Nejstarší rody :: Běloch Karel

Historie > Nejstarší rody

Mezi nejstarší rody plichtické, dle zápisů Berní ruly z roku 1654, patří "sedlské" rody: Běloch, Půlec, Adamec a Karlík. Před rokem 1770, kdy podle císařského patentu byly i v Plichticích poprvé očíslovány chalupy, byla k rozlišení chalup používána osobní "přezdívka" hospodáře. První číslování v Plichticích platilo do roku 1805, kdy bylo provedeno nové číslování a toto je platné až dodnes. Dokonalou nepřehlednost pro velkou ves Velenovy přineslo druhé číslování domů, zaváděné až v roce 1815.

• Matriky fary Plánice při kostele sv. Blažeje jsou vedeny a zachovány od roku 1630 pro celý tehdejší farní obvod, čítajíc tehdy na 30 vesnic, včetně Plichtic. Vedení matrik pro tak veliký farní obvod byla nepředstavitelná práce, u odlehlých vesnic od Plánice (Plichtice) často zápisy chybí; např. v matrice úmrtí 1671 - 1680 ve vsi Plichtice je zaznamenáno v r. 1671 jen jedno úmrtí a potom až v roce 1680 další jedno úmrtí (v této době zemřel i Adam Běloch, jehož úmrtí není v matrice zaneseno). Fara nicovská při kostele Narození P. Marie převzala od fary plánické vedení matrik pro Zborovy, Nicov, Lovčice, Plichtice, Hnačov a Skránčice až od roku 1787, přičemž matriční zápisy od r. 1787 do r. 1801 pro ves Plichtice, Hnačov a Skránčice jsou nenávratně ztraceny.

• Druhou takovou farou v okolí je hradešická s kostelem Proměnění Páně, kde jsou matriky dochovány až od roku 1663 s farním obvodem 21 vesnic (m.j. i pro velkou ves Velenovy). Z hradešického farního obvodu od roku 1756 se vyčlenil nový obvod Zavlekov při kostele Nejsv. Trojice a od roku 1787 nový obvod fary Těchonice při kostele sv. Filipa a Jakuba. Zajímavostí je, že pro ves Skránčice vedla matriky narozených a oddaných fara Plánice a matriku zemřelých fara Hradešice. Plichtice i Velenovy patřili od starodávna pod panství Lažany (Defurovy) a právě z Velenov pocházela většina nevěst mládenců plichtických a naopak. Matriky fary kvášňovické při kostele sv. Bartoloměje, s farním obvodem m.j. Lažany (Defurovy), Nekvasovy, dochovány jsou až od roku 1738. I tato fara vedla matriky pro poddané panství Lažany.

• Příjmení v matrikách farních zpočátku byla zapisována podle «chalupy» a do chalupy přiženění muži s jiným příjmením tak získali příjmení nové. Např. Šimon Holub z Velenov přiženil se do Plichtic 14.11.1665 na selský grunt «Pulcovský» k Anně Pulcové nar. 26.2.1637 a jako otec jejich dětí zde narozených je v matrikách uváděn nově Šimon Pulec. Pozdější zápisy v matrikách jsou již přesnější a takového nového osadníka ve vsi zapisují rozšířeným příjmením Šimon Holub vulgo Pulec, řečený Pulec, alias Pulec, recte Pulec, neb Pulec, jako Pulec a pod. V takovém zápisu nejčastěji faráři užívají latinských spojek seu nebo vel, což v češtině znamená jako, nebo, i. Zápis potom vypadal zpravidla takto: Šimon Holub v. Pulec.

* * * *

Číslo popisné 16 "U Bělochů", současné č.p. 8

• Prvním spolehlivě dohledatelným předkem v matrikách fary plánické pro rod Bělochů v Plichticích je ADAM BĚLOCH.

• V přehledu je uvedeno 11 dohledatelných pokolení rodu Bělochů v Plichticích v průběhu 344 let.

I. pokolení: Rod Bělochů patří mezi první rody, usazené v Plichticích. Až daleko pozdější písemné doložení uvádí kolem roku 1600 Adama Bělocha s manželkou Marianou, roz. Kozlovou a v Plichticích narozenými dětmi:

• Václav *1629?, po otci Adamovi Bělochovi dědičný nástupce na selském guntu «Bielochovském» v Plichticích,

• Anna *22.3.1631, v matrice fary plánické zcela první záznam o narození s příjmením Běloch; Anna se provdala 14.2.1653 za Matěje Doubka do Číhaně,

• Dorothea *1640? (†21.5.1709 Velenovy - 69r.) a provdanou 3.5.1682 do Velenov za Pavla Pikouse,

• Mariana *1645?, provdaná 20.11.1667 za Václava Adamce do Plichtic,

• Lidmila *1648?, provdaná za Adama Václavíka neb Bělocha z Velenov.

II. pokolení: Václav Běloch *1629? v Plichticích (†27.10.1714 Plichtice - 84r.) s jeho manželkou Marianou (†3.8.1724 - 70r.) a devíti dětmi v Plichticích narozenými:

• Jakub *7.7.1669 v Plichticích, po otci Václavu Bělochovi dědičný nástupce na dvoru «Bělochovském»,

• Kateřina *15.11.1671 (†11.12.1708 Velenovy - 37r.), provdaná 18.11.1691 v kostele sv. Blažeje v Plánici za Jakuba Votípku do Velenov,

• Anna *8.6.1674 (†20.9.1724 - 50r.), provdaná v kostele v Nicově 19.2.1696 za Jana Škacha *19.6.1666 do Žďáru,

• Dorota *16.1.1676 a prvně jako 40letá provdaná v kostele v Nicově 24.2.1716 za Daniela Vítka do Kvášňovic, podruhé se vdova provdala v kostele v Nicově 7.7.1727 za Adama Hořejšího alias Hudličku z Velenov (†24.3.1744 Velenovy - 67 r.),

• Mariana *11.4.1679, provdaná v kostele v Nicově 27.9.1710 za Vojtěcha Hudličku z Lažan (Defurových); v té době byl Vojtěch Hudlička zvaný Kovář obecním kovářem v Plichticích,

• Magdalena *15.7.1682 (†4.4.1722 - 40r.), provdaná v kostele v Nicově 7.2.1706 za Matouše Němce *15.8.1672 z Plichtic,

• Lidumila *5.2.1685, provdaná v kostele v Nicově 17.11.1704 za Matouše Šrauba z Nekvasov, t.č. «krčmáře» v Plichticích,

• Maria Anna *8.5.1687,

• Ondřej *28.11.1689, zemřel jako 21letý dne 26.4.1710,

• Ewa *16.10.1696, zemřela ve věku 10 roků dne 5.10.1706.

III. pokolení: Jakub Běloch *7.7.1669 (†2.5.1737 Plichtice), prvně oddán 24.1.1706 v kostele v Těchonicích s Evou Špetovou *5.9.1680 ve Velenovech (†25.4.1724 Plichtice - 44r.); z manželství se narodila 6.11.1714 jen dcera Kateřina, provdaná 15.11.1733 za Jakuba Karlíka *16.7.1705 z Plichtic. Kateřina u Karlíků v Plichticích čís. 3 (nově čís. 2) zemřela mladičká již 3.7.1735 ve věku 21 roků.

Druhou manželkou ovdovělého 55letého Jakuba byla 28letá Dorota, roz. Bendová (Hejkalová) nar. 5.2.1696 (†27.5.1753 Plichtice); oddáni byli v kostele Narození P. Marie v Nicově 15.10.1724 a v Plichticích se z manželství narodily děti::

• Maria *21.2.1726,

• Bartoloměj *23.8.1728, po otci Jakubovi Bělochovi dědičný nástupce na selském dvoře «Bělochovském» v Plichticích,

• Anna *25.3.1731 (†11.6.1734),

• Kateřina *13.2.1736 (†20.10.1740 na neštovice).

K ovdovělé 41leté Dorotě Bělochové, roz. Bendové se po smrti manžela 2.5.1737 Jakuba Bělocha přiženil 7.7.1737 na dvůr «Bělochovský» Bartoloměj Hájek, syn zemřelého Matěje Hájka z Plichtic. Toto druhé manželství bylo již bezdětné. Bartoloměj Hájek zvaný Běloch zemřel v Plichticích 17.4.1760 (70 roků).

IV. pokolení: Bartoloměj Běloch *23.8.1728 (†26.11.1804 ve Velenovech), prvně oddán byl 2.2.1749 v kostele sv. Filipa a Jakuba v Těchonicích s Kateřinou Železnou z Velenov *21.9.1724 (†20.10.1760 - 36r.) a jejich děti v Plichticích zrozené:

• Ewa *13.12.1749 (†),

• Václav *28.9.1751 (†29.5.1827 Velenovy), oddán byl v kostele v Těchonicích 1.11.1774 s Magdalenou Radinovou *8.3.1755 z Velenov čís. 96 (staré čís. 28), zemřela 26.11.1815 v Plichticích.

