jako manuální pracovník. V té době o tom rozhodoval již MNV Zavlekov (Místní národní výbor), kam v té době Plichtice územně náleželi. Takový osud potkal na SZTŠ v Klatovech mého spolužáka Karla Sokola z Domažlicka.

☆☆☆☆☆