• Kateřina *22.10.1753 a †23.12.1771 (17r.),

• Ewa *19.11.1755 a †13.12.1771 (15r.),

• František Seraf. *13.9.1757 (†28.9.1757),

• Vojtěch *24.3.1759 (†25.3.1759).

V. pokolení: Bartoloměj Běloch *23.8.1728 v Plichticích (†26.11.1804 ve Velenovech), podruhé oddán 19.4.1761 v kostele Zvěstování Nejsv. rodičky Boží Marie Panny ve Zbynicích s Alžbětou Kohoutovou z Lešišova *9.6.1732 (†17.9.1813 Plichtice) a jejich děti v Plichticích narozené:

• Josef *27.7.1762 (†25.9.1832 Plichtice), obecní pastýř v Plichticích i Odolenově nad Sušicí, jenž byl oddán v kostele v Nicově 3.2.1872 s Magdalenou Schoralovou z Plichtic *9.12.1765 (†11.1.1835 Plichtice); povolání obecního pastýře znamenalo i časté putování za obživou po širém kraji a tak dvanáct dětí se narodilo převážně v Plichticích, ale také v Odolenově nad Sušicí, devět z nich zemřelo již v útlém věku.

• Matěj *4.9.1764 (†16.2.1835 ve Žďáru), ženatý 19.2.1786 s Kateřinou Hrdinovou *1.10.1765 do Žďára čís. 5 (nově čís. 25) a †18.9.1818 ve Žďáru,

• Vojtěch *14.3.1767, po otci Bartoloměji dědičný nástupce na selském dvoru v Plichticích čís. 8

• Marie Magdalena *20.4.1769 (†22.12.1836 Velenovy), provdaná v kostele v Nicově 25.5.1788 jako 19letá za sedláka a 39letého vdovce se sedmi malými dětmi Tomáše Karhana *13.12.1749 (†25.6.1820 Velenovy) do Velenov čís. 43 (od r. 1815 čís. 58); z druhého Tomášova manželství se narodilo ve Velenovech ještě devět dětí.

• Anna *10.1.1773 (†26.6.1835 Velenovy č. 100 "U Vojtů"), prvně jako 17letá provdaná 21.11.1790 v kostele v Nicově za 40letého vdovce Matěje Primase neb Němce *7.2.1750 (†14.1.1807) do Velenov; z manželství se narodilo sedm dětí; podruhé se ovdovělá Anna provdala 24.11.1807 v kostele v Těchonicích za svobodného Františka Stupku *23.5.1768 ve Velenovech čís. 49 (nově 34), (†1.12.1842 Velenovy). Františkova sestra byla Anna Marie Stupková *24.8.1770 a provdala se za sedláka Vojtěcha Bělocha do Plichtic čís. 8. František Stupka se přistěhoval k vdově Anně do Velenov čís. 89 (nově čís. 100) a z manželství se narodily ještě čtyři děti.

• František (Franz) *27.8.1776 (†16.9.1832 na choleru), oddán v kostele v Nicově 16.9.1804 s Evou Pulcovou *4.8.1779 (†15.11.1841) z Plichtic; manželé sobě vystavěli z otcovských podílů na pozemku od selského dvora "U Bělochů" chalupu v Plichticích čís. 20, kde se říkalo "U Vojáků". V roce 1970 byly odklizeny již jen ruiny chalupy čís. 20 a na místě postaveny byly nové objekty hospody a prodejny s čís. 44. Z manželství domkáře a pozdějšího obecního cestáře Františka Bělocha a jeho manželky Evy, žádané porodní «báby», se v chalupě narodilo sedm dětí, z nichž se v dospělosti stali zakladatelé rodů Běloch ve Zborovech čís. 26 a 30, Svojšicích a Hrádku u Sušice, Kvaseticích čís. 11, Předslavi čís. 4, Otíně, Milavčích v okr. Domažlice, Štěpánovicích, Nehodívě čís. 24 a 29, Radčicích u Plzně.

VI. pokolení: Vojtěch Běloch *14.3.1767 (†21.4.1841) s manželkou jeho Annou Marií Stupkovou *24.8.1770 ve Velenovech čís. 49 (nově čís. 34) (†5.7.1821 Plichtice, 51r.) a jejich deseti, v Plichticích narozenými dětmi:

• Josefa *4.4.1790 (†9.2.1858), provdaná 2.5.1815 za Šimona Nováka, sedláka ve Zborovech č. 21,

• Barbora *22.8.1792 (†30.3.1864), provdaná 11.4.1820 za sedláka a vdovce Vojtěcha Šiplu *24.3.1776 (†22.9.1834) do Plichtic čís. 1 "U Hejkalů",

• Josef *7.8.1794 a †19.8.1796,

• Václav *16.9.1799 (†19.9.1858 ve Zborovech) ženatý v kostele v Nicově 12.7.1831 do Zborov č. 35 s Kateřinou Zajícovou *29.10.1807 ve Zborovech čís. 35 a †18.5.1859 Zborovy čís. 35,

• Matěj *24.4.1802, po otci Vojtěchovi stal se dědičným nástupcem na dvoru,

• Maria *5.2.1805 (†15.8.1862 Odolenov) a provdaná v kostele v Nicově 13.11.1821 za Václava Potužáka *24.9.1788 (†8.12.1848), sedláka v Odolence č. 9 nad Sušicí. Václav Potužák byl bratrem Marie Magdaleny Potužákové (*1799), provdané za sedláka Matěje Bělocha do Plichtic čís. 8.

• Josef *3.9.1807 (†23.12.1807),

• Anna *10.1.1810 (†30.1.1810),

• Vojtěch *15.4.1811 (†4.12.1879) se přiženil 24.1.1837 do čís. 22 v Plichticích k Jozefce Kalčíkové *23.2.1821 (†31.10.1871) a je zakladatelem rodu Bělochů v Plichticích "U Kalčíků",

• Blažej *28.11.1813 (†20.12.1884 Myslív), tovaryš ševcovský, ženatý v kostele Nanebevzetí P. Marie v Myslívě 28.5.1833 s Annou Vlachovou *19.6.1813 (†17.6.1881) do Myslíva čís. 31.

VII. pokolení: Matěj Běloch *24.4.1802 (†20.4.1854 Plichtice), ženatý 11.11.1821 v kostele sv. Jana Křtitele ve Svojšicích s Marií Magdalenou Potužákovou *20.1.1799 z Odolenova čís. 9 nad Sušicí, (†27.2.1865 Plichtice) a jejich v Plichticích narozených deset dětí:

• Ján *19.6.1823, po otci Matěji Bělochovi nástupce na selském dvoru v Plichticích čís. 8,

• Matěj *19.2.1825 (†6.3.1884 Cihelna), ženatý v kostele Narození P. Marie ve Velharticích 8.2.1848 s Marií Hlaváčovou *19.9.1825 (†6.4.1899) do Cihelny čís. 13 u Hor Matky Boží,

• Josefa *24.2.1827 (†8.10.1906 Skránčice), provdaná v kostele v Nicově 27.1.1846 do Skránčic čís. 4 za sedláka Jakuba Mixana *20.7.1811 (†3.8.1868),

• Vojtěch *18.4.1829 (†5.12.1911 Plichtice), prvně ženatý 8.5.1860 s Kateřinou Koláříkovou z Plichtic *13.12.1829 (†8.11.1865 - 36roků) a dvěma v útlém věku zemřelými dětmi. Podruhé se ovdovělý Vojtěch Běloch oženil 29.5.1866 s Magdalenou Vavřičkovou *2.7.1840 (†16.8.1906 nemocnice Sušice) ze Žďáru čís. 6; z manželství se narodilo pět dětí. Vojtěch Běloch stal se zakladatelem rodu Bělochů v Plichticích čís. 20 "U Vojáků". Z této větve založen byl rod Bělochů v Nepomuku čís.196, Brnířově čís. 47 i Domažlicích.

• Marie *4.8.1831 (†12.3.1876 Hnačov - bouda), provdaná v kostele v Nicově 4.8.1857 do Hnačova č. 14 (Bouda na břehu Hnačovského rybníka v místě skránčické Zdorčice) za Matěje Urse *16.2.1822 (†24.11.1887 Skránčice č. 19 - Bouda); z manželství se narodilo devět dětí; ovdovělý Matěj Urs byl ještě 2 x ženatý,

• Jiří *23.4.1834 (†21.6.1834),

• Václav *26.9.1835 (†17.11.1918 Plichtice), zednický tovaryš, ženatý v kostele sv. Jana Křtitele ve Zborovech 3.2.1868 s Annou Křišťanovou legitim. Čadovou *27.1.1846 Zborovy čís. 10 (†7.12.1881 Zborovy); jejich děti stali se zakladateli rodu Bělochů v Černíči, Sušici i v Mirošovicích a Chotějovicích v okr. Bílina,

• Antonín *13.6.1838 (†2.4.1839),

• Mrtvě rozené dítě ženského pohlaví *29.2.1840,

• František *18.6.1843 (†10.3.1826 Plichtice), kolář a «patentální invalida» z války r. 1866 u Hradce Králové, se oženil v kostele v Nicově 4.10.1869 s Marií Mixanovou *1.10.1849 Skránčice čís. 4 (†22.3.1939 Plichtice) a je zakladatelem rodu Bělochů "U Kolářů" v Plichticích čís. 25.

VIII. pokolení: Ján Běloch *19.6.1823 Plichtice (†24.12.1897), jenž se oženil 22.1.1856 v kostele Narození P. Marie v Nicově s Teresií Jandovou *10.2.1833 v Kaltenbachu (Nové hutě) u Vimperka, (†2.11.1903 Plichtice), dcerou mlynáře z Bradavy č. 15 a na svět v Plichticích přišlo dvanáct dětí:

• 18.10.1856 se narodilo mrtvé dítě ženského pohlaví,

• Maria *17.1.1858 se provdala v kostele v Nicově 26.11.1879 za Jana Jandíka *17.9.1850, hospodského v Prádle čís. 9 u Nepomuka a z manželství se narodilo devět dětí,

• Antonie *27.5.1860 (†3.5.1916 Hnačov), provdala 16.2.1886 za cihláře Ondřeje Zajíce *10.1.1856 (†1.1.1921) do Hnačova č. 13 a z manželství se narodilo 5 dětí,

• Karel *25.10.1862, po otci Jánu Bělochovi dědičný nástupce na dvoru v Plichticích čís. 8

• Matěj *7.1.1865 (svobodný †29.5.1907 Plichtice, 39 roků) vyučen ve Vídni pekařem,

• Josef *23.2.1867 (†4.8.1891),

• František *4.8.1869 (†4.8.1869),

• Mrtvě roz. děvče nar. 26.11.1870,

• Jozefa nar. 3.1.1872 (†9.2.1939), provdaná v kostele v Nicově 16.2.1898 za ovdovělého sedláka Václava Kotala *24.1.1867 do Čepic čís. 16 "U Smrčků",

• Ján Nepom. *22.1.1875 (†5.8.1961 Praha), vlakvedoucí v Klatovech, oženil se 26.11.1900 s vdovou Magdalenou Klotildou Kočandrlovou, roz. Malecovou *2.8.1873 v Manětíně čís. 135 (†6.7.1958 Klatovy); z manželství se narodily v Plzni dvě děti Josef *9.3.1902, ženatý s Johanou Jaklovou (z manželství syn Stanislav, učitel s posledním bydlištěm Velké Hamry na Tanvaldsku) a Marie *10.2.1906, provdaná Jandová do Prahy. Z prvního manželství Magdaleny s pekařem v Třemošné Václavem Kočandrlem byl syn František Kočandrle *13.5.1898 v Třemošné čís. 98.

• František nar. 8.4.1877 (†10.4.1877),

• František *7.6.1879, kameník, oženil se v kostele Panny Marie Sněžné v Pačejově 11.11.1911 s Marií Bůžkovou *14.8.1877 do Týřovic čís. 9 u Pačejova.

IX. pokolení: Karel Běloch nar. 25.10.1862 Plichtice (†30.3.1938) se oženil 20.6.1899 v kostele sv. Maří Magdaleny v Malém Boru s Marií Chlanovou *4.8.1864 (†30.8.1939) z Břežan čís. 44 "od Roubíků" a vychovali pět dětí:

• Karel *10.6.1900, po otci Karlu Bělochovi nástupce na selském dvoru v Plichticích čís. 8,

• Josefina *18.3.1902 (†13.11.1975 nemocnice Horažďovice), provdaná v kostele v Nicově 5.1.1946 za sedláka Františka Kotala *20.11.1898 (†11.7.1969) do Čepic č. 16 "U Smrčků", bezdětní,

• František Antonín *18.5.1904 (†19.11.1971 Plzeň - uhořel při hašení požáru v bytě v Plzni, Božkovská 15), posunovač u čsl. dráhy (ČSD), ženatý 31.10.1942 v Děkanském chrámu Páně v Rokycanech se Zdenou Cíglerovou *2.4.1917 v Klabavě čís. 90, pohřeb žehem v plzeňském krematoriu 19.7.1979.

• Emanuel *22.3.1906 (svobodný †17.10.1968 nemocnice Sušice), účetní Hospodářské záložny v Plánici; pohřben byl 22.10.1968 na novém hřbitově v Nicově.

• Marie *19.4.1910 (†23.10.1964 Rokycany), provdaná v kostele v Nicově 11.2.1939 za vdovce Václava Přerosta *28.9.1899 (†12.6.1966 Rokycany) z Plichtic č. 17, jejich bydlištěm byly Rokycany, Žižkova ul. 325. Z prvního manželství Václava Přerosta se narodil syn Miroslav Přerost.

X. pokolení: Karel Běloch *10.6.1900 Plichtice (†8.6.1979 Plichtice), rolník v Plichticích čís. 8, ženatý v kostele Nejsv. Trojice v Zavlekově 15.2.1941 s Alžbětou Valdmanovou ze Zavlekova čís. 5, nar. 16.11.1916 (†10.1.1992 Plichtice) a jejich děti Marie a Karel.

* * * *

Číslo popisné 17 "U Půlců", současné č.p. 7

• Ve starodávnu byl selský grunt «Pulcovský» největším v Plichticích a proto «půlen» mezi dva hospodáře a tím získal od svého okolí přezdívku Pulec, která se později ustálila na příjmení a tak setrvala dodnes.

• Na druhém dílu «půlci» Jíry Půlce hospodařil THOMAS NIEMECZ, který si vzal za manželku Lídu Pulcovou a vystavěli sobě v Plichticích grunt «Niemcovský».

• Nepravdivým a dodnes přetrvávajícím výmyslem je, že v místě tohoto gruntu v Plichticích stával kdysi klášter. V tom prostorově malém místě nenacházejí se ani dnes žádné pozůstatky obvodového zdiva, připomínající rozlehlé klášterní stavby. Ves Plichtice od starodávna patřila pod rozlehlý klášter v Nepomuku, založený v úrodném kraji již v roce 1144. Jak je patrno, někteří «vykladači» postrádající základní historickou gramotnost, si náležitě pletou pojmy.

• Při stavbě hasičského skladiště na návsi v Plichticích v roce 1907, stavba částečně zasáhla i do vysoké kamenné ohradní zdi zahrady u č.p. 7 "U Pulců" a při jejím bourání nalezen byl «poklad» starých mincí, dodnes schraňovaných v muzeu klatovském. Kdo a kdy z mnoha pokolení Pulců peníze v tom místě ukryl a již nikdy nevyzvedl, zůstává tajemstvím. Pravděpodobně penízky byly dobře ukryty před procházejícími loupeživými vojenskými výpravami, především švédských vojsk na Plánicku.

• Příjmení Pulec rozšířeno bylo hojně mezi obecními pastýři ve Svojšicích (Adam a Vít), Odolenově, Buršicích, Mladicích, Zavlekově, Vlčnovech, Hnačově, Újezdu u Plánice, Velenovech, Lažanech (Defurových).

• V roce 1584, dle zápisu v Deskách zemských větších (Kvatern památný stříbrný 1. - Silberner geden kquatern), jsou uvedena dvě jména hospodářů na gruntu «Půlcovském» v Plichticích, «půlců», poddaných ke statku Plánice Pána Ferdinanda ze Šternberka:

1. Mikuláš Pulec, hospodář na prvním «půlci» o velikostí pozemků asi 14,5 ha

2. Matouš Pulec , hospodář na druhém «půlci» s výměrou pozemků 7,1 ha.

• Berní rula z roku 1654 uvádí v Plichticích «osedlého» Jana Pulce s 36 strychy polí (cca 10 ha), jako jediný v Plichticích té doby choval 1 koně, z dalšího dobytka potom 4 volky, 5 krav, 4 jalovice, 4 ovce a 3 svině.

* * * *

• Tomáš Půlec, zvaný Karlík, hospodář na dvoru «KARLÍKOVSKÉM» Adama Tkadlíka v Plichticích. Manželství Tomáše Půlce a Doroty (Karlíkové?) v Plichticích na dvoru «Karlíkovském» přivedlo na svět sedm dětí s příjmením Pulec: Jakub *8.7.1651, Matěj *10.2.1654, Tomáš *7.12.1656, Jiří *20.3.1659, Anna *15.6.1660, Martin *13.10.1661, Jan *24.10.1671 (hospodář na gruntu «Pulcovském» ve IV. pokolení). Podle Berní ruly z roku 1654 byl grunt «Karlíkovský» v Plichticích «pustý».

* * * *

• V roce 1658 farářem plánickým a zborovským Wácslavem Wojtěchem Kellergem v knize matriční zapsáno jest: K záduší nicovskému platem «od svatby» povinni jsou ze dvora «Pulcovského» v Plichticích Martin Pulec a Jíra Němec (Pulec).

I. pokolení (dohledatelné): Jan Půlecz (†3.9.1656), v Berní rule z roku 1654 uveden jako hospodář na gruntu «Pulcovském», s manželkou Annou a v Plichticích narozenými dětmi s příjmením Pulec:

• Anna *26.2.1637, provdaná v kostele v Nicově 14.11.1665 za Šimona Holuba z Velenov, jenž se tak stal hospodářem na PRVNÍM dílu (půlci) gruntu «Pulcovského» v Plichticích, když podle urbáře lažanského předchozím hospodářem na tomto dílu (půlci) byla Lída Pulcová.

• Matěj *13.2.1639,

• Magdalena *28.6.1647,

Na DRUHÉM dílu (půlci) v tomto pokolení z gruntu «Pulcovského» Jíry Pulce začal hospodařit Thomas Němec z Plichtic, který si vzal za manželku Lídu Pulcovou a na nově vzniklém gruntu «Němcovském» v Plichticích se z manželství narodily děti s příjmením Němec:

• Thomas *24.1.1638, s manželkou Dorotou stal se po otci Tomáši Němcovi hospodářem na nově založeném gruntu «Němcovském» v Plichticích, (vzniklého z II. dílu gruntu «Pulcovského» v Plichticích.

• Joannes *20.12.1639, (†)

• Catharina *17.5.1641,

• Joannes *12.4.1645,

• Mathias *24.2.1649,

• Anna *10.9.1651

II. pokolení, díl I. : Šimon Pulec, dříve Holub oddán byl 14.11.1665 s manželkou Annou Pulcovou *26.2.1637 a jejich v Plichticích zrozenými dětmi:

• Pavel *13.1.1664 (asi nemanž. syn Anny)

• Magdalena *18.7.1666,

• Dorota *27.4.1668 a †17.5.1668,

• Kateřina *19.10.1669.

Na druhém dílu v tomto pokolení hospodaří již Thomas Němec *24.1.1638 Plichtice (†29.6.1699 Plichtice) s manželkou Dorotou (†9.5.1699 Plichtice), na nově založeném gruntu «Němcovském» a jejich zde zrozenými devíti dětmi s příjmením Němec:

• Jiří *15.3.1662,

• Dorothea *2.6.1665, provdaná v kostele v Nicově 1.9.1686 za Matěje Křesáka do Tužic,

• Catharina *22.9.1667, provdaná 29.10.1684 za Václava Tkadlíka, syna Tomáše Tkadlíka z Plichtic,

• Wenceslaus *2.11.1670, (†)

• Matěj *15.8.1672, (†)

• Matouš *3.3.1675, oddán v kostele v Nicově 7.2.1706 s Magdalenou Bělochovou *15.7.1682 Plichtice (†4.4.1722 Plichtice - 40 r.),

• Mariana *6.8.1678, provdaná 15.1.1702 za Matěje Hrdinu do Žďáru,

• Václav *25.9.1685, oddán v kostele v Nicově 14.6.1722 s Annou Škachovou ze Žďáru,

• Thomas *7.8.1687,

III. pokolení: Petr Pulec (†25.10.1710 Plichtice - 64r.) s manželkou Ludmilou (†9.1.1704) a jejich v Plichticích narozené děti s příjmením Pulec:

• Mariana *28.6.1672,

• Jacobus *21.7.1674,

• Kateřina *5.10.1675,

• Dorota *1.9.1677, provdaná v kostele sv. Jana Křtitele ve Zborovech 11.2.1692 za Martina Bendu do Žďáru,

• Ludmila *3.2.1680 a †24.2.1706 (26r.),

• Barbora *1.12.1685 a †12.5.1706 (20r.),

• Anna *12.3.1688 a †28.10.1710 (22r.),

• Antonín *11.6.1690 a †21.8.1691.

IV. pokolení: Jan Pulec *24.10.1671 v Plichticích a †8.11.1746, (syn Tomáše Pulce, zvaného Karlík a jeho manželky Doroty) byl oddán 22.11.1705 v kostele sv. Filipa a Jakuba v Těchonicích s Annou Kašparovou, dcerou Pavla Kašpara z Velenov. V Plichticích se manželům narodilo sedm dětí:

• Matěj *9.2.1707 a †3.4.1709,

• Pavel *6.1.1709,

• Mariana *7.3.1711, provdaná 20.11.1735 v kostele v Nicově za Václava Kocha do Velenov,

• Anna *18.5.1713, jako služebná v Hrádku u Sušice se provdala 27.6.1735 v kostele ve Zynicích za tamějšího lokaje zámeckého Václava Behenského, pocházejícího z Jetenovic,

• Margareta (Markéta) *18.6.1717, provdaná 2.6.1737 v kostele v Nicově za krejčího v Plichticích čís. 11 (nově čís. 13) "U Krejčů" Václava Roubala.

• Matěj *30.8.1719,

• Ludmila *20.4.1722, provdaná 10.5.1744 za «krčmáře» v Plichticích Matěje Hrdinu.

V. pokolení: Vojtěch Pulec *1681? (†21.3.1729 - 48r.) s manželkou Evou (†30.3.1729) a narozenými dětmi:

• Tomáš *17.11.1715, oddán v kostele sv. Bartoloměje v Kvášňovicích 17.11.1743 s Annou Salákovou z Kvášňovic; Tomáš se potom stal šafářem v panském dvoru v Lažanech (Defurových), na stáří se i s dětmi vrátili do Plichtic, kde koupil chalupu čís. 14 (nově čís. 11 "U Zajíců"). Tomáš Pulec †4.12.1770, jeho manželka Anna, roz. Saláková †2.9.1773, oba zemřeli v Plichticích čís. 14.

• Anna *26.2.1719,

• Antonín *23.6.1723 a †6.3.1732.

VI. pokolení: Ondřej Mirtl zvaný Pulec *1701?; jméno Ondřej se nikdy v Plichticích nevyskytovalo. Ve skutečnosti jde o Ondřeje Mirtla *11.11.1701 v Hradešicích, jehož otec Václav Mirtl s manželkou Annou tam byli obecními pastýři. Ostatně i Pulcové byli hojně rozšířenými obecními pastřýři ve Svojšicích, Němčicích, Hnačově, Zavlekově, Velenovech, Zborovech. Bývalo pravidlem, že v případě špatného hospodaření některého z poddanských gruntů vrchnost na ten grunt «zkažený» sama dosadila nového hospodáře.

Prvně byl Ondřej Mirtl «neb Pulec» oddán 24.11.1732 v kostele v Těchonicích s Mařenou Vlkovou *16.7.1714 ve Velenovech, dcerou Tomáše Vlka z Velenov a jeho manželky Mařeny. Mařena Pulcová, roz. Vlková zemřela v Plichticích čís. 17 (nově čís.7) v selském dvoru «Pulcovském» dne 28.1.1763 (49r.) V Plichticích na gruntu «Pulcovském» se z manželství narodilo pět dětí:

• Magdalena *1.2.1734, provdaná v kostele v Nicově 22.10.1752 za Šimona Vavřičku, sedláka ze Žďáru čís. 6,

• Anna *18.6.1735, provdaná 30.1.1757 za plichtického obecního pastýře z čís. 9 (nově čís. 14 "U Melců") Jana Šolce (Šolcové byli rovněž rozvětveným rodem obecních pastýřů),

• Václav *6.9.1740,

• Jan *4.5.1742, po otci Ondřejovi stal se nástupcem na selském statku «Pulcovském» v Plichticích,

• Dorota *29.3.1744 a †16.6.1745.

• Mařena Pulcová, roz. Vlková zemřela v Plichticích čís. 17 (nově čís. 7) v selském dvoru «Pulcovském» dne 28.1.1763 (49 roků). Ovdovělý 73letý Ondřej Pulec (Mirtl) se v kostele Nejsv. Trojice v Zavlekově podruhé oženil s vdovou Ludmilou, po 5.11.1770 zemřelém Janu Holečkovi, sedláku ze Zavlekova čís. 20 (dnes čís. 18 "U Kostelníků". Ondřej Pulec neb Holeček, sedlák plichtický, zemřel jako 90letý v Zavlekově čís. 18 dne 9.10.1791 starostí (věkem). Jeho manželka Ludmila Holečková, podruhé provdaná Pulcová, zemřela 14.3.1796 v Zavlekově čís. 18 ve věku 76 roků rovněž starostí. Oba byli pohřbeni na hřbitově při kostele Nejsv. Trojice v Zavlekově.

VII. pokolení: Jan Pulec *4.5.1742 Plichtice, (†27.9.1797 Plichtice - 55r.) se oženil 4.11.1764 v kostele P. Marie ve Velharticích s Ludmilou Raškovou *24.8.1743 v Jindřichovicích, (†24.12.1808 Plichtice, vodnatelnost 65r.) dcerou Jana Rašky z Jindřichovic čís. 6 a manželky jeho Evy. Ludmila Rašková je v matrikách uváděna i jako Hnutová. Z manželství se narodilo v Plichticích osm dětí:

• Anna *31.7.1766, provdaná 8.8.1789 za Franze Vavřičku z Plichtic čís. 12 "U Dubanů", pozdějšího sedláka ve Zborovech čís. 30.

• Terezie *2.10.1770 a †5.7.1783,

• Maria Magdalena *4.6.1773, provdaná 20.11.1796 v kostele v Nicově za Franze Kalčíka *21.7.1774 z Velenov č. 19. Od dvora «Pulcovského» byla manželům vystavena v roce 1815 v Plichticích chalupa čís. 22 "U Kalčíků", kde Magdalena zemřela mladá 27.5.1818 ve věku 45 roků na souchotě.

• Ludmila Josefa *16.9.1775, provdaná 20.11.1796 za Františka Herrmana do Nalžov.

• Filip Jakub *30.4.1778 a †17.6.1778,

• Ewa *4.8.1779, provdaná 16.9.1804 za Františka (Franze) Bělocha *27.8.1776 z Plichtic č. 8, pozdějšího domkáře a obecního cestáře v nově vystavěné chalupě čís. 20 v Plichticích "U Vojáků" (Franz Běloch byl v čase svatby «vojákem do pokoje propuštěným»).

• František *29.11.1786, po otci Janu Pulcovi nástupce na hospodářství v Plichticích čís. 17 (nově čís. 7),

• Josef *6.8.1790, voják Slavného regimentu de Vaux, oženil se ...

VIII. pokolení: František Pulec *29.11.1786 Plichtice (†20.9.1860 Plichtice, vodnatelnost 74r.), oddán byl 20.11.1808 v kostele sv. Jiljí (Edige) ve Zdebořicích s Annou Šímovou *10.7.1788 v Kocourově čís. 7 (†12.3.1851 Plichtice, 62 r. zapálení plic), dcerou sedláka z Kocourova Štěpána Šímy a jeho manželky Kateřiny, roz. Strnadové z Kocourova čís. 8. V Plichticích čís. 7 se z manželství narodilo sedm děti:

• Barbora *26.11.1811, †1.10.1812 na psotník,

• Marie *1.10.1813, v Plichticích čís. 7 se «osobě padlé» svobodné Marii narodil 21.4.1843 nemanž. syn Vojtěch Pulec (†28.4.1843). Marie se provdala 21.2.1848 v kostele v Nicově za Františka Karlíka z Plichtic čís. 2, toho času poštovního vozku v Zavlekově čís. 15; mladí manželé bydleli v chalupě v Plichticích čís. 23 (dnes "U Řeháčků").

• Kateřina *22.10.1816, provdaná 14.5.1839 za Václava Maršálka, domkáře v Kvaseticích čís. 29,

• Josefa *13.2.1822, provdaná 7.2.1842 za Filipa Pelešku do Neprachov čís. 15,

• Václav *17.9.1824, po otci Františkovi nástupce na hospodářství v Plichticích,

• Františka 8.2.1828, provdaná 17.9.1850 za vdovce a mistra kolářského Františka Šiplu do Velenov čís. 105,

• Ján Křtitel *15.6.1831 a (†26.8.1881 Plichtice č. 7, souchotiny, 50r.), kameník, prvně ženatý s Annou Potužákovou *9.7.1833 ve Votěšíně čís. 10 a (†20.7.1786 Plichtice, 45 roků). Podruhé se ovdovělý Jan Pulec oženil 12.9.1876 v kostele v Neurazech s Marií Radovou.

• Anna *13.3.1834 a †1.4.1834 na psotník.

IX. pokolení: Václav Pulec *17.9.1824 Plichtice, sedlák, se oženil 15.11.1844 v kostele Zvěstování Nejsv. rodičky Boží Marie Panny ve Zbynicích s Marií Kutilovou *17.12.1825 v Hrádku čís. 4 u Sušice, dcerou sedláka Jána Kutila a jeho manželky Majdaleny, roz. Ludvíkové z Mokrosuk čís. 16. Společné manželství přivedlo v Plichticích čís. 7 "U Pulců" na svět jedenáct dětí:

• Anna *11.1.1846, provdaná 16.8.1865 za domkáře a kováře Antonína Bělocha z Plichtic čís. 28 "U Kovářů", (později nově vystavěná chalupa čís. 33 "U Fučilů").

• Blažej *2.2.1848 a †3.11.1848 na psotník,

• Majdalena *18.9.1849, jako 22letá se v r. 1871 vystěhovala do Ameriky.

• Jan *7.9.1851,

• Marie *4.11.1853 v Zavlekově čís. 40, kde byl otec šenkýřem, (pozdější hospoda "U Kroupů"). Marie se podle lodního lístku z 5.5.1869 jako 15letá vystěhovala do amerického New Yorku.

• Tomáš *8.12.1855, jako 16letý vystěhoval se v r. 1872 do Ameriky, oddán byl 9.11.1878 na Menhattanu - New York s Annou Razímovou; Tomáš zemřel 6.11.1918 v americké Nebrasce.

• Martin *1.11.1857, v r. 1871 jako 15letý vystěhoval se do Ameriky, kde se i oženil s Agnes Machovou; Martin zemřel 11.8.1935 v New Yorku - Manhattanu.

• Filumena *3.3.1860, provdaná 13.10.1885 do Stražovic čís. 37 za krejčovského pomocníka Františka Vítka nar. 27.11.1857. Filumena zemřela 19.11.1900 (40 r.) na tuberkulosu plic.

• Johana *23.6.1862 a †20.4.1863 na kašel,

• František *28.7.1865, změnil příjmení Pulec na Pokorný (změna povolena Výnosem Veleslavného c. k. Místodržitelství v Praze 13. října 1894 čís. 131026),

• Václav *22.9.1867,

Tímto pokolením zaniká navždy v Plichticích čís. 7 "U Pulců" rod PULEC a nově nastupuje rod KARLÍKŮ.

Starobylý selský grunt «Pulcovský» v Plichticích čís. 7 utrpěl za 40letého «hospodaření» Václava Pulce nenahraditelnou újmu, bylo jemu bližší «pivečko a kořalička» a tak se stalo že pro dluhy z nouze nucen byl v letech 1883 - 1887 chalupu včetně všech polností, dosud patřících k tomuto gruntu, rozprodat . Chalupa čís. 7 i s pozemky byla zatížena již tehdy zástavním právem. Všichni chudí plichtičtí chalupníci, dosud «bezzemci», tak k majetku snadno přišli, někteří si na pozemcích na okraji vsi vystavěli nové chalupy (čís. 33 a 34). Výhodná koupě se pro ně stala «událostí století». Nový hospodář na gruntu «Pulcovském» Vojtěch Karlík, pocházející ze dvora «Karlíkovského» v Plichticích č.p. 2 a zpočátku bydlícího v plichtických chalupách čís. 5 "U Chalupů" a následně v obecní Pastoušce čís. 18, nebyl již v nově nabyté chalupě čís. 7 sedlákem, ale jen chalupníkem, když musel znovu nové polnosti nabývat, ty byly té nejhorší bonity, malé výměry a velmi vzdálené v katastru zavlekovském, velenovském, zborovském, hnačovském. Chalupa čís. 7 přešla do vlastnictví Vojtěcha Karlíka a jeho manželky Anny smlouvou trhovou (dnes kupní) dnem 16.11.1883. Nový a zchudlý hospodář Vojtěch Karlík výměnkáře Václava Pulce s manželkou Marií z chalupy vyhnal. Všichni Karlíkové v Plichticích měli mlsné jazýčky a upřednostňovali dobré jídlo a pití. Svědčí o tom otcovské podíly dětí na gruntu Karlíkovském, kde je vymiňován kromě peněz i soudek piva. S takovým zaopatřením se v Plichticích nikdo jiný nesetkal. Kromě toho Karlíkové vynikali i neobyčejnou plodností, když hormony lásky byly v jejich genech předností.

Marie Pulcová, r. Kutilová (†4.9.1890, dle Dr. Konopíka z Hor Stříbrných na marasmus) dožívala v chalupě čís. 33 v Plichticích u své ovdovělé dcery Marie, provdané za kováře Antonía Bělocha. Kovář z čís. 28 "U Kovářů" v Plichticích Antonín Běloch si nově postavil v Plichticích chalupu čís. 33 "U Fučilů". Ovdovělá Marie Bělochová, roz. Pulcová se po smrti manžela Antonína (†11.12.1876 ve věku 41 roků na rozedmu plic) znovu provdala 30.10.1877 v kostele nicovském za Matěje Mertla nar. 16.12.1852 z Neprachov, který starého Václava Pulce ani v chalupě v Plichticích čís. 33 nestrpěl a tak dožíval stáří nejprve ve «vyhnanství» ve Stražovicích čís. 37 u své dcery Filumeny Vítkové. Nakonec i Václav Pulec, již jako 71letý, se také vystěhoval do Ameriky, když nastoupil jako pasažer, spolu s Marií Bělochovou z Plichtic čís. 33, dne 30.8.1895 v německých Brémách na loď Ellis Island, směřující do amerického New Yorku. Kovář Antonín Běloch, stižený rozedmou plic, přetěžko hlasitě dýchal a tak v chalupě č.p. 33 v Plichticích místní dali přízvisko "U Fučilů". Matěj Mertl zemřel v Plichticích č.p. 33 "U Fučilů" 21.4.1931, stár 78 roků na otoky a rozedmu plic, jeho manželka Anna Mertlová, roz. Pulcová zemřela v č.p. 33 již 1.11.1918 ve věku 72 roků.

Rod Karlíků v Plichticích č.p. 7 "U Pulců"

Původně Vojtěch Karlík nar. 18.4.1800 v č.p. 5, pocházející ze selského dvora č.p. 2 "od Karlíků", se oženil 1.2.1820 s Josefou Behenskou (Bechynskou) nar. 25.2.1798 v Plichticích č.p. 5 "U Chalupů". Z manželství se tady narodilo šest dětí, z toho syn Blažej se narodil již třetí den po svatbě 3.2.1820. Čtvrtým narozeným dítětem byl Matěj Karlík nar. 12.2.1830, zakladatel rodu Karlíků v Plichticích č.p. 7 "U Pulců".

1. pokolení Karlíků v Plichticích č.p. 7:

Matěj Karlík nar. 12.2.1830 v Plichticích č.p. 5, mistr krejčovský, byl dvakrát ženatý. Prvně se v kostele sv. Filipa a Jakuba v Těchonicích dne 22.4.1856 oženil s 28letou Magdalenou Bláhovou nar. 20.2.1828 ve Stražovicích č.p. 26, dcerou domkáře Matěje Bláhy a jeho manželky Josefy r. Hosnedlové z Velenov. Matěj Karlík si od obce plichtické koupil 20.2.1855 chalupu č.p. 18 "Pastušku", kde se narodily první dvě děti a to Vojtěch Karlík *4.4.1859 a Antonín *12.6.1862 (†25.10.1874 (12 roků) na vodnatelnost po spále). První Matějova manželka Majdalena r. Bláhová zemřela po 15letém manželství v Plichticích č.p. 18 "U Pastušků" dne 16.11.1870 ve věku 42 roků následkem raka.

Podruhé se ovdovělý 41letý mistr krejčovský a chalupník Matěj Karlík oženil 24.1.1871 v kostele Zvěstování Nejsvětější rodičky Boží Marie Panny ve Zbynicích s Marií Koutenkovou nar. 10.8.1842 v Buděticích čís. 3, dcerou Jana Koutenky, domkáře z Tedražic čís. 41 a jeho manželky Josefky, dcery Josefa Duška, chalupníka z Budětic čís. 3. Rodiče Marie, Ján Koutenka s manželkou Josefou Duškovou, měli svatbu v kostele v Buděticích až 22.8.1842, tedy 12 dní po narození dcery Marie !. Z tohoto druhého manželství se v plichtické chalupě čís. 18 "Pastoušce" narodly ještě tři děti s příjmením Karlík a to František *23.5.1873 (†21.3.1876 na rýmu mázdřivku), Václav *30.12.1876 (†30.12.1876 za dvě hodiny po těžkém porodu) a Anna *9.6.1878, provdaná 12.11.1902 za Karla Vaňka do Struhadla č.p. 10 u Bezděkova (KT). Výměnkář a domkář Matěj Karlík zemřel již v Plichticích č.p. 7 "U Pulců" dne 6.3.1897 (67 r.) na zánět ledvin. Druhá jeho manželka Marie r. Koutenková zemřela 15.5.1920 u své dcery Anny ve Struhadle č.p. 10.

2. pokolení v Plichticích č.p. 7:

Vojtěch Karlík nar. 4.4.1859 v č.p. 18, chalupník z č.p. 7 "U Pulců" se oženil 13.11.1883 v kostele Narození P. Marie v Nicově s Annou Kudrnovou nar. 26.1.1864 v Plichticích č.p. 6 "U Adamů", dcerou sedláka Petra Kudrny a jeho manželky Marie, r. Hlůžkové ze Zborov č.p. 16. Smlouvou trhovou (kupní) ze dne 16.11.1883 se novomanželé stávají vlastníky chalupy č.p. 7 "U Pulců", zcela bez pozemků a jsou již jen chalupníky. Předchozí majitel č.p. 7 Václav Pulec, zchudlý sedlák, byl novým majitelem Vojtěchem Karlíkem z chalupy «vyhnán» a nový hospodář v č. p. 7 Vojtěch Karlík k chalupě přikupuje pozemky nejhorší bonity ve velké vzdálenosti v katastru Plichtice, ale i v katastrech Zavlekov, Velenovy, Zborovy a Hnačov.

Nový hospodář v č.p. 7 chalupník Vojtěch Karlík byl velice plodný, když přivedl na svět s manželkou Annou r. Kudrnovou deset dětí: František *23.1.1885 se odstěhoval do Ameriky, EMANUEL *16.12.1886, po otci Vojtěchovi nástupce na chalupě č.p. 7 v Plichticích "U Pulců", Václav *10.7.1889, zemřel 26.5.1912 (23 roků) na vadu srdeční, Maria *27.2.1892, zemřela 4.5.1898, Vojtěch *17.4.1894, oddán v Brně 3.10.1825 s Otilií Chaloupkovou z Brna, ul. Křepová 3/10; v Brně měl větší zámečnickou dílnu, jeho syn Karel občas zajížděl do Plichtic. Vojtěch Karlík v Brně žil až do své smrti 23.8.1974, Karel Ondřej *30.1.1896, oddán na Arciděkanském úřadu v Bischovteinitz (Horšovský Týn) 4.10.1930 s Marií Jungovou, Anna *7.2.1899, provdaná 26.10.1921 za Josefa Barocha nar. 9.6.1893 do Neprochov č.p. 15, Josef Ondřej *28.11.1901, oddán 9.12.1930 v Praze - Smíchově s Marií Malou; i on přesídlil za svým bratrem Vojtěchem do Brna, ale sourozenecký vztah mezi nimi nebyl dobrý, když Vojtěch byl živnostníkem a jeho bratr Josef jen obyčejným dělníkem, Marie *31.1.1904, provdaná 11.6.1927 do Velenov č.p. 78 "U Záveských" za Františka Stupku, posledním 10. dítětem byla Anežka *8.2.1910, provdaná v Praze za J. Horkého, s bydlištěm ve Všenorech u Prahy.

Otec dětí a chalupník Vojtěch Karlík zemřel 11.4.1943 (84 r.) v Plichticích č.p. 7 "U Pulců", manželka jeho Anna r. Kudrnová zemřela již 19.3.1931 ve stáří 67 roků.

3. pokolení v Plichticích č.p. 7:

Emanuel Karlík nar. 16.12.1886 se jako ruský legionář z 1. světové války a mistr tesařský oženil 4.11.1920 v kostele sv. Filipa a Jakuba v Těchonicích s Marií Sváškovou nar. 1.5.1894 v Těchonicích č.p. 31 "U Domkářů", nemanželskou dcerou služky na faře těchonické Josefy Sváškové, domkářské dcery z Těchonic č.p. 31. Svobodná služka Josefa Svášková nar. 25.6.1870 se nakonec provdala 3.2.1897 v kostele v Těchonicích za 36letého vdovce Kajetána Volmuta, t.č. šafáře rolnicko-mlékařské školy v Klatovech, Říšské předměstí 52. Kajetán Volmut pocházel z Pohodnice velenovské u Plichtic. Předchozím majitelem chalupy č.p. 31 by Vojtěch Havlas. Z manželství Emanuela a Marie Karlíkových se narodilo sedm děti:

1. Václav *4.8.1921 v Těchonicích č.p. 31, svobodný, od dětství vychováván u strýce z matčiny strany Antonína Sváška, chalupníka v Těchonicích č.p. 31. Svobodný Václav Karlík stáří dožíval v Těchonicích, kde zemřel a je i pohřben.

2. Marie *22.12.1923 již v Plichticích č.p. 7, provdaná 27.7.1947 v kostele v Nicově za Josefa Boška nar. 29.6.1924 v Točníku č.p. 60, syna zedníka Josefa Boška v Točníku a jeho manželky Rosalie, roz. Beštové z Točníku č.p. 60. V čase svatby byl Josef Bošek lesním hajným v Nýrsku č.p. 315, kde potom naželé bydleli již trvale. Josef Bošek zemřel stár 86 roků a pohřben byl v Nýrsku 26.11.2011, jeho velice zbožná manželka Marie zemřela 5.7.2016 (92 roků) a je pohřbena rovněž v Nýrsku.

3. Emanuel *8.3.1925, svobodný tesař, nástupce po otci na domkářské chalupě č.p. 7 "U Pulců". Emanuel zemřel tragicky, kdy na pracovišti v JZD Zavlekov 20.6.1983 propadl střechou a po týdenní útrapě v klatovské nemocnici zemřel v neděli 26.6.1983 (58 roků). Chalupa č.p. 7 "U Pulců" dědictím přešla na žijící sourozence Antonína (*1928) a Jiřinu (*1937), každému ideální polovinou.

4. Antonín *10.6.1928, svobodný truhlář v Plzni, jako 39letý se oženil 26.8.1967 s ovdovělou šenkýřkou z plichtické hospody č.p. 9 Marií Bechynskou nar. 19.11.1934, roz. Hůlkovou z Velenov č.p. 62. Z manželství se narodil již 13.2.1968 syn Antonán Karlík. Truhlář Antonín Karlík zemřel 23.7.2010 (82 roků) a je pohřben v Nicově.

5. Karel *14.6.1930, svobodný krejčí, od mládí vychováván spolu s bratrem Václavem v Těchonicích č.p. 31 "U Domkářů". Karel zemřel 11.6.1997 a je pohřben na novém hřbitově v Nicově.

6. Ladislav *15.6.1932, ženatý obchodní příručí v Horažďovicích, kde i zemřel 14.3.2011 (78 roků). Jeho manželkou byla Anežka Hůlková z Velenov, sestra Marie Hůlkové (Bechynské), provdaní za Antonína Karlíka (*1928).

7. Jiřina *21.4.1937, provdaná 24.11.1962 za Antonína Kolorose nar. 24.11.1933, pocházejícího z mlýna v Běšinech č.p. 40. V Běšinech si vystavěli nový domek č.p. 193, ale oba pracovali v Nýrsku, kde i bydleli. Ovdovělá Jiřina Kolorosová zemřela náhle v Běšinech č.p. 193 dne 27.8.2014 ve věku 77 roků, její manžel Antonín zemřel dávno před ní. V jejich den svatební té listopadové noci stal se vskutku kuriosní kousek. Zatím, co se svatebčané veselili a tančili v plichtické hospodě č.p. 9 "U Šenkýřů", z domu nevěsty "U Pulců" zmizela v temné noci za svitu měsíčku péřová peřina, zvaná «duchna», patřící do věna nevěstina. Jak radostná byla svatební noc novomanželů bez peřiny, není známo.

Otec dětí Emanuel Karlík zemřel 6.5.1954 (68 roků) v č.p. 7 na zástavu srdce, jeho manželka Marie, r. Svášková †31.8.1966 (72 roků). Oba jsou pohřbeni na hřbitově v Nicově, Emanuel ještě na starém hřbitově, Marie již na hřbitově novém, kde se pohřbává od r. 1963. Emanuel Karlík často vyprávěl radostné i svízelné zážitky ze zajetí v Rusku. Chvilková milostná vzplanutí na daleké Rusi, podle jeho podání, by jistě rozšířila výčet narozených dětí v Čechách.

* * * *

Číslo popisné 1 "U Adamů", současné č.p. 6

• Selský grunt «Adamovský» v Plichticích patří mezi čtyři nejstarší v Plichticích. Desky zemské větší v roce 1596 v Plichticích nezaznamenávají žádného hospodáře osobního jména Adamec. Urbář vrchnostenský panství Lažany (Defurovy) v roce 1630 již zaznamenává v Plichticích Jana na chalupě «neplatíc vrchnosti žádného ouroku» a na vůli vrchnosti se zanechává platit z druhého dílu, na němž hospodaří Jiřík Adamec. V Berní rule z roku 1654 je uváděn v Plichticích již jen «osedlý» Jiřík Adamec.

V roce 1630 zde hospodařil Jan Adamec s manželkou Dorotou (z jejich dětí: Dorka nar. 26.2.1637, Jiří nar. 7.4.1639). Roku 1654 v Berní rule je uváděn osedlý Jiřík Adamec, ženatý 30.1.1656 s Dorotou, roz. Koubíčkovou z Hnačova (děti: Anna nar. 11.3.1657, Martin nar. 7.11.1658, Tomáš nar. 29.11.1660 (†4.3.1720), Matěj nar. 11.9.1663, Václav nar. 13.9.1665, Kryštof nar. 4.8.1668, Dorota nar. 5.2.1671, Michal nar. 22.9.1673, Ewa nar. 26.1.1676). Dalším hospodářem byl Martin Adamec nar. 7.11.1658 (†26.11.1725), jenž se oženil 6.11.1689 s Kateřinou Blažkovou ze Skránčic, (děti: Václav nar. 23.9.1690, zemř. 9.9.1706 - 16 r., Barbora nar. 1.12.1694 (†1.6.1697), Maryana nar. 20.6.1697, provd. dne 28.1.1714 za Václava Špetu do Velenov, Jan zemřel po narození 9.5.1699). V dalším pokolení je uváděn Kryštof Adamec nar. 4.8.1668 (†26.11.1728), ten se oženil 6.11.1718 s Kateřinou roz. Formanovou z Velenov (děti: Jan nar. 1716, Kateřina nar. 18.9.1719, Anna zemř. 3.6.1720 - 8 neděl, Vavřinec nar. 7.8.1721, Mariana nar. 20.8.1723, Antonín nar. 12.6.1726, Markéta nar. 11.7.1728). V tomto pokolení rod Adamců v Plichticích «vymírá po meči» a navždy zaniká, nově nastupujícím na selském gruntu Adamovském je vchnostenskou kanceláří Lažanskou dosazený rod Kudrnů, v počátcích psaných Škudrna. Proto i první Jan Kudrna vulgo Adamec se stal rychtářem plichtickým v letech 1753 - 1760.

• Kudrnové byl velice rozvětvený rod obecních pastýřů (slouhů), putujících s početnými rodinami za obživou po širém kraji v Tedražicích, Krutěnicích, Hradešicích, Buršicích, Těchonicích, Letovech, Vlčnovech, Pláničce. Naproti tomu příjmení Škudrna (Škuderna) hojně bývalo rozšířené ve farním obvodu Kotouň (Kotouň, Oselce, Řesanice). Proto fara Plánice v matrikách často zapisovala příjmení Kudrna nesprávně jako Škudrna nebo «po chalupě» Adamec. Matrika fary Hradešice příjmení Škudrna (Škuderna) vůbec nezaznamenává.

• Matriky farní uvádějí v tomto pokolení sedláka Jana Adamce s manželkou Dorotou, ve skutečnosti jde o Jana Kudrnu s manželkou Dorotou Karešovou (později Pavlíkovou). Rod Kudrnů plichtických zakládá tudíž z Tedražic pocházející Jan Kudrna vulgo Adamec. Počátek rodu Kudrna (Škudrna) v Plichticích čís. 1 (nově 6) je datován dnem 7.11.1728, kdy se v kostele sv. Kateřiny v Horách Stříbrných nad Nalžovy oženil Jan Kudrna nar. 18.6.1690 z Tedražic s Dorotou Pavlíkovou (Karešovou) nar. 18.6.1702 z Letov. Dorota byla dcerou Jana Kareše z Letov a jeho manželky Kateřiny. Jan Kareš zemřel mlád 38 roků dne 23.2.1720 v Letovech a ovdovělá manželka Kateřina se znovu provdala 5.5.1720 za Pavla Pavlíka z Letov a Dorota přijala příjmení po otčímovi Pavlíková. V matrikách farních je Jan Kudrna nesprávně zapisován jako Jan Adamec, sedlák v Plichticích poddaný k Lažanům, s manželkou Dorotou. Jejich děti narozené v Plichticích "u Adamů", s příjmením «po chalupě» Adamec: Anna nar. 12.9.1727 a zemř. 12.10.1727 - 4 neděle, Anna zemřela 25.1.1728, Magdalena nar. 26.1.1729, provdaná 9.10.1746 do Velenov za Šimona Sládka, Jan nar. 11.5.1731, Anna nar. 21.7.1732, zemř.11.8.1732 na psotník, Bartoloměj nar. 10.8.1733, zemř. 20.10.1740, Ewa nar. 22.6.1736, provdala se 16.11.1755 za Jakuba Kůse z Ujčína, toho času mlynáře na Bradavě, Vojtěch nar. 19.4.1740, zemř. 23.10.1740 na neštovice. Příjmení Kůs zpočátku psalo se snad i jako Kurz, fara plánická jej zapisuje jen jako Kůs. Otec dětí Jan Kudrna (Adamec) , v letech 1753 - 1758 rychtář plichtický, zemřel 30.8.1780, jeho manželka Dorota, roz. Karešová (Pavlíková) , zvaná rychtářka plichtická, zemřela 9.11.1775.

V druhém pokolení Kudrnů v Plichticích pokračuje Matěj Kudrna nar. 6.2.1737 v Buršicích, syn obecního pastýře v Buršicích i Těchonicích Jiřího Kudrny a jeho manželky Kateřiny. Matěj Kudrna (Škudrna) se oženil 15.11.1778 s Barborou Kůsovou nar. 3.1.1759 v Ujčíně, dcerou Jakuba Kůse a jeho manželky Evy, roz. Adamcové, správně Kudrnové. Z manželství se narodilo v Plichticích devět dětí: Jakub nar. 17.7.1779, Josefka nar. 1.2.1783, zemřela svobodná 3.1.1836 v Plichticích č. 6 - její «osoby padlé» nemanž. děti Josef Kudrna nar. 15.3.1817 v Plichticích č. 6, oddán byl 21.3.1848 s Marií Zahradkovou nar. 27.1.1824 ve Svojšicích, Josef Kudrna zemřel 5.5.1874 v Dalovicích č. 54 (Čejkovy) a František Kudrna (Frank) nar. 22.1.1824 v Plichticích č. 6, při křtu v kostele v Nicově se za jeho otce přihlásil a do matriky zapsán byl darebný Matěj Frank, pocházející z Číhaně, později v matrikách je František uváděn jen jako Kudrna, oženil se 7.2.1860 se 44. letou Kateřinou Chladovou z Čejkov, po bezdětném manželství nakonec František Kudrna zemřel jako «žebrák» v Plichticích č. 10 dne 7.7.1882, Anna nar. 4.7.1786, provdaná za Josefa Syrového do Plichtic čís. 19, Jan nar. 4.2.1789, pokračovatel rodu v Plichticích č. 6, Josef nar. 23.3.1792 (†18.7.1792), František nar. 27.7.1793 (†16.12.1821), Václav nar. 9.9.1796 (†27.4.1833), Lidmila mrtvě nar. 28.3.1797 a Ewa nar. 9.4.1800, provdaná do Velenov za Jakuba Vavřičku. Otec dětí Matěj Kudrna †29.12.1815, jeho manželka Barbora, r. Kůsová †21.11.1834.

V dalším pokolení nastupuje v Plichticích č. 6 Ján Nepom. Kudrna (Škudrna), nar. 4.2.1789 (†28.5.1858) s manželkou Johanou Moutvicovou nar. 6.5.1797 v Číhani čís. 1 (†15.3.1860). Matrika fary plánické zapisovala nesprávně příjmení Kudrna jako Škudrna. Z jejich 8 dětí byl prvním nositelem správného příjmení Kudrna a ne Škudrna syn Josef Kudrna nar. 8.6.1836. V Plichticích se z manželství Jana a Johany Kudrnových narodily děti: z dvojčat Barbora *23.1.1824 (†2.2.1824), Marie *23.1.1824, provdaná 6.2.1844 za Josefa Kundráta do Těchonic, Josefa *14.1.1826, provd. 3.8.1852 za vdovce Františka Potužáka do Tedražic, Barbora *4.12.1827, provd. 1.8.1848 do Velenov za tesaře Josefa Hulu, Ján *22.5.1830 (†5.6.1859), Petr *21.6.1833, stal se nástupcem na dvoru v Plichticích č. 6, Josef *8.6.1836, dvakrát ženatý (prvně 28.11.1866 s Annou Děkanovou z Čejkov (†18.10.1867), podruhé 5.2.1868 s Annou Karlíkovou z Plichtic), jejich bydlištěm byla chalupa čís. 10 v Plichticích, Anna *17.6.1839, provdaná 24.1.1860 za sedláka Františka Němce do Plichtic čís. 4. Sedlák plichtický Jan Kudrna zemřel 28.5.1858 a jeho manželka Johana, roz. Moutvicová 15.3.1860.

Dalším v pokolení byl syn Jánův Petr Kudrna nar. 21.6.1833 (†22.5.1908), který si vzal dne 20.9.1859 za manželku Marii Hlůžkovou nar. 16.8.1840 ve Zborovech čp. 16 (†12.2.1916 v Plichticích). Z jejich deseti dětí, v pořadí páté dítě, Václav Kudrna nar.1.5.1869 (†15.4.1934) se oženil 26.1.1904 s Marií Podlešákovou nar. 30.7.1889 v Čermné čp. 10 († 1964 v sušické nemocnici). Ze společného manželství se narodilo 7 dětí, Marie Karolina *25.1.1905, provdaná 16.11.1929 za Václava Šiplu do Velenov č. 35, Josef *6.4.1906 a †31.10.1918 na chřipku španělskou, Václav *14.6.1907, stal se nástupcem na dvoru č. 6, František *16.4.1910 a †6.6.1938 (28 r.) - struma, Emanuel *9.5.1911 a †26.8.1911, Jaroslav *29.5.1912, ženatý «policajt» v Praze, v r. 1945 raněn na barikádách, Rmanuel *25.9.1916 a †11.11.1926 na tuberkulosu. Otec dětí Václav Kudrna zemřel 15.4.1934 slabostí srdce a ochrnutí plic, jeho manželka v roce 1964.

Druhorozený syn Václav Kudrna nar. 14.6.1907 (†6.2.1985) zůstal doma v čís. 6 na hospodářství a oženil se 19.2.1938 v kostele sv. Filipa a Jakuba v Těchonicích s Anežkou Sváškovou z Těchonic nar. 2.2.1917 (†22.9.1994). Z jejich tří dětí nejstarší František Kudrna nar. 22.1.1939 (†26.6.2012) se oženil s Boženou Kozlíkovou z Břežan, bezdětní a bydleli v Myslívě č. 32. Druhým je syn Václav Kudrna nar. 19.10.1942, ženatý s Annou Přibylovou z Křižovic, bezdětní bydlí v Klatovech (jejich jediná dcera Anna nar. 24.7.1968, mentálně postižená zemřela 7.5.1992 v Křižovicích čp. 10). Třetím a posledním byl syn Petr Kudrna nar. 17.2.1949, svobodný, zemřel tragicky 11.8.1994 ve věku 45 roků (při spánku na louce byl přejet osobním autem !). V tomto pokolení navždy zaniká rod Kudrnů v Plichticích čp. 6 a zůstává jen neudržovaná chátrající chalupa.

Rod Kudrnů «proslavil» myslivecký mládenec, pijan, pytlák i vrah, často se zdržující na Nové hospodě u Skránčic, vedl nezřízený život po všech stránkách, «na vyučenou» postřelil dokonce v panském revíru čihaňském panského «fořta». Jeho krátký, ale přepestrý život představuje ve dvoudílném románu Světla spisovatel Josef Hais Týnecký, když zachycuje každodenní život formanské Nové hospody u Skránčic kolem roku 1860, rodišti spisovatele Rudolfa Mayera. Jednou z postav románu je plichtický myslivecký mládenec Kudrna. Vstupme krátce do děje románu. V «šenkovně, v oblacích hustého šedivého kouře, seděli domácí i cizí hosté, zpívali, pili, klábosili a hráli karty». Jedním z nich byl pěkně urostlý mládenec v mysliveckém hnědém kabátku se zelenými výložkami, kouřil furiantsky viržínku a připíjel si na bratrství s plánickým hajným. Byl na praxi v plichtické myslivně (pozn. bývalá lesovna v Šiplíku, dnes u Jílků) a protože mluvil, jak by zpíval, říkali mu Ptáček, jmenoval se Kudrna. Později působil lesní mládenec Kudrna v Číhani v panském novodvorském revíru, byl bystrý, obezřetný a měl «pro strach uděláno», na četné pytláky je jako ras, střelí a pytláci utíkají, sám ale také pytlák s mnoha milostnými zápletkami. Kudrna se sám úspěšně po postřelení zotavil ve svém bydlišti u staré podruhyně Kudrnové ve Vlčnovech. Číhaňský mušketýr Tomáš Tichý je jednoho dne smrtelně postřelen, četnické vyšetřování směřuje ke Kudrnovi, pátrají po něm po horách i lesích, přesto zmizel beze stopy. Nejasné zprávy o něm byly z Velhartic, Čachrova, kterak prchal směrem na Seewiesen, Eisenstein (Železnorudsko) a dále už jej nikdo neviděl. Časem z Kolince se donesla na Obecní úřad v Číhani novina, že ten bývalý plichtický mládenec už nežije, přidal se k bavorským pašerákům a byl celníky zastřelen u samých hranic, někde pod Roklanem. Nutno jen dodat, že myslivecká vášeň, pivečko a kořalička provázela všechna pokolení Kudrnů nejen Plichticích.

* * * *

Číslo popisné 3 "U Karlíků", současné č.p. 2

Prvním z písemně doložených Kadlíků (Karlíků i Tkadlíků) je Bartholomeo Karlík s manželkou Catharinou (†14.3.1756 - 108 r.??) s dětmi Dorotheou *24.7.1633 a Kateřinou *1.8.1638. Dalším byl Mathio Karlik s manželkou Elisabethou a syny Thomasem *20.12.1634 a Joanesem *11.6.1644. Třetím z Karlíků byl Thomas Karlik s první manželkou Dorotheou a dětmi Martinem *4.10.1655 (†28.11.1656), Václavem *10.9.1657; podruhé se Tomáš oženil 10.1.1678 s Dorotou, dcerou mlynáře Podhorskýho - děti z tohoto manželství: Matěj *12.9.1680 (†23.5.1681), Mariana *23.8.1682 (†7.4.1704), Anna *25.2.1684, Kateřina *8.3.1686. ....